Nejlepší recepty na vánočku v 8 různých obměnách a triky, jak ji snadno uplést

Pečení nejrůznějších sladkostí je nepostradatelnou součástí českých Vánoc.

Také patříte mezi milovníky cukroví a dalších typických dobrot?

Inspirujte se našimi rozmanitými recepty na vánočku!

Máslová, tvarohová, šlehačková, variant je mnoho.

Která se stane vaší nejoblíbenější?

Jak vytvářet jednotlivé prameny plněné povidly, můžete vidět také v tomto videoreceptu.

Pletení vánočky

Dobrý recept na vánočku je jedna věc, ale jak ji uplést tak, aby nám během pečení tak zvaně nespadla? Variant je hned několik. Nejjednodušší je tvar vánočky poskládat ze tří samostatných částí. Spodní části upletené ze čtyř pramenů, prostřední ze tří pramenů a vrchní ze dvou.

Vrstvená vánočka

Chcete něco více propracovaného? Dalšími variantami je pletení ze šesti, osmi či devíti pramenů najednou. Vánočka je díky tomu vyšší, nadýchanější a ozdobný efekt vypadá skvěle.

Načerpejte inspiraci z těchto videopostupů.

Pletení vánočky z 6 pramenů

Pletení vánočky z 8 pramenů

Pletení z různého počtu pramenů

Skladování vánočky

Upečenou vánočku uchovávejte nejlépe zabalenou v čisté bavlněné utěrce. Naopak ji nebalte do igelitového sáčku či potravinové fólie, ztratí svou křehkost a vláčnost.

Vánočka jako symbol Vánoc

Historie vánočky sahá až do středověku. Tehdy ji ale mohli péct pouze pekařští mistři a byla určena jen pro šlechtu. V českých domácnostech zdomácněla až v 18. století. Receptů na vánočku existuje velké množství, nejčastěji se připravuje z kynutého těsta, ale existují i varianty nekynuté.

Svým tvarem vánočka připomíná Ježíška v povijanu. Z tohoto důvodu tak v minulosti nesměla chybět na žádném štědrovečerním stole. Symbolické bylo i její křížové pletení, které mělo údajně moc ochránit osoby u vánočního stolu před zlými silami. Jednotlivým pramenům se při pletení rovněž připisoval symbolický význam. Čtyři spodní prameny představovaly zemi, slunce, vodu a vzduch, tři prostřední prameny rozum, vůli a cit a dva vrchní prameny vědění a lásku.

Vánočka, zvyky a pověry

V minulosti se v domácnostech peklo tolik vánoček, kolik bylo v rodině členů. Největší vánočka byla umístěna na štědrovečerním stole a mohl ji rozkrojit jen hospodář. Konzumovala se jako poslední ze sedmi jídel, které se na štědrovečerním stole měly objevit.

Původně se do těsta vánočky zapékala i jedna mince. Kdo ji při krájení při konzumaci objevil, čekalo na něj v příštím roce podle pověry štěstí, zdraví a bohatství. Kousek vánočky dostával i dobytek a ostatní zvířectvo. Určité zvyky a tradice se souvisely i s pečením. Traduje se, že hospodyně při zadělávání vánočky musely mít oblečenou bílou zástěru a nesměly mluvit.