Banány, tropické ovoce plné překvapení! Co byste o nich měli vědět?

Banány jsou druhým nejprodávanějším ovocem na celém světě.

Proč jsou tak populární?

V jakých receptech je použít?

Vše se dozvíte v následujícím článku!

Banány, co jsou vlastně zač?

Banány jsou jedlé plody rostlin z rodu Musa, kterých je více než 100 různých druhů. Ačkoliv se zdá, že se jedná o stromy – jejich „kmeny“ nejsou zdřevnatělé. Jedná se pouze o shluky stonků, banánovníky nejsou stromy ale gigantické byliny.

Také patří k vůbec prvním rostlinám, které byly domestikovány a cíleně pěstovány člověkem pro potravu a to již kolem roku 10 000 př. n. l. v džunglích Malajsie. Pravděpodobně se banány pěstovaly mnohem dříve než například rýže.

V současnosti je největším producentem banánů Indie, která tvoří více než 26 % celosvětové produkce, přičemž tuto svou produkci téměř nevyváží a banány jsou určeny pro domácí spotřebu.

Přestože je banánovník trvalá bylina, která může produkovat plody i několik desetiletí, banány jsou ovoce. Mohou být mylně považovány za byliny, ale mají semena a botanicky jsou tedy klasifikovány jako bobule.

Banány skutečně obsahují semena, a ne zrovna malá. Komerčně pěstované odrůdy jsou však geneticky modifikované tak, aby byly bez semen.

Druhy banánů

Na celém světě existuje přes 1 000 známých poddruhů, kultivarů a odrůd banánů, z nichž asi polovina není poživatelná. Pro lepší orientaci mezi nimi, se začaly banány dělit na dvě hlavní skupiny: dezertní banány a banány na vaření.

Dezertní neboli ovocné banány: žluté i červené

Dezertní banány rostou na rostlinách druhu Musa acuminata a pěstují se ve více než 140 zemích. Jsou měkké, sladké a využívají se především pro syrovou konzumaci. Proto jsou také běžně k dostání v supermarketech po celém světě.

Cavendish je celosvětově nejprodukovanější odrůda žlutého ovocného banánu. Méně zralé banány mají chuť citronového pudinku, zatímco ty přezrálé chutnají jako karamelový crème brulée. Často se kombinují s ananasem, citrónem, mangem, papájou, skořicí, vanilkou, čokoládou a karamelem.

Červené banány vznikly přirozenou kultivací a biologickým výběrem. Jsou obecně menší než žluté Cavendisch, a také „baculatější“. Slupka těchto banánů může mít oranžovou, červenou ale i kaštanovou barvu. Dužina bývá narůžovělá a velmi měkká. Chuť červených ovocných odrůd je extrémně sladká a připomíná maliny nebo mango. Hodí se k zázvoru, kari, kardamomu, jahodám, borůvkám, angreštu, ořechům a krevetám.

Banány na vaření alias plantains

Banány zeleninové (takzvané plantains nebo plantejny) jsou plody kříženců rostlin M. acuminata a M. balbisiana. Oproti dezertním banánům jsou škrobovitější a chuťové neutrální, tedy mnohem méně sladké.

Obecně se hodí převážně k vaření a pečení, méně často se konzumují syrové. Plantains se pěstují po celé Asii, kde jich existuje na několik desítek odrůd. Tyto banány se také označují jako „pravé banány“. Jsou více podobné původním starověkým odrůdám, nejsou modifikované a obsahují různě velká semena.

Patří mezi základní a nepostradatelné potraviny tropických oblastí, zachází se s nimi podobně jako s bramborami. Běžně se vaří v kombinaci s kari, rybami, kokosovým mlékem, drůbežím masem, sójou a špenátem.

Jaké vitamíny obsahují?

Banány jsou vynikajícím zdrojem dietních antioxidantů, minerálů a vitamínů, včetně draslíku a vitaminu C a B6. Oproti jiným druhům ovoce, poskytují také značné množství kyseliny jablečné, která pomáhá zmírňovat únavu a zrychluje metabolismus.

Proč jíst banány?

Dokonalé jídlo pro sportovce – to jsou banány! Podporují regeneraci při i po cvičení. Obsahují nejen snadno stravitelné sacharidy, ale také hořčík a draslík – tzv. elektrolyty, které se z těla vytrácí potem. Konzumace banánu může snížit křeče a bolesti svalů, které po cvičení přicházejí

Nejnovější studie také potvrdily účinky banánů na astma u dětských pacientů. Šťáva z banánů snižuje intenzitu sípotu a dušnosti, obzvláště po náročném pohybu.

Jeden středně velký banán (115 g) poskytuje až 100 % doporučené denní dávky draslíku. Pravidelný příjem draslíku ve stravě snižuje riziko srdečních onemocnění o celých 27 %.

Rezistentní škrob, obsažený v banánech, má velmi pozitivní vliv na střevní mikroflóru. Působí jako prebiotika, tedy vyživuje prospěšné bakterie střev. Konzumace banánů značně ulevuje od nepříjemných příznaků spojených s nadýmáním u pacientů se zánětlivým onemocněním střev (IBD).

Banány také obsahují rozpustnou vlákninu – pektin. Některé studie naznačují, že působí jako prevence proti rakovině tlustého střeva. Banánové proteiny (lektiny), mají zase antioxidační účinky a zabraňují růstu leukemických buněk. Tento účinek prokázán především u dětí, u kterých konzumace banánů snižuje další rozvoj leukémie.

Kdy banány nejíst?

Jelikož banány obsahují velké množství draslíku, mohou být škodlivé pro osoby, které se léčí s ledvinami. Nemocné ledviny nedokáží nadměrný obsah draslíku přefiltrovat a pouští ho do krve. Zvýšená hladina draslíku v krvi může poškodit srdce a způsobit nejen arytmii, ale i srdeční zástavu.

Banány – kalorie a nutriční hodnoty:

Jeden banán obsahuje kolem 110 kalorií, přičemž je tvořen především vodou, sacharidy a vlákninou. Je nízkotučný, neobsahuje žádný tuk.

Sacharidy obsažené v nezralých banánech jsou složeny především z rezistentního škrobu (nestravitelné vlákniny). Ten v kombinaci s rozpustnou vlákninou reguluje chuť k jídlu a zpomaluje trávení potravy v žaludku. Banány (obzvláště ty méně zralé) tak napomáhají k úbytku hmotnosti, protože zasytí a dlouhodobě sníží pocit hladu.

Recepty z banánů

• V posledních letech značně stoupá obliba zdravých snídaní. S tím samozřejmě souvisí i obměny tradičních snídaňových pokrmů. Vůbec nejoblíbenějším se stal recept na banánové lívance bez mouky, který je populární napříč celou společností, od fitness trenérů až po zdravě smýšlející rodiče a jejich děti.

• Dalším, velmi zajímavým pokrmem je banánový chlebíček alias banana bread. Ten je sladkou verzí běžného pečiva a nemá konkurenci! Nejenže je na přípravu jednoduchý, ale je i neskutečně lahodný, protože banány v něm během pečení zkaramelizují.

• Máte doma spoustu přezrálých banánů a nevíte co s nimi? Vyzkoušejte recept na americké banánové muffiny. Chutný a zároveň zdravý dezert, který „baví“ i děti!

• Pokud nemáte formu na muffiny, nezoufejte. Inspirujte se recepty na buchty z banánů a zkuste například banánovou bábovku, nebo rovnou dort – třeba banánový veganský!

• Vzhledem k výše popsaným zdravotním účinkům banánové šťávy, rozhodně nezapomeňte ochutnat i smoothie s banánem. To je výtečné především jako snídaně, protože díky svým vlastnostem zasytí na celé dopoledne.

Recept na slaninu z banánových slupek

Banánové slupky se běžně používají (jak syrové, tak vařené) v mnoha receptech a pokrmech. Obzvláště v asijských zemích jsou základní surovinou pro přípravu kari závitků, ale i pro výrobu octa nebo čaje.

Využití banánových slupek je skvělou možností, jak neplýtvat jídlem a fungovat maximálně bezodpadově. Zatímco recepty na trhané maso z banánových slupek (například do tortill) nejsou moc chutné, banánová slanina je opravdu úžasná! Je jemně pikantní, křupavá a zároveň jemně žvýkací – prostě stejná jako klasická slanina. 

Nejdůležitější surovinou jsou samozřejmě banánové slupky. Jak vyrobit opravdu chutnou banánovou slaninu? Základním a nejdůležitějším pravidlem je použití opravdu zralých, nejlépe přezrálých banánů (čím více hnědé, tím lépe). Slanina ze zelených slupek není poživatelná.

Suroviny:

• slupky ze 3 zralých banánů
• 50 ml sójové omáčky
• 15 ml javorového sirupu
• 1 čajová lžička uzené papriky
• 1 malý stroužek česneku
• 20 ml olivového nebo sezamového oleje

Postup:

1. Jednotlivé slupky rozdělte na 3-4 proužky a vyškrabejte z nich vnitřní, bílou část. Tak, aby zbyla skutečně jen slupka.
2. Ve vhodné (tvarově spíše delší) misce smíchejte marinádu – sójová omáčka, javorový sirup, uzená paprika, olej a prolisovaný česnek).
3. Banánové slupky naložte do marinády, nechte marinovat alespoň 30 minut, nejlépe však několik hodin (přes noc).
4. Rozehřejte pánev s olivovým olejem.
5. Přidejte namarinované slupky a opékejte na středním plameni z každé strany asi 5 minut. Slupky jsou hotové, když zezlátnou a podobně jako klasická slanina začnou tvořit „bubliny“.
6. Vyjměte z pánve a nechte zchladnout a okapat na papírovém ubrousku. Vychladlé slupky jsou křupavější, tedy chutnější.

Pěstování banánů

Banánovníky potřebují k růstu hodně vody, komerční pěstitelé je tak musí zalévat alespoň třikrát denně. Sice snesou extrémně vysoké teploty, ale ne dlouhodobě. Pro pěstování banánů je ideální teplota mezi
26-30 °C. Pokud například klesne pod 14 °C, banány jednoduše přestanou růst a většinou se již „nevzpamatují“.

Banánovník obvykle roste 6 měsíců, než vytvoří trs banánů. Další 2 měsíce pak banány zrají.

Kdy a jak banány dozrávají?

Pro místní spotřebu se banány sklízí teprve ve chvíli, kdy jsou zralé (žluté).

Banány určené pro vývoz do zahraničí se sklízí ještě zelené. Tedy nezralé, aby vydržely přepravu. Jakmile se banány dostanou do místa určení, ošetří se etylenovým plynem.

Co je etylenový plyn?
Jedná se o bezbarvý plyn, který se přirozeně vyskytuje v ovoci a zelenině. Působí jako regulátor růstu, tedy zahajuje proces zrání. V domácích podmínkách lze například do sáčku s nezralým banánem vložit zralou hrušku. Ta bude uvolňovat svůj etylenový plyn a banán díky němu dozraje.

Banány – zajímavosti a další využití

Použité zdroje