Kopr jako základ českých nakládaných okurek i řeckého dipu tzatziki. Poznejte tuto vitamínovou bombu více!

Kopr se zdá být naprosto obyčejnou bylinkou.

Na českých zahrádkách je ho dostatek, protože roste skoro jako plevel.

Víte však, že je naprostou jedničkou v obsahu vitamínů?

Co všechno ještě skrývá? Čtěte v následujícím článku!

Co je kopr?

Kopr vonný (Anethum graveolens) je jednoletá rostlina, která je příbuzná celeru, mrkvi i fenyklu. Hojně se pěstuje v Evropě a Asii. Spolu s pažitkou a petrželkou kudrnkou tvoří základní bylinné trio evropských kuchyní. Kopr se stal součástí i několika tradičních jídel, například boršče nebo kulajdy.

Starověké civilizace využívaly kopr již od pradávna a to převážně pro jeho léčivé schopnosti. Byl nalezen v hrobce egyptského faraona Amenhotepa II. a nejslavnější řecký lékař Hippokrates vyráběl léčivou koprovou ústní vodu.

Jak vypadá koprová rostlina?

Kopr má duté stonky, na kterých rostou rozvětvené listy. Ty se podobají kapradí, označují se také jako „peříčka“. Celá rostlina kopru mívá sytě zelenou barvu, někdy i chladně modrozelenou. Květy jsou žluté a rostou do tvaru „deštníku“. Na nich následně dozrávají semena, která však nejsou semeny, ale celými plody kopru.

Celý kopr je silně aromatický, včetně stonků a květů. Koprové listy chutnají jako anýz smíchaný s lékořicí a citrónovou trávou. Méně používaná koprová semínka jsou více podobná kmínu.

Kopr není anýz

Kopr se často mylně zaměňuje s anýzem. Jeho rodové jméno Anethum totiž pochází z řeckého pojmenování ánīson. Tento název kdysi označoval jak anýz, tak kopr. Až během novověku se ustálilo označení Anethum pro kopr a Anisum pro anýz.

Anýz také patří do čeledi miříkovitých, jeho listy jsou však typicky „krajkové“ a se sladkou lékořicovou chutí.

Léčivé účinky kopru

Kopr se v lidovém léčitelství používá k léčbě zažívacích problémů, včetně koliky u kojenců. Předpokládá se, že redukuje hromadění plynů ve střevech a tím předchází bolestivému nadýmání.

Vědecké výzkumy potvrdily, že je kopr velmi bohatý na rostlinné flavonoidy. Ty snižují riziko vzniku mrtvice a také podporují zdravé fungování mozku.

V kopru se vyskytují také terpeny. Sloučeniny, které mají protizánětlivé, antivirové a protirakovinné vlastnosti. Koprový terpen zvaný d-limonen se během výzkumu prokázal jako velmi účinný při léčbě rakoviny plic a prsu.

Esenciální oleje obsažené v kopru mají antibakteriální účinky. Umí usmrtit i potencionálně velmi škodlivé bakterie, například zlatého stafylokoka. Při léčbě střevních bakterií je kopr dokonce stejně úspěšný jako běžná farmaceutika.  

Kopr je také přírodním lékem na nespavost. Zmírňuje stres, má uklidňující účinky na tělo i mysl a tím zlepšuje kvalitu spánku.

Obsah vitamínů

Čerstvý kopr má velmi nízký obsah kalorií, ale je překvapivě bohatý na základní živiny. 100g porce kopru poskytuje velké množství bílkovin (3,5 g) a vlákniny (2,1 g). Z doporučeného denního příjmu nabízí 154 % vitaminu A a 142 % vitaminu C. Co se týče minerálů, je kopr dobrým zdrojem vápníku, železa a draslíku.

Semena kopru obsahují méně vitamínů, ale poskytují více bílkovin, vlákniny a zdravých tuků. Také jsou bohatá na vápník, 100 g porce semen zajistí tělu až 150 % doporučené denní dávky vápníku.

Kopr je opravdu unikátní. Jako obyčejná bylinka předčí v obsahu vitamínů i nejzdravější ovoce a zeleninu, což je patrné i v následující tabulce:

S čím kopr kombinovat?

Kopr se skvěle doplňuje s fenyklem, celerem, mrkví, petrželí, tuřínem, vodnicí, bílým i červeným zelím a křenem.

Také je výborný v kombinaci s okurkou, kukuřicí, hráškem, čočkou, bramborami, cuketou, rajčaty, zakysanou smetanou, jogurtem, bílým vínem, jablečným a vinným octem, rýžovým, sezamovým a olivovým olejem.

Tradičně se používá k dochucení ryb, mořských plodů, kaviáru, kuskusu, bulguru, drůbežího a jehněčího masa, vajec a sýrů.

Kopr v receptech

• Tradičním českým pokrmem, který buď milujete nebo nenávidíte, je omáčka z kopru. Takzvaná koprovka je známá napříč všemi generacemi, od školních jídelen až po nedělní obědy u babiček. Inspirujte se top recepty na koprovou omáčku a vyzkoušejte klasickou verzi s hovězím masem nebo vajíčkem, ale i méně známou variantu bez zahuštění moukou!

• Osvěžující řecký okurkový dip určitě znáte. Víte však, že v originálním a pravém receptu na tzatziki nejsou ledajaké bylinky, ale jen kopr?

• Další evropskou klasikou je koprová polévka, která je na tom s (ne)popularitou dost podobně jako koprová omáčka. Kopr však můžete přidat i do jiných polévek, například poctivá kulajda z čerstvých hub se bez něj neobejde!

• Kopr a bílé zelí – kombinace, která chutná a nikdy nezklame. Nebojte se experimentovat a vyzkoušejte i něco neobvyklého, třeba zelný salát s koprem, mákem a fenyklem.

• V kuchyni lze použít nejen stonky a listy, ale i semínka. Sušená koprová semínka se používají jako koření k dochucení nálevů a láků na zavařování. Nakládané kyselé okurky určitě znáte, ale co třeba zavařené pikantní rohy?  

Čerstvé vs. sušené

Sušený kopr je k dostání v každém supermarketu. Na rozdíl od ostatních bylinek však není koncentrovanější, naopak – sušením ztrácí většinu svého aroma. Sušeného kopru tak musíte použít více než jste zvyklý u jiných bylinek.

Semínka vs. listy

Čím déle se listy vaří, tím více chuti ztrácí. Do jídel je přidávejte až v posledním kroku vaření, na poslední chvíli a těsně před servírováním.

Úplným opakem je koprové semínko, které je třeba nejdříve zahřát, aby rozvinulo svou chuť a aroma. Ideálně ho nejdříve zprudka opečte na pánvi a pak až přidejte do pokrmu.

Skladování kopru

Čerstvý kopr má tendenci rychle vadnout. Abyste ho udrželi co nejdéle svěží, vložte celé snítky do sklenice s vodou, ze shora zakryjte sáčkem a takto uchovávejte v lednici.

Kopr můžete také zamrazit:

1. Listy rozmixujte v mixéru společně s vodou (poměr 4 hrnky čerstvých koprových listů na 0,5 hrnku vody).
2. Vzniklou jemnou pastu nalijte do forem na led.
3. Koprové kostky ledu nemusíte před použitím rozmrazovat, rovnou je přidávejte do hrnce či pánve.

Sušený je sice méně aromatický, ale je to nejjednodušší způsob, jak přidat trochu koprového aroma do receptů po celý rok.

1. Celé snítky kopru (stonky včetně listů) svažte do menších svazků, například po deseti.
2. Tyto svazky nechte viset „hlavou“ dolů na suchém, dobře větraném místě a po dobu 2 týdnů.
3. Usušené listy oddělte od stonků a poté je rozdrobte na menší kousky. Pokud jsou dostatečně suché, půjdou rozdrtit jednoduše a rychle mezi prsty.
4. Drcený kopr skladujte ve vzduchotěsných nádobách, kde vydrží chutný i jeden rok.

Pěstování kopru

Kopr je nenáročná rostlina, která roste skoro jako plevel. Vysazuje se na jaře a na místo, kde poroste po celou dobu. Kopr totiž nemá rád narušování kořenů a přesazování.

Nedoporučuje se pěstovat kopr v blízkosti fenyklu. Tyto dvě rostliny se s oblibou kříží, což má za následek hybridy se špatnou chutí.

S oblibou se však pěstuje v blízkosti zelí, brokolice, květáku a kapusty. Zlepšuje jejich růst, protože svou vůní odpuzuje škůdce.

Kopr se sklízí už začátkem léta, jakmile má rostlina alespoň pět listů. Důležité je, sklízet kopr průběžně – čím více listů se sklidí, tím více nových naroste.

Jestliže necháte kopr dozrát, tak vykvete a vyprodukuje semena. Pokud květy zavčasu neodříznete, kopr se pomocí semen rozmnoží po celé zahradě, je to totiž mistr samovýsevu.

Semena lze sklízet již na začátku srpna, kdy dozrávají a mají nahnědlou barvu. Stačí celé květy odříznout, otočit je „hlavou“ vzhůru a semínka z nich vyklepat.

Použité zdroje