E220 neboli oxid siřičitý – siřičitan, kterému je lepší se vyhnout

Oxid siřičitý je asi nejběžnější siřidlo, které najdete v sušeném ovoci. Přesto je lepší se jej vyvarovat. Jak a proč? Povíme si v článku.

Výroba E220

Oxid siřičitý se primárně vyrábí pro výrobu kyseliny sírové. Ve Spojených státech bylo v roce 1979 tímto způsobem použito 23,6 milionu metrických tun, zatímco na jiné účely bylo použito pouze 150 tisíc metrických tun.

Většina oxidu siřičitého vzniká spalováním elementární síry. Menší množství vzniká také pražením pyritu a jiných sulfidických rud na vzduchu.

Na co se oxid siřičitý používá?

V potravinářském průmyslu se používá jako konzervant pro sušené meruňky, sušené fíky a jiné sušené ovoce, a to kvůli svým antimikrobiálním vlastnostem a schopnosti zabraňovat oxidaci. Jako konzervant zachovává také barevný vzhled plodů a zabraňuje hnilobě. Přidává se také do sířené melasy. Najdete jej ale i v klobásách a hamburgerových placičkách.

K výrobě vína jej poprvé použili Římané, když zjistili, že hořící sirné svíčky uvnitř prázdných nádob na víno udržují víno svěží a bez octového zápachu. A při výrobě vína se používá dodnes. Slouží jako antibiotikum, antioxidant a chrání víno před znehodnocením bakteriemi a oxidací (jev, který vede k hnědnutí vína a ztrátě chuti). Vína obsahující oxid siřičitý jsou obvykle označeny jako „obsahující siřičitany“.

V ostatním průmyslu se používá například jako odbarvovač – v přítomnosti vody je oxid siřičitý schopen látky odbarvovat. Používá se tedy třeba jako bělidlo na papíry a jemné materiály jako je oblečení. Při čištění komunálních odpadních vod se oxid siřičitý používá k čištění chlorovaných odpadních vod před vypuštěním – redukuje volní a kombinovaný chlor na chlorid.

Je přísada E220 zdravá?

Oxid siřičitý je mírně toxický a ve vysokých koncentracích může být nebezpečný. Problematická je také dlouhodobá expozice nízkým koncentracím.

Jeho konzumace může být problematická pro astmatické jedince, ti mohou být na oxid siřičitý citliví, zvláště pak, pokud dojde ke konzumaci většího množství.

Siřičitany ale mohou vyvolat příznaky i u nealergických jedinců a to – dermatitidu, kopřivku, návaly horka, bolesti břicha, průjem.

Vzhledem k tomu, že oxid siřičitý je rozpustný ve vodě, doporučuje se ponořit sířené sušené potraviny na 30 minut, nebo déle, do vody a před vařením je pak znovu opláchnout. Kromě toho se oxid siřičitý odpařuje, takže tříminutové vaření jídla odstraní většinu zbytkového oxidu siřičitého.

Použití v EU vs. USA vs. Svět

V EU je jeho použití povoleno, ale je veden jako alergen. Povolen je i v USA a Austrálii a na Novém Zélandu.

Použité zdroje