Chlorid vápenatý (E509) najdeme v pivu, ve vodě nebo kyselých okurkách! Zjistěte proč

Chlorid vápenatý je anorganická složka vyrobená z vápníku a chloridových prvků. Využití najdeme jak v běžném životě, tak v potravinářství, kde se používá jako ztužovač.

Výroba E509

Komerční chlorid vápenatý se syntetizuje přes Solvayův proces, ve kterém probíhá reakce mezi chloridem sodným s uhličitanem vápenatým a amoniakem jako katalyzátorem.

Čištěním přirozeně se vyskytujících solanek (jako jsou solná jezera) odstraněním hořčíku přidáním a vysrážením chloridu sodného.

Vzniká bílý prášek nebo granule, bez zápachu. Dodává se ve formě prášku/pelet/vloček/granulí nebo roztoku v závislosti na požadavcích aplikace.

Kde se chlorid vápenatý (E 509) používá?

Obecně se používá hlavně jako ztužovadlo, proti spékavé činidlo, mořidlo, konzervační činidlo, stabilizátor, absorbér vlhkosti a sůl s nízkým obsahem sodíku při zpracování potravin.

Jeho hlavní aplikace jsou v balené vodě, výrobě sýrů, vaření piva, konzervovaném ovoci a zelenině a tak dále.

Balená voda – dodává čištěné vodě chuť čistou, sladkou i slanou, která po destilaci chutná ploše a vyrovnává elektrolyty ve vašem těle, a proto se vyhněte nadměrné hydrataci.

Sýr – zvyšuje aktivitu syřidla, urychluje koagulaci a zvyšuje pevnost tvarohu tím, že mírně zvyšuje kyselost mléka a reaguje s bílkovinami, aby držely pohromadě.

Pivo – snižuje pH, předchází se nedostatku minerálů a zlepšujte tvrdost pivní vody, odstraňuje fosfát a oxalát atd.

Konkrétní potraviny

• Albert – Od řezníka klobásky s goudou
• Znojmia – Kyselé okurky
• Napolen Blue – sýr s modrou plísní

Je E509 zdravé?

Po studiích genotoxicity, karcinogenity a dalších výzkumech nedošel EFSA k závěru, že by se chlorid vápenatý způsoboval některé zdravotní komplikace, jako potravinářská přídatná látka.

Jeho použití je uvedeno ve „Skupině I“ s maximální úrovní a není určena horní hranice.

Použití v EU vs. USA vs. svět

Nemá téměř žádné vedlejší účinky a bezpečnost byla schválena americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).

Použité zdroje