Na první pohled nenápadná rostlinka, která ale dodá intenzivní chuť polévkám, masu i salátům.
Pro její specifické aroma se jí lidově přezdívá maggi nebo též kari bylinka.
Smil italský není ale pouze kořením, využívá se též jako léčivka.
Při jakých potížích uleví?
Jeho drobné žluté kvítky lze též snadno usušit jako slaměnku.
Vydejte se s námi po stopách této zajímavé rostliny.
Co je smil italský?
Smil italský (Helichrysum italicum) je odolná bylinka se silně aromatickými listy, které se používají jako koření. Ačkoli voní podobně jako kari, z tohoto důvodu se jí lidově říká kari bylinka, není z botanického hlediska příbuzná s Murraya koenigii neboli kari stromem. V Čechách se jí říká též maggi bylinka či přírodní maggi, důvodem je podobnost jejího aroma se stejnojmenným tekutým dochucovadlem.
Z botanického hlediska patří smil italský do čeledi hvězdnicovité, původně pochází z oblasti Středozemí, pravděpodobně z Turecka. Květe drobnými žlutými květy, které se často používají jako slaměnky, neboť si i po usušení zachovávají svou barvu.
Jako koření se maggi bylinka používá zejména v italské a francouzské kuchyni, především k dochucení pečeného masa, ryb, polévek či salátů. Lze ho používat čerstvý i sušený. Kromě kulinářství se využívá také při výrobě parfémů a v léčitelství.
Druhy smilu
Kromě smilu italského se můžeme setkat s několika dalšími druhy, které se mu svým vzhledem i použitím v mnohém podobají. K nejznámějším patří:
- Smil italský (Helichrysum italicum) – používá se jako koření, léčivá bylinka i dekorace.
- Smil písečný (Helichrysum arenarium) – jak značí název, svědčí mu písčitá půda a velmi suché a teplé prostředí. Oproti smilu italskému má méně lístků a jeho květy jsou drobnější. Planě roste ve volné přírodě.
- Smil řapíkatý (Helichrysum petiolare) – často se pěstuje jako převislá rostlina v zavěšených květináčích, jeho lístky jsou větší a mají vejčitý tvar, květy mohou mít různé barvy.
Jak vypadá smil italský?
Zjednodušeně řečeno na první pohled tato bylinka svými úzkými stříbřitě zelenými listy připomíná rozmarýnu či levanduli. Jde o stále zelenou rostlinu, která má podobu malého keříku. Dorůstá výšky okolo šedesáti centimetrů, v letních a podzimních měsících kvete malými žlutými květy.
Jak chutná smil italský?
Intenzivní kořenité aroma dalo vznik lidovým přezdívkám kari či maggi bylinka. Chuť smilu italského je lehce nahořklá, mírně připomíná pelyněk či šalvěj. Z tohoto důvodu je vhodné při vaření používat jen malé množství listů či výhonků a před konzumací je z pokrmů odstranit.
Jak používat smil italský při vaření?
Jak již napovídá přezdívka maggi či kari bylinka, smil italský lze při vaření používat do všech pokrmů, do kterých byste použili maggi či kari koření. Nezapomeňte, že méně znamená více, a vždy používejte jen několik lístků či malou snítku, jinak vám bylinka překryje všechny ostatní chutě.
- Velmi jednoduše lze tuto bylinku přidat do rýžových pokrmů. Variant receptů na rizoto, které můžete smilem italským ozvláštnit, existuje mnoho, masových i bezmasých.
- Kari bylinku můžete použít do mnoha orientálních jídel, vyzkoušejte ji například v receptech na kari s cizrnou.
- Chuť a vůni smilu italského oceníte rovněž při přípravě pokrmů z dušeného masa nebo též z dušené zeleniny.
- Snítku maggi bylinky můžete využít při vaření celé řady polévek, oživte jí recepty na bramboračku.
- Na Velikonoce můžete maggi bylinkou oživit vaši oblíbenou nádivku. Víte, jak připravit nejlepší nádivku? Použijte do ní co nejvíce čerstvých bylinek, například pažitku, kopřivy, petrželku, šalvěj, oregano či tymián.
- Rádi grilujete? Využijte smil při přípravě rozmanitých ryb na grilu nebo ho použijte v receptech na masové marinády. Skvěle se kombinuje zejména s rozmarýnem a šalvějí.
- Z hlediska masa kari bylinka dodá aroma a chuť zejména drůbeži. Vyzkoušejte ji v receptech na kuřecí roládu.
- Sušený smil lze smíchat se solí a vznikne velmi aromatická bylinková sůl.
- V neposlední řadě ho můžete velmi jednoduše použít o ozvláštnění receptů s vejci.
Vlastní domácí maggi
Pokud necháte větvičky smilu lékařského přibližně dva týdny louhovat v oleji a poté dochutíte malým množstvím cukru, jednoduše si vyrobíte vlastní domácí maggi, které můžete velmi snadno použít k dochucení celé řady pokrmů, od polévek přes omáčky až po maso.
Sirup ze smilu
K ochucení nápojů či sladkostí si lze vyrobit rovněž sirup. Přiveďte k varu 500 mililitrů vody, vhoďte do ní vylouhovat větvičky smilu a poté přidejte 200 gramů cukru.
Sušení a skladování
Jako koření lze maggi bylinku používat v čerstvé i sušené podobě. Čerstvá forma má intenzivnější aroma i chuť, doporučuje se stříhat ho zejména po dešti. Pokud chceme mít bylinku po ruce i v zimních měsících, stačí výhonky či lístky usušit a uchovávat ve vzduchotěsné nádobě na suchém a tmavém místě.
Další využití smilu italského
Kromě vaření můžete tuto rostlinku využít i dalšími způsoby. Vzhledem k tomu, že si jeho drobné žluté kvítky uchovávají svou zářivou barvu i po usušení, používá se jako slaměnka v rozmanitých dekoracích. Nejvhodnější je sušit je ve stínu, zavěšené květem dolů.
Intenzivní aroma smilu odpuzuje hmyz. V minulosti se proto jeho větvičky umisťovaly do šatních skříní jako ochrana před moly nebo se věšely na balkony či do oken, kde sloužily jako přirozená ochrana před komáry.
Esenciální olej ze smilu
Destilací květů smilu italského se získává esenciální olej, který se používá v aromaterapii i kosmetice, přidává se do masážních, koupelových i pleťových produktů. Podle pověstí pomáhal v regeneraci těla i mysli již Odysseovi.
Esenciální olej ze smilu se často dodává již zředěný jako krém, který můžete použít přímo na pokožku. Pokud se jedná o čistý esenciální olej, zřeďte jej před použitím nosným olejem. Můžete také použít difuzér a inhalovat „mlhu“. Esenciální olej není vhodný ke konzumaci.
Čaj ze smilu
Z čerstvých i sušených lístků maggi bylinky lze připravit též čaj. Z hlediska intenzivní chuti a aroma se používá jen malé množství, které se často kombinuje s lístky máty. Jejich směs přelijte horkou vodou a nechte několik minut louhovat. Po scezení můžete čaj ochutit citronem a medem. Čaj se nejčastěji pije při problémech s dýcháním, za účelem pročistění průdušek.
Na co je dobrý smil italský?
Smil italský se již po staletí používá také jako léčivka. Provedené studie se zabývají zejména účinky esenciálního oleje, který působí protizánětlivě a antibakteriálně.
- Alergie – smil italský zmírňuje příznaky alergie, zejména kontaktní dermatitidy, což je typ alergické vyrážky způsobené kontaktem s alergenem.
- Nachlazení a kašel – antimikrobiální vlastnosti esenciálního oleje pomáhají v boji proti nachlazení a kašli. Nejlepším způsobem léčby nachlazení a kašle je inhalace.
- Kožní potíže a hojení ran – smil italský je obecně protizánětlivý, a proto může být schopen léčit záněty kůže a napomáhat rychlejšímu hojení ran. Doporučuje se například na problém s akné. Kromě toho zpomaluje nebo zastavuje růst celé řady bakterií, které způsobují infekce.
- Zažívací problémy – esenciální olej se tradičně používá k léčbě široké škály zažívacích potíží, jako jsou bolesti žaludku, nadýmání, poruchy trávení, reflux i zácpa. Obsahuje též látky podporující tvorbu žluči a činnost jater.
- Záněty svalů a kloubů – studie naznačují, že esenciální olej může být schopen snížit zánět svalů a kloubů, jako je artritida či revmatismus, pokud se vetře do postižené oblasti.
- Nespavost – aroma smilu italského má uklidňující a regenerační účinky. Z tohoto důvodu se z něj rovněž vyrábějí polštářky, které pomáhají při nespavosti.
Pěstování smilu italského
Pokud vás využití smilu italského zaujalo, můžete si ho poměrně jednoduše vypěstovat i na vaší zahradě. Vzhledem k jeho středomořskému původu se mu daří zejména v suchých oblastech s kamenitou půdou. Pokud máte na zahrádce například slunnou skalku či kamenitou cestičku, budou pro něj nejlepším místem. Pěstovat ho ale můžete i ve větším květináči.
Důležité je nepřehánět to se zaléváním, při přemokření je náchylný na plíseň. V zimních měsících je nutné chránit ho před mrazem. Z tohoto důvodu se doporučuje pěstovat ho jako letničku nebo ho v zimě přenést do interiéru či do skleníku. Množit můžete smil italský buď pomocí řízků, nebo ze semen.