Pochutnejte si na receptu na dezert creme brulee ze smetany s karamelovou krustou

Ač se to může zdát neuvěřitelné recept na creme brulee je opravdu jednoduchý!

Stačí pár základních ingrediencí plus trocha šikovnosti a v pár krocích si vytvoříte lahodný smetanový dezert, který poblázní vaše chuťové pohárky!

Nespokojte se jen s jeho klasickou podobou a oživte si svojí snídani díky dokonalým francouzským toastům ve stylu tohoto dezertu nebo si ve stejném stylu vychutnejte rýžovou kaši!

Připravili jsme si pro váš širokou paletu možností, tak je využijte!

Čím začnete jako první?

Co je creme brulee a kde se vzalo?

Crème brûlée můžeme překládat jako spálený krém, jehož dominantní surovinou je smetana a z ní vyrobený smetanový pudink s bohatou vrstvou zkaramelizovaného cukru.

Tento dezert se nejčastěji podává mírně vychlazený, aby jeho vrchní část byla křehká, křupavá a teplá zatímco jeho střed byl vláčný, krémový a chladný.

Jeho smetanový základ je nejčastěji dochucován vanilkovým extraktem, ale v moderní kuchyni to už není pravidlem a používají se i různá, jiná dochucovadla.

Většina by se mohla domnívat, že crème brûlée je produktem pouze francouzské kuchyně – a to docela dobře, protože samotný název v jazyce znamená „pálená smetana“! Jak se ale ukazuje, Francie je pouze jednou z několika evropských zemí, které soupeří o šanci říct, že právě oni přišly s tímto famózním dezertem.

Nejprve si povíme něco o Francii. S tak respektovanou kulinářskou historií dává smysl, že něco tak lahodného, ​​jako je crème brûlée, by odtud mohlo pocházet – a možná také přišlo.

Zastánci této země v otázce crème brûlée říkají, že byl poprvé představen v kuchařce z roku 1691 uznávaným šéfkuchařem. Tento recept posléze ohromil veškerou francouzskou šlechtu včetně krále Ludvíka XIV a rozšířil se po celé Evropě.

Pokud tedy crème brûlée poprvé formálně představili Francouzi před více než 300 lety, proč stále existují otázky a pochybnosti ohledně jeho první lokace?

Problém spočívá v pudinku. Pudinku, který se nachází sladkou krustou crème brûlée. I když krémy, které se těšily ve středověku velké oblíbenosti a popularitě, nebyly úplně stejné jako moderní crème brûlée, přesto tu můžeme vidět prvopočátek sporu a tom, jak několik zemí mohlo nezávisle na sobě vytvořit docela podobný pokrm a nazvat ho svým vlastním.

Vezměme si například Crema Catalana, Španělé servírují velmi podobné jídlo. Legenda praví, že jeptišky připravovaly tradiční španělský dezert, pro biskupa. Ten ale dodatečně neuvařily, což vedlo k pudingové konzistenci. Tuto chybu se snažily napravit a svůj výtvor zachránit cukrem navrchu, který reagoval s teplem a vytvořil krustu.
Pak je tu nárok anglické Trinity College. Tam v pozdním 17. století, vysoká škola vypálila svůj znak na pudinkové dezerty pro studenty, což vedlo k tomu, co je nyní nazýváno Trinity cream nebo Trinity spáleným krémem.

Nejvyšší popularitě se tento lahodný dezert začal těšit až v 80. letech 20. století, zejména ve Spojených státech. Stal se extrémně populárním a způsobil velký boom ve všech restauracích, které se ho rozhodly podávat. Stal se z něj nejslavnější a zdaleka nejoblíbenější dezert v restauracích po celém světě.

Pokud tedy jde, o to odkud crème brûlée pochází, odpověď samozřejmě není zdaleka tak důležitá jako samotný lahodný pokrm. Vyznačující se svým pudinkovým vnitřkem a známý svou pro svou vanilkovou příchuť, ale také pro svou typickou sladkou krustu, „brûlée“ až „crème“.