Kyselina jantarová nebo kyselina butandiová, může být použita jako okyselující látka a ochucovadlo v potravinách.
Přírodním zdrojem je především jantar (známý je baltský jantar), který vzniká z borovicové pryskyřice. Obsah kyseliny jantarové se v jantaru pohybuje kolem 3-8 %.
Přirozeně se vyskytuje také v brokolici, rebarboře, červené řepě, chřestu, výtažcích z čerstvého masa, kysaném zelí a sýru.
Stejně jako kyselina citrónová a kyselina fumarová hraje důležitou roli v metabolických procesech a může se podílet na čisté syntéze glukózy a mastných kyselin v lidském těle.
Hlavní důležité body o E 363 – kyselina jantarová
Jedná se o ochucovadlo a okyselující látku
Je přírodní a běžně se vyskytuje v zelenině, v pryskyřici i masu
Je vhodná pro děti
Není to alergen
Je veganský i bezlepkový
Výroba E363
Originálně se získávala destilací z jantaru. V současné době existují dva výrobní procesy.
Jedním je tradiční chemická syntéza ze surovin získaných z ropy, dalším je fermentace na biologické bázi ze sacharidů. Vzniká bezbarvý nebo bílý krystalický prášek nebo granule bez zápachu s kyselou chutí.
Kde se kyselina jantarová (E 363) používá?
V potravinářství ji, lze použít k regulaci kyselosti v potravinách a nápojích, ale ve srovnání s jinými kyselinami (kyselina citrónová a kyselina jablečná) není tak běžným aditivem v potravinářství.
Přesto jí můžeme v některých produktech najít, a to jako ochucené fermentované mléko, polévky a vývary.
Nejvíce přispívá k obnově zdravého metabolismu a pro zmírnění příznaků menopauzy.
Konkrétní produkty
- Penny – hovězí bujón
Je E363 zdravé?
Doposud nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky.
Použití v EU vs. USA vs. svět
Její bezpečnost jako potravinářské přídatní aditivum bylo schváleno jak v USA, tak V EU.