Zahušťovadla

V potravinářství zahušťovadla zvyšují viskozitu potravin, aniž by podstatně změnila jejich ostatní vlastnosti, třeba chuť.

Potravinová zahušťovadla jsou často založena buď na polysacharidech (škroby, rostlinné gumy a pektin), nebo na bílkovinách (kolagen, vaječný bílek či želatina). Jiná zahušťovadla působí na bílkoviny již přítomné v potravině. Jedním z příkladů je pyrofosforečnan sodný, který působí na kasein v mléce při přípravě instantního pudinku. Vyzkoušejte naše recepty na řezy s pudinkem 5x jinak. Pochutná si celá rodina!

Jaká konkrétní zahušťovadla v potravinářství existují?

K čemu se zahušťovadla používají?

Zahušťovadla nejen že zahušťují potraviny, ale mají také funkci stabilizátoru, emulgátoru, filmotvorného činidla, želírovacího činidla, suspendačního činidla, pěnidla atd., takže jsou široce používán v potravinářském průmyslu.

Kromě zvýšení viskozity produktu se některá zahušťovadla mohou do určité míry vázat na mléčné bílkoviny a působit jako ochranné koloidy. Například karagenan a kasein jsou celkem reaktivní, takže je lze dobře použít v mléčných výrobcích.

Některá zahušťovadla také dokážou maskovat zápach některých produktů, zvýraznit aroma výrobku, stabilizovat tukovou vrstvu atd.

V jakých potravinách můžeme zahušťovadla najít?

  • omáčky
  • polotovary
  • nápoje
  • dresinky
  • mléčné výrobky
  • zmrzlina
  • džemy
  • pudinky
  • kečup

Jsou pro nás zahušťovadla bezpečná?

Zahušťovadla jsou obvykle bezpečná, pokud se používají v doporučených dávkách. Nicméně, některé látky mohou způsobit průjem nebo bolesti břicha u některých lidí.

Pokroky v potravinářském průmyslu

Relativně novým zahušťovadlem je konjak, což je hlíza vytrvalé rostliny Amorphophallus konjac nebo zmijovce indického. Má dokonce několik pozitivních účinků na zdraví jako je zlepšení zdraví střev a snížení cholesterolu, cukrovky a hypertenze. Také dodává pocit plnosti, snižuje vstřebávání tuků a napomáhá hubnutí.