Broskve a nektarinky pochází z jednoho stromu! Čím vás ještě překvapí?

Broskve patří mezi nejoblíbenější letní ovoce.

Některé druhy jsou tak šťavnaté, že se musí jíst pomalu jen nad dřezem, protože z nich šťáva teče proudem.

Jaké odrůdy jsou naopak suché, tvrdé a moučné?

Vše (a mnohem více) se dozvíte v tomto článku!

Co jsou broskve a na čem rostou?

Broskve jsou plody opadavého stromu Prunus persica. Takzvaná broskvoň byla poprvé domestikovaná ve východní Číně a to již v roce 6 000 před naším letopočtem. Od té doby je důležitou součástí čínské kultury. Z broskvového dřeva se v minulosti vyráběly luky a šípy. Amulety, které chrání před zlými duchy ale i nemocemi, si zachovaly tradici až do současnosti.

Broskve, měkké dužnaté plody s peckou uprostřed, se řadí do peckovic, stejně jako třešně, meruňky, švestky ale i mandle.

Broskve a mandle jsou si botanicky dokonce velmi blízce příbuzné. Jádro z pecky broskve má velmi podobnou chuť mandlím. Právě z toho důvodu se z broskvových pecek vyrábí i lacinější verze marcipánu, takzvaný persipán.

Nektarinky a další druhy broskví

Existují tisíce odrůd broskví, zralé plody mohou mít slupku oranžovou, červenou, žlutou, ale i slonovinovou nebo zelenou.

Slupka může být také s tradičním chmýřím, ale i bez – nektarinky.

Dužina bývá také barevně rozdílná – v závislosti na konkrétní odrůdě může být žlutá, bílá ale i červená až fialová.

Obecně se upřednostňují komerční odrůdy s pevnou slupkou, která se při přepravě a další manipulaci nepohmoždí.

Spotřebitelsky nejoblíbenější jsou červené broskve, buď se sametovou slupkou (jemné a krátké chmýří) nebo nektarinky (zcela hladké, bez chmýří).

Proč mají broskve „chlupatou“ slupku? Jemné chmýří je obranný mechanismus, který broskev chrání před hmyzem. Škůdci přes drobné chloupky nenakladou vajíčka, ani se nedostanou ke sladké dužině, která by jinak posloužila jako jejich potrava.

Broskve se řadí do třech všeobecných skupin a to na základě několika kritérií: (ne)lze snadno oddělit dužinu od pecky, barva dužiny, tvar plodu a slupka bez chmýří.

Přilnutí dužiny k pecce

Freestone: jak již sám název napovídá, pecka se velmi snadno odděluje od dužiny. Tyto broskve jsou velmi oblíbené na farmářských trzích, pro konzumaci v ruce. Jsou obvykle větší a pevnější, často s bílou a méně šťavnatou dužinou. Broskve freestone jsou vhodné pro pečení, grilování a zamrazení.

Clingstone: dužinu těchto broskví nelze snadno oddělit od pecky. Nejčastěji se jedná o odrůdy, které mají žlutou dužinu a jsou šťavnaté, plné broskvové šťávy. Clingstone broskve jsou měkké a ideální pro zpracování do džemů, zavařenin a sirupů.

Barva dužiny

Žlutá dužina: broskve, které se řadí do této skupiny, mají žlutou, oranžovou nebo červenou dužinu. Obecně se označují spíše jako kyselé, méně sladké.

Bílá dužina: naopak, broskve sbílou nebo slonovinovou dužinou bývají sladší, s minimální kyselostí.

V Evropě a Severní Americe jsou oblíbenější kultivary kyselejší, tedy ty se žlutou dužinou. Na rozdíl od asijských zemí jako je Čína a Japonsko, kde si potrpí na sladké odrůdy s bílou dužinou.

Nektarinky

Nektarinky jsou genetickou mutací broskví. Změna spočívá v hladké slupce bez chmýří, což je také jediný rozdíl mezi nektarinkami a broskvemi. Podobně jako broskve, mohou mít nektarinky v závislosti na odrůdě bílou i žlutou dužinu. Stejně tak se rozlišují podle toho, zda dužinu lze nebo nelze oddělit od pecky (freestone a clingstone).

Obecně jsou nektarinky o něco sladší než broskve. Kvůli nedostatku chmýří, vypadají vizuálně více červené a také jsou náchylnější k pohmoždění a poškození slupky.

Donut broskve

Plochá broskev, také známá jako koblihová neboli donut, je poměrně nová odrůda. Značí se zploštělým tvarem, který připomíná spíše malou dýni než broskev. Oproti běžně velkým odrůdám, mají donut broskve méně „chlupatou“ slupku. Také existují kultivary bez chmýří, tedy donut nektarinky.

Vitamíny a nutriční hodnoty

Broskve jsou tvořeny převážně vodou (89 %) a sacharidy (10 %). Patří mezi ovoce s nízkým obsahem cukru, jejich průměrný glykemický index je na čísle 5.

Broskve a nektarinky jsou bohaté zejména na vitamin C a E. Také obsahují přírodní (zdravé) cukry a menší množství minerálů – draslík, vápník a hořčík. Nektarinky mají o něco vyšší obsah kalorií a sacharidů, v broskvích je pak více cukrů.

Proč jíst broskve a nektarinky?

Broskve a nektarinky poskytují nezanedbatelné množství vlákniny, a to jak rozpustnou, tak nerozpustnou. Nerozpustná vláknina zabraňuje zácpám, zatímco ta rozpustná podporuje prospěšné bakterie ve střevech a jejich tvorbu. Ty následně produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem: acetát a propionát. Dle posledních studií, léčí tyto kyseliny záněty ve střevech a mohou tak zlepšit klinické příznaky pacientů s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a syndromem dráždivého tračníku.

Extrémně zdraví prospěšná je broskvová slupka. Proto je obecně doporučováno broskve před konzumací neloupat. Slupka obsahuje karotenoidy a kyselinu kávovou. Tyto antioxidanty mají prokazatelné protirakovinné vlastnosti.

Broskve jsou také bohaté na další skupinu antioxidantů – polyfenoly. Ty mají též protirakovinné vlastnosti, omezují růst a šíření rakovinných buněk. Obzvláště účinné se prokázaly jako prevence rozvoje rakoviny prsu. Ženy po menopauze, které každý den zkonzumují dvě broskve nebo nektarinky, mají o 41 % nižší riziko propuknutí rakoviny prsu, a to po dobu 24 let.

Jak broskve zpracovat?

Nejprodávanější jsou broskve z konzervy neboli broskvový kompot, a to nejen v České republice, ale i v mnoha jiných zemích. Z toho důvodu patří celosvětově mezi základní sortiment supermarketů.   

Nejzdravější jsou však broskve čerstvé, následují mražené a až jako poslední ty konzervované. Pokud nakupujete broskve v konzervách, vybírejte takové, které jsou:

• bez přidaných cukrů
• naložené ve vlastní šťávě nebo vodě
• neoloupané

Konzervované broskve

Jsou vhodné jako ovocný základ limonád nebo zmrzlinových pohárů. Také se výtečně hodí do koláčů. Inspirujte se recepty na koláče z broskví a vyzkoušejte například broskvový koláč s pudinkem, nebo obrácený koláč. A co teprve sladký rýžový nákyp? Ten se bez konzervovaných broskví rozhodně neobejde!

Čerstvé broskve

Jsou skvělé nejenom pro jakékoliv pečení, ale i vaření! Obzvláště výborné jsou například v salsách nebo ovocných, pikantních omáčkách. Za vyzkoušení stojí určitě i recept na broskvový džem alias marmeládu, který vám na tváři vykouzlí letní úsměv v jakémkoliv ročním období.

Pokud byste však přeci jen z čerstvých broskví raději pekli, zkuste místo klasického koláče či buchty něco originálního. Sladký broskvový chlebíček je výbornou alternativou známého banana bread. Obdobně je velmi chutný se zmrzlinou, ale i jako snídaně s jogurtem či arašídovým máslem!

Broskve se chuťově velmi dobře doplňují s hnědým cukrem, vanilkou, medem, javorovým a datlovým sirupem, kokosem, fenyklem, skořicí, mátou, zázvorem a drůbežím masem.

Nektarinky

Nektarinky jsou obvykle pevnější než broskve, proto se s oblibou přidávají do zeleninových nebo sýrových salátů, kde působí jako sladký, ale zároveň i křupavý element. Nechte se inspirovat receptem na salát z broskví se špenátem a kozím sýrem a vyzkoušejte jej ve variantě s nektarinkami.

Vzhledem ke své pevnosti, jsou nektarinky také mnohem vhodnější na vaření, restování, pečení nebo grilování. Grilované nektarinky jsou velmi oblíbeným letním jídlem, a to právě při samotném grilování, kdy se podávají jako dezert – buď samotné nebo se zmrzlinou.

Nektarinky kombinujte s kozími a ovčími sýry, gorgonzolou, bazalkou, mátou, koriandrem, jeřabinami, rybízem, angreštem, limetkou, granátovým jablkem, vepřovým, drůbežím a hovězím masem, rybami a krevetami.

TOP letní recept na grilované nektarinky

Nektarinky na grilu patří mezi jídla, která musíte alespoň jednou za život ochutnat! Grilované nektarinky jsou chutné v kombinaci se sladkými surovinami, ale v restauracích je najdete také v lehkých zeleninových nebo těstovinových salátech, nejčastěji s kuřecím masem a majonézou.

Suroviny:

• olivový nebo kokosový olej
• 6-8 nektarinek (zralých, ale pevných)
• javorový nebo agávový sirup, popřípadě med
• mletá skořice
• třtinový cukr
• alobal (je nezbytný k zachování veškeré šťávy/omáčky, která se při grilování vytvoří)
• brandy nebo bourbon (není nutností)

Postup:

1. Nektarinky omyjte, rozkrojte na půlky a odpeckujte.
2. Z alobalu si utvořte tác – velký tak, aby se na něj vešly všechny rozpůlené nektarinky. Pomažte ho olejem.
3. Nektarinky rozložte na alobalový tác, řeznou stranou vzhůru.
4. Zlehka pokapejte sirupem a posypte skořicí a cukrem. Každý kus zalijte polévkovou lžící brandy/bourbonu. V případě nealko verze polijte nektarinky stejným množstvím oleje.
5. Kraje alobalu ohněte nahoru tak, abyste vytvořily misku, z které šťáva nevyteče.
6. Vložte na rošt rozpáleného grilu a grilujte 20 minut (na středním plameni a přikryté víkem).
7. Alobal bude plný velmi horké šťávy, proto ho sundávejte z grilu pomalu a opatrně.
8. Grilované nektarinky podávejte ještě horké, nejlépe ihned po vytažení z grilu, třeba s vanilkovou zmrzlinou či šlehačkou.

Skladování broskví

Pří výběru broskví platí obecné pravidlo, že čím sladší vůni mají, tím více jsou zralé. Zralé broskve vydrží při pokojové teplotě asi jeden týden. Pokud potřebujete broskve uchovat déle, skladujte je v lednici. Chlad pozastaví přirozené zrání broskví a tím samozřejmě i hnilobu.

Broskve lze také zamrazit a prodloužit tak jejich trvanlivost až na šest měsíců. Ihned po nakrájení je nutné broskve zakapat čerstvou citronovou šťávou, aby dužina vlivem mrazu nezhnědla.

Jak se pěstují broskve a broskvoň?

Broskvoním se daří převážně v mírném podnebí, tropické nebo subtropické oblasti jim nesvědčí. Většina odrůd totiž vyžaduje minimálně 500 hodin chladu, konkrétně teplotu maximálně do 10 °C.

Broskvoně obecně tolerují teploty až do -30 °C, problémy s mrazem mívají jenom na jaře. Kvetou brzy v březnu a pokud v tomto období klesnou teploty pod -4 °C, tak květy zmrznou a s nimi i celá úroda.

Aby broskve dozrály, potřebují dlouhodobé letní teplo (alespoň jeden měsíc) s teplotami kolem 25-30 °C.

Broskvoně se v ideálních podmínkách dožívají až 20 let. Průměrná životnost je však pouze kolem 7 let a většina stromů začíná plodit broskve až po třetím roce života/růstu.

Jakou odrůdu vybrat? Nejchutnější broskve:

• Dixired: raná odrůda se žlutou dužinou, původem z USA, která dozrává začátkem srpna.
• Favorita Morettini: raná odrůda se žlutou dužinou, dozrávající koncem července a původem z Itálie.
• Redhaven: nejpěstovanější odrůda na světě, oblíbená také pěstiteli v České republice. Jedná se o středně ranou odrůdu, která má žlutou dužinu a dozrává v půlce srpna.
• Cresthaven: další populární odrůda se žlutou dužinou. Dozrává velmi pozdě, obvykle až koncem září.

Některé odrůdy se hodí pouze do velkých zahrad (například Cresthaven), protože dosahují velkého vzrůstu. Většina odrůd však do takových rozměrů nedorůstá, proto je lze pěstovat kdekoliv, i v menších zahradách.

Kdy sbírat broskve?

Tolik populární odrůda Redhaven prospívá především ve vinařských oblastech Moravy, kde běžně dozrává během prvního týdne srpna. Během extrémně teplého počasí však broskve dozrávají rychleji; mohou se tak sklízet třeba již ve třetím týdnu července.

Použité zdroje