Není celer jako celer aneb co ještě nevíte? Poznejte všechna jeho tajemství!

Celer je nevzhledná zelenina, která svým zjevem člověka spíše odrazuje, než aby lákala.

Avšak funguje velmi dobře v mnoha receptech, poctivá svíčková omáčka by bez celeru nebyla poctivá a už vůbec ne tradiční.

Nejen to! Celer je navíc nízkokalorický a řadí se mezi nejdietnější suroviny celého světa.

Myslíte si, že ho znáte, ale je to skutečně pravda?

Objevte vše, co jste dosud ani netušili!

Co je celer?

Mezi zeleninu označovanou jako celer patří všechny druhy rostliny, která má botanický název miřík celer (Apium graveolens). Avšak ne každý celer je celerem, napříč celou planetou se vyskytují značné rozdíly v používání druhů těchto rostlin. Tím dochází i k zaměňování jednotlivých názvů a označení.  

Celer bulvový tak, jak ho (ne)znáte

Celer (nevzhledná bílá bulva) pochází z rostliny Apium graveolens var. rapaceum. Všeobecně se mylně označuje za kořen řapíkatého celeru (Apium graveolens var. dulce), ale není tomu tak. Každý z těchto celerů je úplně jiným druhem.

Celer bulvový (Apium graveolens var. rapaceum) je ve světě někdy nazýván jako řapíkatý celer, zatímco konkrétně v Evropě se označení „řapíkatý celer“ používá pro stonkový druh celeru (Apium graveolens var. dulce). Pokud tedy například v USA budete vyžadovat „řapíkatý celer“, je pravděpodobné, že dostanete celerovou bulvu.

Celer se řadí do kořenové zeleniny, podobně jako mrkev. Jeho bulva však ve skutečnosti není bulvou, ani kořenem, ale stonkem neboli hypokotylem. Z něho rostou kořeny rostliny.

Celer jako lék: Proč je zdravý?

Celer poskytuje vysoký obsah vlákniny, minerálů a vitamínů. Je bohatý především na vitamin B6, C a K, minerály draslík a železo. Také je zdrojem několika zdraví prospěšných antioxidantů. Jejich účinky jsou popsány dále v článku.

Obsah živin, vitamínů a minerálů ve 100 g celeru:

Celerové antioxidanty působí silně protizánětlivě a chrání lidské buňky před poškozením volnými radikály. Z toho důvodu je konzumace celeru doporučována jako prevence srdečních chorob a Alzheimerovy choroby.

Celer mimo jiné obsahuje také velké množství vitaminu C, který značně posiluje imunitní systém. Má antikarcinogenní, antioxidační a antivirové schopnosti. Snižuje riziko vzniku rakoviny žaludku, tlustého střeva a konečníku.

Dospělému člověku nabízí jeden celer až 215 % doporučené denní dávky vitaminu K. Ten je velmi důležitý pro zdraví kostí. Podporuje vstřebávání vápníku a tím zabraňuje ztrátě kostní hmoty. Studie prokázaly, že lidé, kteří mají vitamin K běžně zařazený ve stravě, mají o 22 % nižší riziko zlomenin. Denní dávka 45 mg vitaminu K prokázala účinný efekt, který vedl ke snížení rizika zlomeniny kyčle u starších lidí o neuvěřitelných 77 %.

Celer poskytuj další důležitý prvek – draslík. Konzumace vyšších dávek draslíku je obecně spojována s nižším rizikem mrtvice, dle některých studií snižuje toto riziko o celých 13 %. Jeden celer poskytuje přes 400 % doporučeného denního příjmu draslíku. Z toho důvodu je vhodnou stravou pro seniory jako prevence cévní mozkové příhody.

Kdy je konzumace syrového celeru nebezpečná?

Syrový celer patří mezi silné alergeny, může tak vyvolat opravdu závažnou reakci. Mezi příznaky alergie na celer patří:

• vyrážka, kopřivka
• otok v oblasti krku a obličeje
• problémy s dýcháním, dušnost a kašel

Při potížích s dýcháním je nutné vyhledat lékařskou pomoc, mohou totiž vést až ke stavu anafylaxe. Tento anafylaktický šok je život ohrožující a může být i smrtelný.

Tepelnou úpravou se celerové alergeny eliminují, tím se snižuje i riziko alergické reakce. Obvykle se alergeny zcela zničí až poté, co celer projde bodem varu.

Na co si dát ještě pozor před konzumací celeru?

Celer se zároveň řadí na 11. místo v žebříčku potravin, které se nejčastěji ošetřují pesticidy. Neomytý celer může způsobit alergickou reakci jen kvůli tomu, že je pokryt pesticidy. Ty se také řadí mezi alergeny. Ve větším množství mohou být pesticidy i toxické a mohou způsobit příznaky lehké otravy.  

Těhotné ženy by měly celer (jak syrový, tak vařený) konzumovat s mírou a spíše ojediněle. Obsahuje totiž sloučeniny, které mohou stimulovat dělohu a vyvolávat předčasné kontrakce.

Jak připravit celer

1. Celer řádně omyjte.
2. Ostrým nožem odřízněte kořeny („ocásky“).
3. Odřízněte ztvrdlou (tzv. zdřevnatělou) spodní a horní část.
4. Škrabkou oloupejte celý celer, ze špatně dostupných míst slupku vyřízněte nožem.
5. Dobře oloupaný celer ztratí asi ¼ své hmotnosti.

Bílá dužina začne po odstranění slupky reagovat se vzduchem (oxidovat) a zhnědne. Pokud se tedy nechystáte celer zpracovat ihned, ponořte ho do vody s kapkou citronu či octa.

Jak celer konzumovat, tipy na zpracování a recepty

Nejenže je celer bohatý na vlákninu, ale má také nízký obsah sacharidů. Je tak perfektní náhražkou brambor v nízkosacharidových dietách. Jeho použití v receptech keto diety je čím dál populárnější, protože celerem lze nahradit nejen brambory, ale i batáty nebo tuřín.

Navíc je nízkokalorický, neobsahuje skoro žádný tuk, proto je vhodný i pro děti a to již od ukončeného šestého měsíce věku.

Srovnání nutričních hodnot celeru a brambor:

Lze jíst syrový celer?

Syrový celer je výjimečně křupavý a šťavnatý. Má oříškovou chuť, která se však vařením vytrácí. Z toho důvodu tak mnoho kuchařů preferuje spíše použití syrového celeru nežli vařeného. Není to nic neobvyklého, obzvláště pokud je cílem svěží a lehký pokrm.

Ze syrového celeru, strouhaného nebo jemně nakrájeného, se běžně připravuje celerový salát s jablky. Tato sladká a zároveň slaná kombinace je nejen skvělou a zdravou svačinou pro děti, ale poslouží i jako odlehčená a zároveň křupavá příloha k obědu. Například ve Francii se celer používá převážně v nevařeném stavu a to kvůli tradičnímu salátu Céleri Rémoulade, který se skládá pouze ze syrového celeru a zálivky.

Tradičně se čerstvý celer také využívá pro přípravu zdravých a lehkých pomazánek, inspirujte se top recepty na celerové pomazánky a vyzkoušejte populární verzi s mrkví nebo se sýrem.

Jak dlouho se celer vaří?

• Důkladně oloupaný celer nakrájejte na 3cm kousky.
• Vložte je do hrnce a zalijte vodou tak, aby byly zcela ponořené.
• Pod pokličkou a na mírném ohni vařte 15 minut do měkka.

Takto uvařený celer lze podávat rovnou, pouze jemně osolený a s máslem. Také je možné ho rozmačkat a dochutit bylinkami, podobně jako šťouchané brambory.

Další oblíbenou možností je uvařené kousky rozmixovat do celerového pyré. Pokud nejste fanouškem čistě celerové chuti, zkombinujte ho s bramborem a servírujte bramborovo-celerovou kaši, s holandským řízkem kupříkladu.

V Evropě se celer obecně nejvíce využívá jako surovina do polévek. Kvůli štiplavé chuti jsou polévky z celeru oblíbené především v zimě, na zahřátí. Nejenže jsou nesmírně zdravé, ale také značně zasytí. Otestuje některý z receptů na celerovou polévku, mile vás překvapí.

Když se řekne „svíčková“, většina lidí si okamžitě vybaví omáčku tradiční a poctivou, na smetaně. Takovou, kterou vařily babičky našich babiček. Pravá svíčková však není svíčkovou bez celeru. Prohlédněte si tradiční i netradiční recepty na svíčkovou omáčku a uvidíte sami, že je celer součástí snad každé verze – jak té pravé, tak i nepravé svíčkové.

Jak dlouho se celer peče?

• Troubu rozpalte na 240 °C.
• Celer nakrájejte na kousky a potřete olivovým olejem.
• Pečte zhruba 40 minut. Během pečení je vhodné celer několikrát promíchat, aby se opekl ze všech stran.

Pečený celer lze podávat jako přílohu k masu, například místo tzv. „amerických“ brambor.

Pokud celer nakrájíte na tenké plátky, tak z nich stejným způsobem upečete za 15-20 minut zdravé chipsy. Nezapomeňte také zkusit recept na celerové hranolky, které se též pečou v troubě a jako příloha vypadají na talíři mnohem lépe než celerové kousky.

Velké oblibě se také těší placičky z celeru a to v mnoha variantách. Ať už ve zdravější verzi – pečené v troubě, tak i v té méně zdravé – smažené v oleji. Nechte se inspirovat těmi nejlepšími recepty na celerové karbanátky alias řízky a objevte placičky vhodné nejen pro vegetariány a vegany, ale i pro masožravce!

Použití v receptech: S čím celer kombinovat?

Celer funguje skvěle v kombinaci s rozmarýnem, tymiánem, koriandrem, petrželí, bazalkou, libečkem, zázvorem, chilli, kurkumou, kari, plísňovými sýry, vlašskými ořechy, jablky, hruškami, ananasem, mrkví, petrželí, květákem, hráškem, kukuřicí, mořskými plody, rybami, drůbežím a vepřovým masem.

Jak celer skladovat?

Pokud se celer skladuje na suchém místě a v teplotách do 10 °C, vydrží v pořádku až pět měsíců. Uchovávejte ho však bez stonků a listů, aby neměl tendenci hnít od středu.

Zpracování zbylých listů a natě celeru

Listy celeru se nemusí nutně vyhazovat. Lze je usušit, podobně jako jiné bylinky a následně jimi kořenit. Oproti jinému koření však listy bulvového celeru postupem času ztrácí aroma.

Celerovou nať můžete ihned po sklizni zpracovat do vývaru, nebo do dušené směsi kořenové zeleniny. Nať je jedlá a její použití je naprosto bezpečné. Velmi rychle se však kazí, respektive vadne a stává se tak chuťově nedobrou.

Jak nakrájené natě, tak i listy lze bezpečně zamrazit, tím si uchovají svou typickou chuť a můžete je využívat po celý rok.  

Pěstování a sklizeň

Protože není mrazuvzdorný, vysazuje se celer nejdříve v druhé půli května, kdy je zem již prohřátá. Celer nepatří mezi nenáročné plodiny, ale naopak, vyžaduje výživnou půdu a dostatek vody. Celer se běžně sklízí již v červenci, i když nemá ještě plně vzrostlé bulvy. Úplná sklizeň zralého celeru pak probíhá až v září.

Celer řapíkatý

Řapíkatý celer (Apium graveolens var. dulce) je jednou ze základních surovin americké kuchyně, kde se označuje pouze jako „celer“. V České republice jeho obliba v posledních letech také značně stoupá. Oproti bulvě jsou řapíky více vodnaté, tedy nemají tolik dužiny. Z toho důvodu si po zpracování téměř neuchovávají svou specifickou celerovou chuť.

Co je řapík? Za řapíky jsou mylně označovány jednotlivé stonky rostliny, ty se však nazývají žebry. Řapík je pak celý jeden trs těchto žeber/stonků. Tedy jedním řapíkem je celý jeden řapíkatý celer.

Řapíkatý celer a vliv na lidské zdraví

Protože je řapíkatý celer z 95 % tvořen vodou, neobsahuje tak velké množství vitaminů, minerálů a antioxidantů jako celer bulvový. Přesto je však stále dobrým zdrojem draslíku a také vitaminu K, toho nabízí až 40 % z doporučené denní dávky.

Obsah vitamínů ve 100 g řapíkatého celeru:

Křupavé řapíky nabízí spousty zdravotních výhod, protože obsahují přibližně 25 protizánětlivých sloučenin. Ty, jak je z názvu patrné, působí jako prevence zánětu v těle. Zabraňují kupříkladu propuknutí artritidy a osteoporózy.

Jedinečnou ochranu pak řapíky poskytují trávicímu traktu, převážně žaludku. Studie prokázaly, že jejich sloučenina apiuman snižuje výskyt žaludečních vředů a pomáhá obnovovat zdravý stav žaludeční stěny. Řapíkatý celer také ředí žaludeční šťávy, z toho důvodu je běžně součástí diet, které eliminují problémy s refluxem jícnu.

Obecně se řapíkatý celer doporučuje také na zmírnění menstruačních bolestí. Vzhledem k velkému obsahu vody, zmírňuje během menstruace i nadýmání a střevní potíže. Konzumace řapíků podporuje prokrvení dělohy, proto může v některých případech pomoci se spuštěním menstruace. Avšak díky této vlastnosti může během menstruace zapříčinit i mnohem silnější krvácení.

Jak řapíkatý celer připravit, uvařit a jíst? Velký souhrn!

Se svými 9 kaloriemi na jeden celý řapík, je řapíkatý celer považován nejen za nízkokalorické jídlo, ale dokonce za jedno z nejdietnějších. Neobsahuje žádný cholesterol a tuky, sacharidy pak v naprosto zanedbatelném množství.

Nutriční hodnoty řapíkatého celeru syrového a vařeného:

Řapíkatý celer si při tepelné úpravě obsah živin nejen zachovává, ale naopak zvyšuje! Například množství vitaminu C se vařením zdvojnásobuje. Tedy vařený, dušený, pečený, grilovaný je ještě zdravější a tělu prospěšnější.

Jak dlouho se řapíkatý celer vaří?

Nejlepším způsobem, jak vařit řapíkatý celer, aby se nerozvařil, je pomalé dušení.

1. Vyskládejte jednotlivými žebry dno pánve nebo hrnce, osolte, opepřete a přidejte asi 2 polévkové lžíce másla a hrnek vody.
2. Zakryjte pokličkou a na mírném plameni vařte 30 minut.

Řapíkatý celer je v některých částech světa opravdu nepostradatelnou surovinou. Oblíbený je nejen v kuchyni americké, ale i vietnamské a francouzské. Stává se nenahraditelným základem omáček a především vývarů a polévek. Vyzkoušejte některý z receptů na polévky z řapíkatého celeru a pochutnejte si podobně jako Francouzi, nebo se naučte přípravu Mirepoix a vytvořte si vlastní recept na polévku z řapíkatého celeru!

Mirepoix aneb vařený řapíkatý celer základem kuchyně

Řapíkatý celer je součástí takzvaného Mirepoix, ten je právě základem několika stovek receptů na polévky a omáčky. Jedná se o tradiční techniku, jak připravit chuťový základ. Mirepoix pochází z Francie; dobře známý je však i v České republice.

Jak se připravuje francouzský Mirepoix?

• Mirepoix se skládá z cibule, řapíkatého celeru a mrkve a to v poměru 2:1:1.
• Tato zelenina se nakrájí a následně „vaří“ ve větším množství másla při opravdu nízké teplotě. Za stálého míchání asi 12 minut do změknutí a zezlátnutí (nesmí zcela zhnědnout).
• Mohlo by se zdát, že se jedná o zeleninu restovanou, ale záměrem způsobu přípravy Mirepoix není karamelizace jako při restování, ale uvaření.

Mirepoix je vhodné připravovat ve velkém množství, které stačí po vychladnutí rozdělit na jednotlivé porce a zamrazit, což ocení naprosto každý kuchař pro budoucí (velmi rychlé) použití.

Další známé variace:

• The Holy Trinity: máslo + cibule, řapíkatý celer, zelená paprika v poměru 1:1:1
• Soffritto (italský základ): olivový olej + cibule, mrkev, řapíkatý celer v poměru 1:3:3, na posledních 5 minut vaření se podlévá sklenicí bílého vína
• Sofrito (španělský základ): olivový olej + česnek (celá hlava), cibule, rajče, paprika v poměru 1:2:2:3
• Pinçage: máslo + cibule, řapíkatý celer, mrkev, rajčatový protlak (konzerva) v poměru 2:1:1, protlak se vaří od počátku s ostatní zeleninou
• Čínský základ: slunečnicový olej + jarní cibulka (svazek), česnek, zázvor v poměru 2:1:1
• Indický základ: ghí + cibule, česnek (celá hlava), zázvor, chilli v poměru 2:1:1:1

Pečený řapíkatý celer

Pro mnoho kuchařů je řapíkatý celer primárně zeleninou na vaření, nebo naopak surovinou pro syrové použití. Pečený není tak běžný, za to je však o to chutnější! Navíc vypadá na talíři opravdu skvěle.

Důležitá pravidla pro přípravu pečených řapíků:

1. Vždy řapíky řádně omyjte a očistěte. Odřízněte všechny listy, které by se zbytečně pálily a řapíky podélně rozpulte.
2. Pečte pomalu. Řapíkatý celer se peče déle, aby zkaramelizoval a zesládl.
3. Řapíky položte na pečící papír, řeznou stranou nahoru. Důkladně pomažte každý kousek ze všech stran olivovým olejem. Osolte.
4. Pečte v dobře předehřáté troubě na 180 °C asi 50 minut.
5. V průběhu pečení řapíky několikrát otočte, aby se opekly ze všech stran.
6. Řapíkatý celer je upečený ve chvíli, kdy je dostatečně měkký na to, aby se dal lehce a snadno propíchnout nožem a je celý zlatavý až hnědý.

Pečené řapíky podávejte jako svačinku, třeba s oblíbeným bylinkovým, česnekovým nebo sýrovým dipem. Výtečně se k nim hodí také řecká omáčka s koprem alias tzatziki.

Konzumace syrového řapíkatého celeru

Použití řapíků za syrova je nejoblíbenějším zpracováním vůbec. Běžně se například konzumuje jen tak, samotný jako zdravá svačina či pozdní večeře. Nakrájený se také přidává do zeleninových mís či salátů, nebo se využívá pro přípravu pomazánek. Inspirujte se tipy na celerové pomazánky a zkuste něco neobvyklého, třeba recept na pomazánku z řapíkatého celeru s arašídovým máslem.

Jelikož má nesmírné zdravotní přínosy pro trávicí systém, je nedílnou součástí mixovaných nápojů alias smoothie. Nejčastěji se kombinuje s mrkví, jablky, okurkou, špenátem a jahodami. Prohlédněte si všechny recepty na zdravé smoothie z řapíkatého celeru a vyberte si takový, který vám nejen zachutná ale i nastartuje den!

Druhy řapíkatého celeru

Dle archeologických důkazů, se řapíkatý celer cíleně pěstoval již kolem roku 850 př. n. l. a to pro své léčivé účinky. Během novověku se vyšlechtilo několik stovek (možná i tisíců) odrůd. Jen Italové vyšlechtili na několik desítek kultivarů, protože původní řapíkatý celer jim přišel chuťově moc výrazný a hořký.

Mezi tři naprosto základní druhy patří: řapíkatý celer zelený, růžový a bílý.

Růžový řapíkatý celer

Jak již sám název napovídá, řapík a žebra tohoto celeru mají růžovou barvu, a to jak světlou, tak i tmavou fuchsiovou. Oproti klasickému zelenému kultivaru je růžový celer menší, ale aromatičtější. Má silnou bylinkovou chuť, která tepelnou úpravou slábne a sládne.

Pochází z Asie a nejspíše je přímým potomkem pradávného divokého druhu celeru. Dodnes je v Číně považován za ojedinělou a speciální přísadu, která se podává jenom v luxusních restauracích.

Výtečně se hodí k fermentovaným sójovým produktům, mandlím, sezamovému a rýžovému oleji, rýži, bramborám, ústřicím, krevetám, drůbežímu, vepřovému a hovězímu masu, zázvoru, chilli, česneku a houbám.

Bílý řapíkatý celer

Bílý celer byl vyšlechtěn záměrně a to za účelem jemnější chuti. Je méně aromatický, více svěží a sladší. Bílé odrůdy jsou na trhu méně dostupnější, jelikož se jedná v podstatě o relativně mladý druh mezi řepíkatými celery.

Sójová a worcestrová omáčka, avokádo, jablka, hrušky, citronová tráva, zázvor, česnek, rajčata, čočka, cizrna, brambory, batáty, houby, parmezán, balkánský sýr, mozzarella, tymián, bobkový list a kmín – tyto suroviny v kombinaci s řapíkatým bílým celerem chutnají výtečně.

(Tradiční) zelený řapíkatý celer

Zelený řapíkatý celer je běžným a původním druhem. Nejčastěji prodávané odrůdy jsou Pascal, Utah a jsou dostupné celoročně. Zajímavým faktem je, že tyto odrůdy byly vyšlechtěny z odrůd dovezených z Evropy, přestože v evropských zemích je běžný spíše bulvový celer než řapíkatý.

Nejlépe chutná v kombinaci se smetanou, cibulí, jablky, bílým vínem, vinným a balzamikovým octem, eidamem, goudou, bílým pepřem, vanilkou, skořicí, žampiony, arašídy, kapary, lososem, tuňákem, vepřovým, jehněčím a hovězím masem.

Jak skladovat řapíkatý celer, aby vydržel opravdu dlouho?

Skladování v igelitových sáčkách zapříčiní brzkou hnilobu řapíkatého celeru. Nejlepším způsobem je skladování v alobalu. Celý řapíkatý celer zabalte do alobalu. Úspěchu dosáhnete jen v případě, že ho zabalíte opravdu důkladně a pevně. Tedy tak, aby se žádnou škvírou k celeru nedostala vlhkost a vzduch.

Takto zabalený řapíkatý celer vydrží čerstvý a v pořádku až čtyři týdny. Oproti tomu, zabalený v igelitovém sáčku začne hnít pravděpodobně již po jednom týdnu.

Pěstování řapíkatého celeru

Pěstování celeru řapíkatého je obecně považováno za problémové. Má poměrně dlouhé vegetační období a nulovou toleranci vůči vysokým i nízkým teplotám. Celer se vysazuje ve chvíli, kdy venkovní denní teploty neklesají pod 10 °C, noční pod 4 °C.

Podobně jako celer bulvový, i ten řapíkatý potřebuje během celého růstu hodně vody. Navíc velmi špatně snáší vyšší teploty na 32 °C.

Řapíkatý celer se sklízí od července až do podzimu. Mladý, sotva zralý celer chutná úplně stejně jako ten úplně zralý. Čím zralejší však je, tím více je tmavší.

Divoký celer, předchůdce všech celerů a starodávný lék

Divoký celer má původní místo růstu v oblasti Středozemního moře. Je podobný celeru řapíkatému, avšak jeho stonky se běžně nekonzumují. Listy a semena celeru divokého mají velmi výraznou chuť, mnohem silnější než celer bulvový a řapíkatý. Využívají se jako koření.

Přestože jsou semena malá, ve skutečnosti se nejedná o semena, ale o celé plody. Ve starověku se jimi léčily nemoci jater a střev.

Chuť divokého celeru připomíná kombinaci anýzu, koriandru, fenyklu a máty. Obvykle se jím dochucuje grilovaná nebo pečená zelenina, vývary a zeleninové pyré. Skvěle se hodí k mrkvi, dýni, bramborám, červené řepě, čekance, ořechům, máslu, olivovému oleji, bazalce, kopru, petrželi, slanině, špeku, čedaru a parmezánu.

Zdravotní přínosy divokého celeru

• Semena divokého celeru mají antioxdační, protiplísňové a protizánětlivé účinky.
• Zmírňují příznaky kožních problémů včetně lupénky.
• Působí příznivě na zažívací a menstruační potíže.
• Z rostliny vylisované esenciální oleje stimulují nervy, tím blokují panické a hysterické ataky a navozují klid.
• Jsou také vhodné ke snížení krevního tlaku a vysoké hladiny cholesterolu.
• Zbavují tělo kyseliny močové a působí jako prevence artritidy.

Tradiční ájurvédské kúry aneb přírodní medicína z divokého celeru:

• Onemocnění dna:
  3 polévkové lžíce semen + 6 hrnků vody;
  povařit pod pokličkou 2 hodiny, poté přecedit a pít 1 hrnek alespoň 3krát denně.
• Ledvinové kameny:
  2 hrnky listů divokého celeru + 4 hrnky vody;
  povařit pod pokličkou 30 minut, přecedit a pít 1 hrnek denně.
• Vrásky:
  2 hrnky listů + 2 hrnky stonků + 1 hrnek vody;
  rozmixovat a aplikovat na pleť vychlazené z lednice, 3krát týdně.
• Bolesti žaludku:
  1 hrnek usušených listů + 2 polévkové lžíce kamenné soli;
  listy rozdrtit a smíchat se solí, užívat jednu čajovou lžičku 3krát denně, po jídle.
• Bolesti kloubů:
  sušená semena celeru divokého;
  rozmixovat na jemný prášek a užívat čajovou lžičku rozmíchanou ve sklenici vody, jednou denně.
• Chudokrevnost:
  2 hrnky listů + 1 mrkev + 1 hrnek vody;
  rozmixovat a pít při nízké hladině červených krvinek.
• Nechutenství a anorexie:
  0,5 hrnku sušeného zázvoru + 0,5 hrnku sušených semínek divokého celeru + 1 čajová lžička pepře + 1 čajová lžička kmínu + 1 čajová lžička soli;
  rozmixovat na prášek, užívat 0,5 čajové lžičky ihned po jídle, maximálně však 2krát denně.

Použité zdroje