Řepa, obyčejná a přesto jedinečná. Zařaďte ji do svého jídelníčku nejlépe ihned!

Málokterá zelenina nabízí tolik zdravotních výhod jako červená řepa.

Pokud jste ji ještě nezařadili do svého jídelníčku, měli byste.

Dle nejnovějších výzkumů umí usmrtit i rakovinné buňky a mohla by se tak stát, společně s chemoterapií, součástí léčby rakoviny.

Tento nenápadný všelék toho ovšem dokáže mnohem více.

Řepa je nabitá zdraví prospěšnými látkami 

Vysoce výživná zelenina, která obsahuje velké množství prospěšných vitamínů, minerálů, stopových prvků a aminokyselin. Za zmínku stojí zejména železo, měď, fosfor, bór, vitaminy A, C, K a vitagen cholin.  

Jako jedna z mála potravin obsahuje také betalainy; žluté a červené pigmenty. Ty mají prokazatelně protizánětlivé a antivirové účinky. Řepa je zařazena do skupiny deseti rostlin s nejvyšší antioxidační schopností. 

Řepu z 87 % tvoří voda, z toho důvodu byla i nejpoužívanější potravinou během 2. světové války, kdy zajišťovala alespoň minimální přísun vody dehydrovaným vojákům. 

Řepa – starodávný lék 

Aristoteles, filozof a vychovatel Alexandra Makedonského, ve svých rukopisech zmiňoval řepu jako důležitou potravinu starověké civilizace. Už v 8. století př. n. l. se všeobecně vědělo o léčivých vlastnostech této plodiny. Stala se tak nejen potravou, ale i lékem.

Velké oblíbenosti se těšila především kvůli tomu, že se mohla zužitkovat úplně celá. Kořen řepy se používal pro léčbu horečky a jako afrodiziakum. Hippokrates věřil v hojivé účinky listů řepy a doporučoval je na čerstvé rány místo obvazu.

Co léčí řepa?

Jak ukázala současná moderní věda a medicína, starověké kultury se v léčivých schopnostech řepy nemýlily ani trochu. Její role je zásadní, stává se levnou a účinnou alternativou farmakologické léčby u několika chorob, a to s mnohem menším počtem nežádoucích účinků. 

Červená řepa a rakovina

Dle posledních studií, červená řepa významně působí na rakovinné buňky; konkrétně na jejich usmrcení. V rámci výzkumů, se jako nejúčinnější kombinace v léčbě rakoviny prokázala chemoterapie s podáváním šťávy z červené řepy. 

Nejenže řepa ovlivňuje růst nádorů, navíc se ukázalo, že zabraňuje kardiotoxickým vlivům chemoterapie. Během léčby chrání buňky srdečního svalu a jejich funkce. Experimenty tak dokázaly, že se řepa v budoucnosti může stát významnou součástí léčebných postupů v oblasti chemoprevence a kardioprotekce¹.

Osteoartróza a artritida

Protizánětlivé účinky řepy mají vliv i na autoimunitní záněty. Proto její konzumace může pozitivně ovlivnit léčbu a příznaky artritidy. 

Slibné výsledky má červená řepa také ve snižování množství kyseliny chlorné v těle. Předpokládá se, že tato kyselina přispívá ke vzniku osteoartrózy. Během výzkumu dokázaly betalainy ze syrové řepy výrazně snížit její škodlivý účinek². Předpokládá se tak, že by řepa mohla pacientům pomoci s tlumením příznaků osteoartrózy.

Vliv řepy na krevní tlak a onemocnění srdce

Řepa je také přírodním zdrojem dusičnanů. Poskytuje velké množství oxidu dusnatého; toto zjištění vedlo vědce a lékaře k myšlence, že by řepa (konkrétně červená řepa) mohla pozitivně přispět k léčbě kardiovaskulárních onemocnění. 

Nedávné studie tuto domněnku potvrdily. Červená řepa snižuje krevní tlak a je tak první pomocí při hypertenzi³. Důležitým zjištěním je, že tento účinek má v jakékoliv formě (syrová i vařená).

Aminokyselina betain se již v současnosti předepisuje jako doplněk stravy ke snížení hladiny homocysteinu. Ten je rizikovým faktorem pro rozvoj srdečních a cévních onemocnění včetně mrtvice. Pro výrobu těchto parafarmaceutik se používá betain, který je vedlejším produktem při zpracování cukrové řepy. 

Demence a Alzheimerova choroba

Dusičnany obsažené v řepě příznivě ovlivňují i kognitivní funkce mozku. Experimenty prokázaly, že konzumace řepy zlepšuje výkonné funkce mozku, především u více ohrožené skupiny lidí – seniorů⁴.

Zhoršená aktivita kognitivních schopností úzce souvisí s Alzheimerovou chorobou, předpokládá se tedy, že by řepa mohla sloužit i jako podpůrná léčba této paměťové nemoci. 

Řepa a kožní problémy

Lihové extrakty (tinktury) nebo masti z čerstvých listů řepy mají hojivé účinky. Značně se využívají k léčbě zánětlivého akné, lupénky a ekzému. Účinně také působí na spáleniny, puchýře a vředy. 

Doposud neprozkoumané účinky řepy

Tato obyčejná kořenová zelenina je univerzální zdroj zdraví prospěšných látek. Vzhledem k velkému potenciálu v oblasti medicíny jsou zkoumány účinky řepy na široké spektrum chorob a nemocí. Poslední studie na potkanech ukázaly, že betalainy obsažené v červené řepě mají větší protizánětlivé účinky než například Ibuprofen⁵. 

Předmětem dalšího zkoumání jsou také příznivé účinky řepy na hormonální poruchy, třeba onemocnění štítné žlázy a diabetes. 

Mořská řepa

Divoký předek všech známých pěstovaných řep, prosperuje především podél Středozemního moře. Její kořeny mají neutrální chuť a lze je v kuchyni využít podobně jako brambory. 

Populární je však kvůli svým výživným listům, které, co se týče chutě, zdařile konkurují špenátu. Obě potraviny mají srovnatelný obsah živin. Mořská řepa nabízí o něco více draslíku a zinku, je tak bezpochyby vhodnější variantou pro starší osoby, u kterých konkrétně zinek značně snižuje riziko vzniku infekcí.

Listy mořské řepy v kuchyni

Stejně jako špenát – listy této řepy jsou univerzální surovinou, kterou můžete zakomponovat do jakéhokoliv jídla. Dají se blanšírovat, spařit, vařit anebo jíst syrové. Čerstvé listy jsou chutné v bagetách, toastech a salátech. Vařené jsou pak vhodné do polévek, nebo jako dušená příloha k masu a bramborům místo již zmíněného špenátu. Značně se také používají do vaječných omelet nebo v kombinaci s luštěninami. 

Řepa polní 

Nazývaná také Mangelwurzel nebo Mangold, je v současnosti pěstovaná zejména jako krmná řepa pro hospodářská zvířata. V minulosti, využívaly starověké civilizace pro léčivé účinky právě tento druh řepy (respektive její starší předchůdce). Pro své výživové benefity je jednou z nejpoužívanějších krmných plodin, zvířata na ní prospívají, navíc mohou pást i listy a zužitkují tak úplně celou rostlinu.  

Červená řepa

Známá také pod názvem řepa obecná, řepa zahradní a stolní řepa. To tato řepa je tím přírodním zázrakem v oblasti výživy a medicíny. Obsahuje 12krát více vitaminu C než řepa polní a poskytuje lidskému tělu o 184 871 mg více betainu, který má mimo jiné i značný vliv na ochranu srdce a cév. 

Červená řepa se řadí mezi sladkou zeleninu, obsahuje více cukru než meloun. Má však obecně nízký glykemický index, málo glukózy a je tak vhodnou potravinou i pro osoby trpící hyperglykémií. 

Při výzkumu bylo zjištěno, že anthokyany (pigmenty) řepy do jisté míry podporují i tvorbu samotného inzulinu. Řepa je nejlevnějším zdrojem těchto intenzivních barviv, proto se prášek ze sušené červené řepy přidává jako přírodní barvivo do potravin. 

Příprava červené řepy

Jedním ze všeobecných omylů je, že se řepa musí před tepelnou úpravou loupat. Právě naopak – lepší je ji ponechat se slupkou. Proč? Dozvíte se o pár řádků níže. 

• Můžete ji klasicky uvařit ve vroucí vodě. Celou řepu (tedy nenakrájenou) včetně slupky vložte do vroucí vody a vařte alespoň 45 minut, do měkka. Díky slupce neztratí řepa během vaření tolik svého červeného pigmentu, tedy nevybledne.

• Podobně ji lze připravit na páře. Efektivně, rychle a jednoduše můžete napařovat v parním hrnci. Než investujete do tohoto šikovného pomocníka, přečtěte si velký srovnávací test parních hrnců. Postačí vám však i obyčejný hrnec a ještě obyčejnější pařáček. Příprava v páře trvá o něco déle, minimálně 55 minut, řepa si však zachová všechny živiny, protože je nevyplaví do vody. 

• Řepu můžete také upéct v troubě. Celou řepu (i se slupkou) potřete olivovým olejem, zabalte do alobalu a pečte na 200 °C až hodinu a půl. Při této přípravě je nutné řepu častěji kontrolovat, jestli se nepřipaluje. Pečením však získává mnohem silnější aromatickou chuť, která je jí vlastní. 

Jak rychle odstranit slupku

Důvod, proč na řepě nechávat slupku, je ten, že se po tepelné úpravě opravdu snadno loupe. Po vychladnutí vám k oloupání vařené, spařené i pečené řepy bude stačit pouze papírová utěrka. Tou slupku jednoduše setřete, lehce a bez námahy.

Pokud nemáte na přípravu řepy dostatek času, můžete ji oloupat a nakrájet na malé kousky – tím zkrátíte dobu vaření i pečení. Je nutné však počítat s tím, že řepa, která se nepřipravuje v celku a se slupkou, ztratí nejen zářivou barvu, ale i svou typickou chuť.

Konzumujte řepu v jakékoliv podobě

Řepu lze konzumovat vařenou i syrovou. Syrová se značně podobá melounu, má sladkou chuť a je plná vody. Z toho důvodu je šťáva z řepy oblíbenou surovinou pro výrobu džusů. V nabídce obchodů se objevují nejen ty 100% řepné, ale i kombinované s ovocem nebo třeba kvašené.

Prášek z řepy

Pokud jste řepě nepřišli na chuť, ale rádi byste využili její zdraví prospěšné účinky, používejte ji jako koření. Prášek ze sušené řepy se běžně využívá k dochucování jídel nebo pro obarvení cukrovinek. Oblíbený je také u sportovců, protože je chutnou a výživnou přísadou do proteinových koktejlů.  

Zdravé chipsy

Přepadá vás často chuť na něco slaného a „nezdravého“? Vyzkoušejte řepnou alternativu chipsů. Jsou chutné, navíc pro tělo výrazně prospěšnější než ty bramborové. Obsahují o 88 % méně tuku, a poskytují značné množství vápníku a železa i po tepelné úpravě. Několik druhů seženete v obchodech, ale můžete si je udělat i sami doma v troubě.  

Podívejte se na postup přípravy a můžete zkusit třeba i jejich sladkou verzi se skořicí.

Beet Chips - Martha Stewart

Další tipy na recepty z červené řepy

Snídaně

• Červená řepa je nejpoužívanější surovinou do mixovaných nápojů. Ve šťávě ze syrové řepy zůstávají všechny prospěšné látky a v té nejvyšší možné míře je tak obdrží lidské tělo. Populární jsou i různá detoxikační smoothie zaměřená na konkrétní zdravotní problémy.

• Zkuste marmeládu. Ano, čtete dobře, z řepy je možné udělat i velmi chutnou a zdravou marmeládu.

Obědy a večeře

• Červená řepa je také základní surovinou pro boršč. Není to však jediná polévka z této zeleniny, která stojí za vyzkoušení. Skvělá je také krémová polévka z pečené řepy nebo pikantnější řepová polévka s chilli. Inspirujte se jednotlivými recepty a ochutnejte sami, která je ta nejlepší.

• Vyzkoušejte třeba řepné karbanátky nebo falešný tatarák z červené řepy. Řepa se totiž s velkou oblibou používá jako náhražka masa. Bezmasá varianta slavného italského předkrmu – to je carpaccio z červené řepy. Pokrm nejen pro vegetariány a vegany; recept je velmi variabilní a nezřídka se v něm objevuje třeba uzený losos.

• Řepa je také univerzální příloha. Nejčastěji se podává pečená, ochucená česnekem. Je skvělou náhradou brambor – pyré z červené řepy místo bramborové kaše nebo třeba řepné placky místo bramboráků.

Svačiny a dezerty

• Další možností, jak řepu zpracovat, je připravit z ní pomazánku, dip nebo dokonce hummus. Recepty pro přípravu pomazánek a dipů nabízí nespočet kombinací surovin. Existují tak varianty s cuketou, křenem, ale i kozím sýrem. Pomazánka z červené řepy s česnekem a majonézou však zůstává chutnou stálicí, kterou jen tak něco nepřekoná.

• Syrová řepa je nejen sladká, ale díky obsahu vody i výjimečně šťavnatá. Z toho důvodu je velmi oblíbenou surovinou pro výrobu salátů. Oblíbený je třeba salát z červené řepy s jablky, pro svoji sladkou chuť chutná i dětem. Rodičům tak poskytuje jedinečnou příležitost, jak přimět svoje ratolesti jíst zeleninu plnou živin a to zcela bez protestů. Velké oblibě se těší také pikantnější varianty – salát z červené řepy s červenou cibulí, nebo dokonce s křenem. Ty se perfektně hodí ke steakům.

• Dobrá zpráva, obzvláště pro milovníky dezertů – z červené řepy lze i péct. A nejen sladké pochoutky, ale i pečivo, které bude mít díky řepě i nespočet zdravotních benefitů. Vyzkoušet můžete narozeninový řepový dort, bábovku se sladkou řepnou náplní nebo třeba chléb z červené řepy.

Fermentace řepy

• Pokud chcete řepu uchovávat po celý rok, je možné ji také fermentovat. Nakládaná červená řepa je ještě o fous zdravější než ta syrová. Kvašení v jisté míře znásobuje obsah vitaminů a kyselina mléčná, která při kvašení vzniká, zesiluje účinky prospěšných látek.

Jiné odrůdy řepy zahradní

Červená zahradní řepa má ještě několik odrůd, jakou je například Albina Vereduna – bílá odrůda, Bull’s Blood – ta se pěstuje pro své červené listy a Burpee’s Golden – řepa se žlutou dužinou. 

Další odrůdy, které jsou pěstovány především v USA, jsou Chiogga – ta má specifické bílé prstence v červené dužině, Detroit Dark Red a Red Ace – oblíbené americké komerční typy. 

Cukrová řepa

Významným druhem je řepa cukrová. Poprvé se, jako zdroj cukru, začala používat ve Slezsku. V roce 1840 představovala cukrová řepa zdroj pro 5 % cukru celého světa, v roce 1880 už pro 50 %. 

Pro výrobu cukru se řepný kořen naseká a zahřeje ve vodě. Cukerná kapalina se z obsahu vyfiltruje a nechá zkrystalizovat na cukr. Řepa cukrová obsahuje až 18 % cukru, to je dokonce více než má cukrová třtina (maximálně 15 %). 

V posledních letech opět stoupá obliba melasy. Melasa je vedlejší produkt, který vzniká při výrobě cukru. Tento hnědý sirup má méně kalorií než med a používá se jako náhradní sladidlo. 

Řepný cukr se také používá k výrobě alkoholu. V některých evropských zemí se z něho vyrábí vodka, v České republice oblíbený rumový destilát Tuzemák.

Použité zdroje