Dýně, k čemu je vlastně dobrá a jak ji v kuchyni použít?
Co lidskému tělu nabízí a je vůbec zdraví prospěšná?
Všechny její odrůdy určitě neznáte, ale co ty nejběžnější: špagetovou, máslovou, žaludovou nebo Hokkaido – víte, jak je zpracovat?
Přečtěte si tento obsáhlý článek a zjistěte o dýních vše, co vás zajímá a ještě mnohem více!
Dýně nebo tykve?
Dýně jsou oblíbené všestranné plodiny, které lze využít při přípravě jak slaných, tak i sladkých pokrmů. „Dýně“ není jejich botanickým názvem, nýbrž tykve. Patří do rodu Cucurbita, který zahrnuje více než tisíc druhů plodin, včetně tykví letních a zimních, melounů, okurek a dalších.
Letní tykve se sklízí v nezralém stavu, proto je jejich slupka jemná a tudíž bez problému jedlá. Označení „letní“ odkazuje na krátkou trvanlivost, jedná se o cukety a patisony ve všech barevných variantách.
Zimní tykve alias dýně se sklízí ve zralém stádiu, tudíž jejich slupka už dávno není slupkou ale tvrdou kůrou a také jsou plné semen. Oproti letním tykvím se ty zimní mohou skladovat opravdu dlouhodobě, jejich trvanlivost může být i více než půl roku.
Dýně a zdraví prospěšné vitamíny
Dýně jsou extrémně bohaté na živiny, minerály, vitamíny a antioxidanty, navíc jsou nízkokalorické a nízkotučné. Jeden hrnek vařeného dýňového pyré poskytuje lidskému tělu přes 88 % denní dávky vitamínu A, 35 % betakarotenu a 16 % antioxidantů luteinu a zeaxantinu.
Dýně syrová 100 g | Dýně vařená 100g | |
Energetická hodnota | 26 kcal | 20 kcal |
Bílkoviny | 1 g | 0,72 g |
Tuky | 0,1 g | 0,07 g |
Sacharidy | 6,5 g | 4,9 g |
Vláknina | 0,5 g | 1,1 g |
Cukry | 2,76 g | 2,08 g |
Draslík | 340 mg | 230 mg |
Zinek | 0,32 mg | 0,23 mg |
Niacin | 0,6 mg | 0,413 mg |
Cholin | 8,2 mg | 6,2 mg |
Vitamin A | 426 µg | 288 µg |
Betakaroten | 3100 µg | 2100 µg |
Lutein a zeaxantin | 1500 µg | 1010 µg |
Vitamín A posiluje imunitu a pomáhá tak tělu bojovat s infekcemi. Obzvláště důležitý je pro posílení střevní mikroflóry, která se díky němu stává odolnější vůči rotavirům, adenovirům a astrovirům, původcům virových gastro enteritid (průjmů).
Betakaroten obsažený v dýni má zase velmi slibné účinky při léčbě rakoviny tlustého střeva. Také se dle studií jeví jako „elixír mládí“. Nejenže konzumace betakarotenu posiluje pokožku tzv. zevnitř a tím ji chrání před škodlivým UV zářením, ale pomáhá zlepšit i její vzhled a elasticitu. U žen starších 50 let, dávka 30 mg denně snižuje počet vrásek a zvyšuje vypnutí kůže o 44 %. Doplňky stravy obsahující betakaroten tak zabraňují předčasnému stárnutí kůže.
Jedlé druhy dýní
Tradiční dýně, botanicky označované jako C. pepo, C. moschata a C. maxima, běžně váží mezi
5–9 kilogramy. Není však žádnou výjimkou, že některé odrůdy celkem pravidelně dosahují i váhy 40 kg. Markantní rozdíly napříč druhy C. pepo, C. moschata i C. maxima zapříčinily, že byly v minulosti některé odrůdy a kultivary mylně označeny jako samostatné druhy.
Ve skutečnosti však všechny jedlé zimní tykve patří pouze do tří (velmi si podobných) druhů, které zahrnují více než 1 000 dalších kultivarů a odrůd.
Nejznámější jedlé odrůdy:
Cucurbita moschata | Cucurbita maxima | Cucurbita pepo |
brazilský křivák, máslová dýně, Calabassa neboli západoindická dýně, Musquée de Provence, Long Island cheese pumpkin | Hokkaido, Turban squash neboli francouzský turban, Zapallito, Jarrahdale dýně, Kabocha neboli japonská dýně, Cinderella neboli Popelka, Fairytale alias Pohádka | Delicata neboli batátová dýně, špagetová dýně, žaludová dýně, Kamo kamo neboli Kumi kumi, |
Dýně Hokkaido: Co o ní ještě nevíte + tipy na recepty!
Název této dýně prozrazuje odkud pochází – ostrov Hokkaidó v Japonsku. Patří mezi nejoblíbenější odrůdy dýně a pěstuje se na mnoha místech včetně Evropy. Není tedy výjimkou, že se právě s Hokkaido dýní běžně setkáte na českých zahrádkách. Na pěstování je velmi nenáročná a roste doslova jako plevel, lze ji pěstovat i v květináči na balkoně.
Hokkaido (C. maxima), zvaná také jako červená dýně Kuri, má jasně žlutou sladkou dužinu, která chutná jako kaštan. Čím déle se skladuje, tím více dozrává a stává se sladší.
Recepty z dýně Hokkaido
- Nejznámějším pokrmem je bezesporu polévka. Existuje několik jejich verzí, podívejte se na top recepty na polévku z dýně Hokkaido a nebojte se vyzkoušet například tu se zázvorem, která zahřeje i v největších mrazech.
- Zdravá svačinka nebo lehký oběd – to jsou dýňové hranolky. Recept na hranolky z Hokkaido je navíc nesmírně jednoduchý, obejdete se bez smažení a ušetříte si tak spousty mastného nádobí!
- Kvůli své sladké a výrazně kaštanové chuti se dýně Hokkaido hodí i do sladkých pokrmů. Běžně se tak používá do kompotů, marmelád a džemů, nebo jako základní surovina do bábovky či dýňového koláče.
- Dýně Hokkaido je také vhodná na přípravu dýňového pyré, které můžete použít jako zdravější alternativu brambor, obilovin či rýže.
Cibule, česnek, pórek, bobkový list, bazalka, libeček, oregano, tymián, rozmarýn, kari, skořice, muškátový oříšek, brusinky, javorový sirup, pekanové ořechy, fazole, čočka, kozí a ovčí sýr, parmazán a olivový olej – to vše s dýní Hokkaido můžete kombinovat a výsledek bude vždy chutnat báječně.
Slupku z této dýně můžete jíst. Když ji nastrouháte, jemně orestujete a okořeníte – perfektně doplní zeleninový salát, nebo směs kořenové zeleniny.
Máslová dýně: Co je zač a jak ji uvařit?
Dýně máslová neboli tykev muškátová (angl. Butternut squash), označována také jako „ořešák“, má tvar láhve, tedy dlouhé hrdlo a krátký, baculatý konec. Slupka této dýně má matně béžovou barvu, dužina je sytě oranžová.
Jak již sám název napovídá, máslová dýně má škrobovou, vláčnou, máslovou texturu, podobnou jako mají například batáty. Chuťově je podobná mrkvi, i když o trochu méně sladší, s ořechovým nádechem.
Máslová dýně (C. moschata) patří mezi relativně nové, člověkem vyšlechtěné odrůdy. Je velmi populární, především kvůli tenké, snadno loupatelné slupce. Oproti jiným druhům má její (pro kuchaře nevyužitelná) dutina malou velikost, tedy i méně semen a tím větší vrstvu dužiny nabízí máslová dýně pro kulinářské zpracování.
Tipy na recepty z máslové dýně:
- Máslová dýně je po uvaření opravdu měkká, má tendenci přirozeně vytvářet pyré a proto se výtečně hodí do zapékaných pokrmů. Výborná je například v receptu na zapečené mleté jehněčí maso, v kombinaci s parmezánem a piniovými oříšky vás skutečně nadchne!
- Vařená nebo přímo rozmixovaná na pyré se také s oblibou využívá jako náplň do veganských tortill nebo omáčka na pizzu.
- Jemné, lahodné a krásně smetanové – tak přesně takové je rizoto z máslové dýně. Vyzkoušejte některý recept na dýňové rizoto, budete překvapeni, jak moc chutné a skutečně máslové je!
Máslová dýně dobře funguje v kombinaci s tymiánem, novým kořením, sójovou omáčkou, jablkem, hruškou, švestkou, skořicí, vanilkou, čokoládou či kakaem, vlašskými ořechy, smetanou (i zakysanou), sýrem feta, balkánským sýrem, čedarem, slaninou a špekem.
Špagetová dýně: Proč je na přípravu nejjednodušší a kde ji použít?
Špagetová tykev (angl. Spaghetti squash) je má několik různých barevných variant, nejčastěji je v obchodech k dostání žlutá a oranžová verze. Oproti ostatním odrůdám má špagetová dýně (C. pepo) mnohem větší semena a nezřídka je mylně zaměňována se žlutým melounem, protože má podlouhlý, více válcovitý tvar.
Oblíbená je kvůli své jedinečné dužině, která je tvořena jednotlivými vlasy neboli špagetami (odtud i její název „špagetová“). Tyto dýňové těstoviny jsou opravdu chutné, měkké, ale zároveň takzvaně na skus. Proslavily se především během 2. světové války, kdy byly považovány za běžnou alternativu těstovin, protože v té době nebyly základní potraviny dostupné.
Jak snadno získat špagety z této dýně?
- Předehřejte troubu na 200 °C.
- Špagetovou dýni podélně rozpulte a vydlabejte z ní semínka.
- Vnitřní dužinu lehce potřete olivovým olejem.
- Rozpůlenou dýni vložte na plech řezem vzhůru a pečte 35–45 minut.
- Špagetová dýně je správně upečená ve chvíli, kdy můžete opravdu snadno a lehce vidličkou „vyškrábat“ jednotlivé špagety z dužiny.
Recepty a špagetová dýně v hlavní roli
- Špagetová dýně má tendenci absorbovat chutě všech ostatních surovin, proto se používá v kombinaci s takovými přísadami, které mají intenzivní a specifické aroma. Ukázkovým příkladem, jak maximálně využít vlastnosti špagetové dýně, je recept na dýňové rizoto s krevetami, šalvějí a vínem.
- Dýňové špagety se hodí jako příloha ke všem známým omáčkám, lze je použít i jako náhražku pšeničných nudlí v receptu na asijské Chow Mein.
- Obdobně můžete špagetovou dýni využít také ve studené kuchyni, vyzkoušejte ji v zeleninových a těstovinových salátech, nebo v thajském pokrmu Pad Thai, který je hotový během 30 minut.
Žlutá špagetová dýně nejlépe chutná v kombinaci s rajčaty, cibulí, česnekem, kořenovou zeleninou, okurkou, cuketou, hráškem, žampiony, tymiánem, bazalkou, oreganem, petrželí, mátou, sójovou omáčkou, tamari omáčkou, smetanou, bílým vínem, ricottou, mozzarellou, krevetami, tuňákem, kuřecí masem, mletým hovězím masem a sušeným hovězím masem.
Oranžová verze špagetové dýně se hodí k brokolici, zeleným fazolkám, cibuli, česneku, pórku, oreganu, koriandru, kmínu, bazalce, vlašským ořechům, parmazánu a krůtímu masu.
Žaludová dýně: Proč byste ji měli znát a její použití v receptech.
Žaludová neboli pepřová dýně se často mylně zaměňuje s patisonem. Patison (patizon) je však druh letní tykve, oproti tomu žaludová dýně je zimní tykev a sklízí se až ve chvíli zralosti. Je jednou z prvních odrůd dýně, která byla pěstována domorodými Američany a po roce 1492 zavezena do Evropy.
Podobně jako dýně máslová, i dýně žaludová (C. pepo) nabízí velkou vrstvu dužiny, kterou lze v kuchyni zpracovat. Nejběžnější varianta je tmavě zelená s nepravidelnými žlutými či oranžovými skvrnami a následně celožlutá zvaná zlatá. Obě tyto verze mají sladkou ořechovou chuť a oproti jiným kultivarům dýně jsou spíše sušší.
Dále existuje i žaludová dýně bílá a tzv. karnevalová. Bílá variace je známá svou typickou chutí, která připomíná lískový ořech se špetkou pepře. Nejbarevnější karnevalová je chuťově velmi podobná máslové dýni, navíc však voní po javorovém sirupu.
Žaludová dýně v kuchyni aneb v jakých receptech ji uplatnit:
- Naprosto všechny barevné verze žaludové dýně můžete využít jako kdysi domorodí Američané – tedy jako misku. Běžně se tak tyto dýně rozpůlí a vydlabou, poté se upečou a následně se používají jako jedlé misky plněné masem, sýrem, ovocem nebo polévkami. Podobně lze v těchto „dýňových miskách“ rovnou pokrmy i zapékat, vyzkoušejte třeba některý z receptů na zapečené houby a místo v pekáčku je upečte v žaludové dýni!
- Žaludová dýně se skvěle hodí na přípravu zdravých pomazánek, které vás nadchnou svou atypickou chutí. Inspirujte se netradičními recepty na dýňové pomazánky a zkuste z bílé („lískooříškové“) vytvořit sladký krémový dip a z klasické tmavě zelené pikantní dýňovou salsu.
Zelená žaludová dýně dobře funguje v kombinaci s houbami, balzamikovým octem, olivovým a rýžovým olejem, javorovým a datlovým sirupem, šalvějí, rozmarýnem, kari, chilli, brusinkami, jeřabinami, jablkem, eidamem, goudou a slaninou.
Zlatá se výtečně hodí k medu, javorovému sirupu, granátovému jablku, koriandru, mátě, limetě, citronu, zázvoru, šalotce, vlašským ořechům, sezamu, máslu, jehněčímu a vepřovému masu.
Žaludovou dýni bílou pak kombinujte s jablky, hruškami, švestkami, meruňkami, borůvkami, ostružinami, medem, javorovým a čekankovým sirupem, skořicí, badyánem, hřebíčkem, rýží a kuskusem.
Barevná, karnevalová verze žaludové dýně pak chutná nejlépe s česnekem, cibulí, zázvorem, skořicí, muškátovým oříškem a květem, pepřem, romadurem a jinými zrajícími sýry, jehněčím a vepřovým masem, sušeným či uzeným masem.
Delicata neboli batátová dýně, v čem je jiná a do jakých receptů patří?
Batátová nebo také arašídová dýně (angl. Delicata squash) je odrůda vyšlechtěná teprve v roce 1990. Má menší plody s oranžovými nebo zelenými pruhy, které jsou na první pohled dobře rozeznatelné. Ze všech známých kultivarů dýní je dýně batátová, jak již sám název napovídá, nejsladší.
Delicata dýně (C. pepo) je oblíbená především kvůli tomu, že prosperuje i v chladnějších podmínkách a má dlouhou trvanlivost – při správných skladovacích podmínkách vydrží i přes rok. Chuťově je nejlepší ihned po sklizni, čím je starší, tím více sladkosti ztrácí a stává se chuťově nevýraznou a „nijakou“.
Tato odrůda je také velmi snadná na přípravu, její slupka je tenká a jedlá, po uvaření tak batátová dýně může konzumovat celá a nemusí se loupat.
Batátová dýně v receptech:
- Kvůli svému barevnému a netradičnímu vzhledu se používá jako na plátky nakrájená grilovaná příloha k masu. Inspirujte se top recepty na zeleninu na grilu a nezapomeňte zakomponovat právě batátovou dýni, která netradičně rozveselí každý podávaný talíř.
- Kvůli své extrémně sladké chuti a jemné, krémové textuře se batátová dýně hodí nejvíce do sladkých pokrmů. Ať už ji přidáte místo ovoce do rýžového nákypu, nebo upečete dýňový cheesecake či pudinkový vanilkovo-dýňový chléb – budete nadšeni a rozhodně nebudete litovat.
Jablka, hrušky, rebarbora, angrešt, pomeranče, ananas, vanilka, skořice, mák, nugát, javorový, datlový a čekankový sirup, fenykl, rukola, polníček, špenát, vlašské, lískové a pekanové ořechy, brusinky, třtinový cukr, plísňové sýry a pečená drůbež – to vše s batátovou dýní chutná výtečně.
Jaká jedlá dýně se (ne)musí loupat
musí se loupat, slupka je tvrdá a špatně stravitelná | nemusí se loupat, slupka je poměrně tenká a jedlá |
bílá žaludová dýně | Delicata alias batátová dýně |
karnevalová žaludová dýně | zlatá žaludová dýně |
špagetová dýně | zelená žaludová dýně |
máslová dýně | dýně Hokkaido |
Jak připravit a zpracovat dýni
Dýně bývají velmi tvrdé a nepoddajné, proto je k jejich rozříznutí potřeba nejen ostrý, ale tak velký (široký) nůž. Důležité je, položit dýni na neklouzavý povrch, aby zůstala stabilní a až poté ji zkusit naříznout, postupně, nejdříve z jedné a pak z druhé strany. Pokud je dýňová slupka obzvláště pevná, je nutné nůž do dýně doslova „zatlouci“ a to například paličkou na maso nebo válečkem.
Po rozdělení na dvě části je nezbytné z dužiny vydlabat semena včetně vláknitých částí, na kterých semena drží. Pokud se nejedná o kultivar s tenkou jedlou slupkou, je třeba tyto kusy nejdříve oloupat a až závěrem je nakrájet na požadované menší kousky či plátky.
Jakými způsoby lze uvařit dýni?
- Můžete ji klasicky uvařit v hrnci a ve vodě. Dýni, nakrájenou na třícentimetrové kousky, uvaříte do měkka za 20 minut.
- Podobně můžete dýni během 30 minut uvařit i v páře, buď za pomocí hrnce a napařováku nebo v parním hrnci. Přečtěte si recenze nejlepších parních hrnců a poznejte všechny přednosti tohoto kuchyňského pomocníka, se kterým můžete připravit i několik odlišných druhů potravin najednou.
- Nakrájená na kousky a pečená v troubě na 180 °C, je dýně hotová za 40 minut.
- Takzvaná pražená dýně se peče na 160 °C alespoň 60 minut a to pouze rozpůlená, kdy se každý ze dvou kusů potře olivovým olejem a položí na pečící papír dutinou dolů (slupkou vzhůru).
- Uvařenou, ale i pečenou nebo restovanou dýni můžete rozmixovat na dýňovou kaši či pyré. Také ji lze rozšťouchat podobně jako šťouchané brambory.
vařená dýně | dýně dušená v páře | pečená dýně | pražená dýně |
nakrájená na kousky 20 minut | nakrájená na kousky 30 minut | nakrájená na kousky 40 minut | rozpůlená 60 minut |
TOP recept na Pumpkin Spice Latte (Dýňové Latte)
Dýně je doslova americkou ikonou podzimu. V roce 2003 tak byla představena, známou a oblíbenou společností Starbucks, dýňová káva s názvem Pumpkin Spice Latte. Tuto výbornou podzimní kávu si můžete připravit i doma, bez umělých přísad, snadno a rychle!
Potřebné suroviny:
- 2 hrnky mléka, nejlépe plnotučného
- 4 polévkové lžíce dýňového pyré
- 1 polévková lžíce třtinového cukru
- 2 čajové lžičky vanilkového aroma
- 1 čajová lžička směsi dýňového koláčového koření (skořice, zázvor, muškátový oříšek, hřebíček)
- 1 hrnek uvařené silné, ještě horké kávy (espresso)
Postup přípravy:
- Připravte si nádobu vhodnou do mikrovlnné trouby.
- Nalijte do ní mléko, vanilkové aroma, dýňové pyré, třtinový cukr a dýňové koření, zamíchejte.
- Vložte do mikrovlnné trouby a za stálého hlídání vařte 1–2 minuty, dokud mléko nenapění a nenabude.
- Rozdělte do tří hrnků, do kterých následně přilijte (středem mléčné pěny) horkou kávu.
- Ozdobte šlehačkou, skořicí nebo nastrouhanou čokoládou. Podávejte horké.
Jakou má dýně trvanlivost
skladovaná na temném místě, při pokojové teplotě | skladovaná v lednici | skladovaná v mrazáku | |
celá syrová dýně | 3 měsíce | 5 měsíců | 7 měsíců |
nakrájená syrová dýně | 3 dny | 2 měsíce | 8 měsíců |
vařená, pečená dýně | 2 dny | 1 týden | 6 měsíců |
dýňová zavařená marmeláda | 6 měsíců | 10 měsíců | 1 rok |
Dýni můžete skladovat v mrazáku, pokud se ji však rozhodnete rozmrazit, musíte ji ihned spotřebovat. Rozmražená a dále nezpracovaná dýně se zkazí do 1 dne.
Jak poznat už v obchodě, že je dýně zkažená
1. Dýně by měla mít příjemnou, jemně nasládlou vůni. Nebojte se tedy k dýni přičichnout. Zápach značí přítomnost bakterií, hub či plísní a zapáchající dýně mohou být během několika hodin ne zcela bezpečné pro konzumaci.
2. Čerstvá dýně má také zářivou barvu. Pokud si všimnete matných, zašedlých fleků na slupce, dýně začíná hnít.
3. Prohlédněte ji ze všech stran, zda nemá ve slupce otvory, nebo otlaky. Způsob, jakým bylo s dýní zacházeno, určuje její trvanlivost. Při narušené slupce či dužině se snadněji a rychleji kazí.
4. Dýně se kazí obzvláště od spodu, respektive na místě, kde se dostala do kontaktu se zemí. Proto vždy kontrolujte spodní část zda nemá plíseň. Plesnivá dýně se úplně celá zkazí do 2 dnů.
5. Zaklepejte na dýni podobně jako jste zvyklí u melounu, měla by znít obdobně – dutě.
6. Zkuste pevnost stopky. Pokud je měkká, volná a sotva na dýni drží, tak dýně pravděpodobně hnije zevnitř. Podobně tomu je i ve chvíli, kdy je dýně mokrá (vytéká z ní tekutina).
7. Dýně by měla být těžší, než na první pohled vypadá. Tedy pokud vám přijde moc lehká, nemusíte mít pouze špatný hmotnostní odhad, ale dýně může být napadená hmyzem, který se zevnitř krmí na dužině.
Dýňový olej
Dýňový olej se získává lisováním ze syrových nebo pražených semen dýní. Podobně jako olivový olej, má i ten dýňový nízký bod kouře (160 °C), proto není vhodný k tepelnému zpracování. Běžně se však využívá ve studené kuchyni, k zakapání a dochucení již hotových pokrmů, například pečených mas a ryb, grilované zeleniny, polévek a dokonce i dezertů.
Dýňový olej je tradiční specialita používaná především v Rakousku, Slovinsku, Rumunsku, Maďarsku a Chorvatsku. Má intenzivní ořechovou chuť a sytou načervenalou barvu, proto je ve výše zmiňovaných zemích oblíbený jako poleva na vanilkovou zmrzlinu a šlehačkové zákusky. Typická rakouská salátová zálivka se pak skládá právě z dýňového oleje a jablečného octa.
Dýňový olej je spojován s několika zdravotními výhodami, proto je na trhu k dostání nejen ve formě kuchyňského oleje, ale také v podobě kapslí, doplňků stravy či jako součást kosmetických produktů.
Léčivé účinky dýňového oleje
Výzkumy prokázaly, že olej z dýně má velmi pozitivní účinky na zdraví žen po menopauze. Pouhé 2 ml denně stabilizují krevní tlak a také zmírňují nepříjemné příznaky menopauzy, včetně bolestí hlavy a kloubů. Ženy užívající dýňový olej se obvykle cítí i méně depresivní a sklíčené.
Dle nejnovějších studií, dýňový olej pomáhá léčit poruchy močení, včetně nemoci zvané hyperaktivní močový měchýř, kterou trpí více než 15 % lidí starších 40 let. Má tak obrovský potenciál, že by se v budoucnosti mohl stát prozatím jedinou známou prevencí této choroby.
Dýňová semínka
Semínka dýně nabízí velké množství antioxidantů a minerálů, včetně hořčíku, zinku, železa. Také obsahují aminokyselinu tryptofan, ta je základním prvkem pro tvorbu serotoninu, který v mozku reguluje dobrou náladu a tím udržuje pocit štěstí.
Dýňová semena, pražená 100 g | |
Energetická hodnota | 446 kcal |
Bílkoviny | 18,6 g |
Tuky | 19,4 g |
Sacharidy | 53,8 g |
Vláknina | 18,4 g |
Vápník | 55 mg |
Hořčík | 262 mg |
Draslík | 919 mg |
Mangan | 0,496 mg |
Zinek | 10,3 mg |
Niacin | 0,286 mg |
Serine | 0,868 g |
Leucin | 1,57 g |
Za zmínku stojí fakt, že dýňová semínka poskytují 128 % doporučené denní dávky zinku. Ten je nezbytně důležitý pro mužskou plodnost, tedy léčí problémy běžně související s neplodností, například nedostatek spermií (tzv. oligospermie).
Jak konzumovat semínka dýně?
Dýňová semínka lze běžně zakoupit v obchodě a to jak pouze sušená, tak i pražená. Jednoduše si je také upražíte doma.
- Semínka vydlabaná z dýně omyjte, tím je zbavíte zbylé dužiny.
- Rozpalte troubu na 180 °C, semínka rozprostřete do jedné vrstvy na pečící papír.
- Vložte plech do trouby a pečte 30 minut.
- Semínka lze dochutit již během pražení solí, nebo jiným oblíbeným kořením.
- Pražená semínka můžete jíst samotná jako svačinku či zdravé mlsání k televizi. Také jimi můžete posypat zeleninový nebo těstovinový salát.
Okrasné a nejedlé dýně
Některé dýně neboli tykve mohou být pro člověka toxické, protože obsahují látky zvané cucurbitaciny, které lidské tělo neumí strávit. Konzumace nejedlých (tedy okrasných) dýni může vést až k příznakům otravy: křeče v oblasti břicha, nevolnost, zvracení, krvavý průjem a následná dehydratace.
Cucurbitaciny jsou produkovány divoce rostoucími dýněmi jako ochrana před hmyzem (housenkami). Při pěstování okrasných a jedlých dýní těsně vedle sebe, může docházet k hybridizaci jedlých dýní, které začnou produkovat cucurbitaciny a stanou se tak nejedlými. Tyto nejedlé dýně sice vypadají jako původní jedlé dýně, ale na rozdíl od nich mají netypickou hořkou chuť.
Nejznámější okrasné odrůdy:
- Angel Wing
- Sweet Dumpling
- Apple Gourd
- Baby Bear
- Pear Bicolor
- Connecticut Field
- Gooseneck
- Jack Be Quick
Obří dýně
Obří dýně jsou velké oranžové plody druhu C. maxima, které běžně váží až 800 kg. Tyto tykve jsou jedlé, ale nejsou využívány pro lidskou spotřebu, pěstují se jako okrasné pro hmotnostní výstavy a to od roku 1893.
Prvním prodávaným kultivarem této velké dýně je pravděpodobně odrůda Mammoth, následně pak více známá Dill’s Atlantic Giant. Pěstování obřích dýní je prestižní záležitostí a semena oceněných nebo výherních dýní jsou velmi cenná. Jedno takové semínko se běžně prodává za více než 20 000 Kč.
Obří dýně, podobně jako například výstavní psi, mají své rodokmeny.
Obří dýně může vyrůst až o 25 kg za jeden jediný den! Stále probíhají nová a značná genetická zlepšení, podle nejnovějších výpočtů by tak obří dýně mohla vyrůst až do hmotnosti 9 000 kg, aniž by se pod touto tíhou rozlomila. Poslední světový rekord drží nepoškozená dýně, vypěstovaná roku 2021 v Itálii, s váhou neuvěřitelných 1 226 kg.
Pěstování dýní
Pro svůj růst vyžaduje dýně hodně vody a tepla, konkrétně alespoň 8 hodin přímého slunce denně. Dýňová semínka se vysazují v období června, tak, aby sklizeň probíhala za 90–120 dní, tedy na podzim.
Rostliny (dýňové révy) rostou velmi rychle a nekompromisně pokryjí vše, co jim stojí v cestě. Proto je vhodné dýně zasazovat na okrajích zahrad a šlahouny během růstu směrovat mimo úrodu.
Mezi rostoucí dýně a hlínu, se běžně pokládá karton, či noviny, aby se zabránilo kontaktu plodu se zemí a tedy hnilobě. Po sklizni, se uříznuté dýně nechávají ještě několik dní volně dozrávat na podzimním slunci.
Dýně a zajímavosti o nich
Vzhledem k tomu, že se dýně (plody) vyvíjí z květů a obsahují semena, jsou z botanického hlediska ovocem, i když se v kuchyni používají spíše jako zelenina.
Oranžové kulaté tykve jsou jednou z nejstarších domestikovaných plodin, byly pěstovány pro lidskou spotřebu již v době 7 000 před naším letopočtem. V minulosti se používaly k léčbě střevních červů, především k vypuzení tasemnic.
Dýně jsou nenahraditelnou součástí tradičních amerických oslav a to především na podzim, kdy se z nich vyřezávají lucerny, které jsou důležitou ozdobou Halloweenu neboli předvečeru Všech svatých. Obdobně významný je pak i dýňový koláč na Den díkůvzdání. Z toho důvodu je v USA více než 80 % úrody (810 milionů kusů dýní) připraveno ke sklizni během jediného měsíce – října.
Co je Halloween?
Keltský svátek, který se slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých 1. listopadu, na který navazují takzvané Dušičky neboli Vzpomínka na všechny věrné zemřelé 2. listopadu.
K výrobě halloweenských luceren se využívá kultivar Connecticutské polní dýně (C. pepo Connecticut field). Stejně jako většina známých tykví má spíše kulatý tvar, oranžovou barvu a průměrnou váhu v rozmezí 7–12 kg.
Jak vyřezat dýni na Halloween, jednoduše a rychle:
Co je Den díkůvzdání?
Tradiční americký svátek (angl. Thanksgiving Day), který je zákonem stanoven na čtvrtý čtvrtek v listopadu, tedy mezi 22. a 28. listopadem.
V tento den se „děkuje Bohu“ za úrodu téhož roku, součástí je rodinná sešlost s bohatou hostinou, při které se podává již výše zmíněný dýňový koláč a nadívaný krocan s brusinkovou omáčkou. Během jednoho Dne díkůvzdání zkonzumují Američané přes 50 000 000 krocanů.
Tzv. Black Friday neboli Černý pátek následuje ihned po Dnu díkůvzdání.