Nenápadný lilek je vcelku zajímavou plodinou. Věděli jste, že je podstatou slavného Ratatouille? Odhalte více!

Lilek má svou typickou chuť a konzistenci, proto mu málokterý člověk přijde na chuť.

Víte však, že je neuvěřitelně úspěšný při léčbě rakoviny kůže?

Jakým způsobem ho zařadit do jídelníčku, aby vám nejen chutnal, ale byl i zdraví prospěšný?

Jak ho připravit, zpracovat, uvařit či upéct – vše v jednom článku!

Co je baklažán: zelenina nebo ovoce?

Lilek vejcoplodý (Solanum melonga) se také nazývá jako baklažán nebo eggplant. Jedná se o jednoletou rostlinu z čeledi lilkovitých, blízce příbuznou rajčatům a bramborám. Přesto však její plod (samotný lilek) není zeleninou, nýbrž je botanicky klasifikován jako ovoce, konkrétně bobule.

Lilek se pěstuje již od pravěku pro své jedlé měkké až houbovité plody. Původně pochází z Asie, kde v teplém prostředí roste dokonce jako trvalka. V současnosti se však hojně používá v kuchyních celého světa. Kvůli své jedinečné struktuře a konzistenci, je také s oblibou používán jako chutná náhražka masa ve veganské či vegetariánské stravě.

Má lilek léčivé účinky na lidské zdraví?

Lilky jsou nejvýživnější a nejzdravější plody z celého řádu lilkotvarých. Obsahují velké množství vitamínu niacinu a cholinu, minerálních látek manganu a mědi. Nejzdravější je lilek, pokud je neoloupaný. Jeho fialová slupka je plná antioxidantů, konkrétně antokyanů (barviv).

Jeden neoloupaný lilek poskytuje tělu denní dávku niacinu ve výši 25 %, také 13 % doporučeného příjmu manganu a 22 % mědi. Za zdroj mědi se obecně považuje maso, luštěniny a vejce. Jeden lilek obsahuje více mědi než 14 středně velkých vajec!

Srovnání obsahu živin v neoloupaném a oloupaném lilku:

Lilek a léčba stařecké demence

Jedním z nejdůležitějších antioxidantů lilku je nasunin, obsažený ve fialové slupce. Studie naznačují, že tento antokyan chrání mozkové buňky. Nejen před poškozením volnými radikály, ale i v rámci věku; během stárnutí mozku zabraňuje ztrátám neuronů.

Nausin se tak jeví jako potencionálně levný lék na stařeckou demenci, který by mohl značně zlepšovat paměť. Pomáhá i se samotným průtokem krve v mozku, tím předchází neurologickým zánětům, či záchvatům; přenáší živiny do neuronů a naopak – odvádí z nich odpad.

V boji s recidivou rakoviny je lilek doslova zázračný

Dalšími zajímavými léčivými látkami lilku jsou solasodine rhamnosyl glykosidy. Tyto SRG sloučeniny vykazují skvělé výsledky při léčbě rakoviny, včetně její recidivy.

Studie na zvířatech prokázala, že všechny myši naočkované SRG se vyléčily z agresivního sarkomu (ip 180); oproti tomu ty neočkované do 20 dnů sarkomu podlehly. Vyléčené myši byly po 20 dnech opět nakaženy sarkomem. Nicméně deset z dvanácti myší bylo odolných vůči této opětovné recidivě rakoviny a to právě díky předešlé léčbě SRG.

Sloučeniny SRG poskytují trvalou imunitu proti rakovině, proto by do budoucna mohly hrát velmi důležitou roli v prevenci recidivy.

Účinnost při léčbě nádorů kůže

Výše zmíněné sloučeniny SRG jsou zvláště účinné při léčbě rakoviny kůže. Během posledních studií, byla lokální aplikace krému ze SRG na karcinom bazaliom úspěšná v 66 %, zatímco běžně používaná léčebná mast jen ve 25 %. U 78 % pacientů léčených SRG se navíc nevyskytla recidiva. Tyto sloučeny z lilku jsou tak nejen bezpečnou, ale i účinnou terapií nádorů kůže s vysokou pravděpodobností úplného vyléčení.

Stojí za zmínku i fakt, že SRG mají i neuvěřitelné kosmetické výsledky. To, jakým způsobem léčí a účinkují, se v současnosti nepodobá žádnému jinému známému léku. Sloučeniny SRG ovlivňují jen a pouze buňky rakovinné, přičemž na zdravé a normální nemají žádný vliv. Tato skutečnost tak umožňuje proces, ve kterém neovlivněné zdravé buňky ihned nahrazují zničené rakovinné buňky, aniž by vytvořily jizvy.

Kdo by neměl konzumovat lilek?

Lilkový antioxidant nausin má i vedlejší účinky. V lidském těle se váže na železo a tím ho odebírá z buněk. Tento proces může ublížit lidem, kteří trpí nedostatkem železa; konzumace velkého množství lilku může již tak nízkou hladinu železa ještě více snížit.

Lilek také obsahuje o něco více histaminů, než je u zeleniny obvyklé a to z toho důvodu, že ve skutečnosti není zeleninou ale ovocem. Alergici, nebo lidé trpící atopickým ekzémem, by tak měli být při konzumaci syrového lilku obezřetní, kvůli vyšší pravděpodobnosti alergické reakce. Vaření (projití varem) ničí histaminy, proto vařený lilek představuje mnohem menší alergickou hrozbu.

Lilek je jedovatý: mýtus nebo pravda?

Zralý syrový lilek obsahuje alkaloid zvaný solanin, který obsahují například i mladé nezralé brambory a rajčata. Pokud je solanin konzumován ve velkém množství, může být toxický a způsobit žaludeční a střevní problémy.

Na 1 kg tělesné hmotnosti je toxická dávka solaninu – 3,5 mg pro otravu lehkou, 4,5 mg pro těžkou až smrtelnou. Jeden syrový lilek obsahuje průměrně 8,5 mg solaninu, tedy 70kg člověk by musel najednou sníst 29 kusů, aby si způsobil zažívací potíže. Život ohrožující stav by pak způsobilo 37 zkonzumovaných lilků.

Avšak listy a stonky lilku vejcoplodého, obsahují nebezpečně velké množství tohoto toxického alkaloidu. Proto jsou nejedlé, podobně jako rostliny rajčat, či brambor.

Jak chutná lilek?

Lilek má lehce nahořklou chuť a to kvůli semenům, která jsou pokryta trpkými alkaloidy. Je houbový až gumový, strukturou podobný masu. Umí do své dužiny absorbovat oleje a příchutě, proto je tak kulinářsky oblíbený. Ve skutečnosti bude lilek vždy chutnat tak, jak si kuchař bude přát, protože nasaje chutě všech ostatních ingrediencí.

Vaření s lilkem: jednoduchá příprava a další tipy!

Lilek má dužinu pevnou tak akorát a to i po uvaření, navíc je chuťově neutrální, proto je vhodnou alternativou masa pro vegetariány a vegany. U celiaků je pak oblíbený jako bezlepková příloha místo obilovin. Lilek má vysoký obsah vlákniny a nízký obsah kalorií, stává se tak skvělou potravinou pro hubnutí. Vláknina totiž přirozeně podporuje pocit sytosti a zabraňuje tak přejídání se.

Nutriční hodnoty lilku syrového i vařeného:

Jak připravit lilek, aby nezhnědl?

Jakmile lilek rozkrojíte a vystavíte dužinu vzduchu, zhnědne a stane se nevzhledným (podobně jako jablko). Pokud tomuto zbarvení chcete zabránit, připravte si misku s vodou, špetkou soli a trochou citronové šťávy (nebo octa). Ihned po odkrojení, jednotlivé kousky namočte v této marinádě (stačí opravdu zlehka a na sekundu). Lilek nezačne oxidovat a dužina si uchová svou bílou barvu.

Pocení lilku

„Vypotit“ lilek znamená zbavit ho co nejvíce vody. Z toho důvodu, aby tuto vodu nevypouštěl až během vaření. S ní totiž odchází do pokrmu i hořkost.

• Nakrájejte syrový lilek na plátky široké 2 cm.
• Všechny plátky z obou stran osolte a vložte do vzdušného cedníku.
• Takto ponechejte alespoň 30 minut, lilek se začne potit.
• Vyjměte z cedníku a všechny plátky řádně osušte, nejlépe papírovými utěrkami.

Grilovaný lilek

Grilování v alobalu je jedním z nejlepších způsobů, jak zachovat chuť i veškerou šťávu z lilku. Lilek, nakrájený na plátky, potřete oblíbenou grilovací omáčkou (česnekovou, barbecue…). Ochuťte rovnoměrně z obou stran a poté každý plátek lilku zabalte samostatně do alobalu. Grilujte 30 minut. Než hotový lilek vyndáte z alobalu, nechte alespoň 10 minut vychladnout, aby se omáčka skutečně vsákla do plátků.

Pečený lilek

Jak dosáhnout dokonale opečeného lilku, bez toho, aby se vám rozvařil na nevzhlednou kaši?

1. Nakrájejte lilek na větší kousky (klidně 4cm).
2. Pečte ho při vysokých teplotách.
3. Nešetřete olejem.

Pečený lilek by měl mít lehce křupavou, zkaramelizovanou slupku. Malé kousky se běžně rozvaří dříve, než slupka začne karamelizovat. Při nízkých teplotách lilek šťávu nezatáhne do dužiny, ale naopak ji zcela vypustí („rozmáchá se“). Pokud není lilek potřený dostatečnou vrstvou oleje, zkaramelizovaná slupka se připeče na plech/pečící papír a z lilku se strhne.

Lilek pečte při 250 °C, nejdříve 15 minut, poté otočte/promíchejte a pokračujte dalších 15-20 minut. Do chvíle, než kousky nezměknou a po okrajích nezkaramelizují.

Vařený lilek

• Pokud vařený lilek připravujete jako hlavní jídlo, tedy nehodláte využít lilkovou vodu/vývar k dalšímu použití, vkládejte ho do již vroucí vody. Lilek si tak uchová šťávu a chuť.

• Naopak, pokud chcete, aby šťáva z lilku přešla do vody, vývaru, polévky, omáčky, vložte lilek do studené vody a až poté přiveďte k varu.

Lilek vařte v osolené vodě a pod pokličkou, tím zachováte více živin a vitamínů. Dobu vaření stopujte až od chvíle, kdy voda dosáhne bodu varu (začne se vařit). Lilek v celku je uvařený přibližně za 25 minut, nakrájený na kousky za 15 minut.

Jak se lilek jí aneb co z něho uvařit

• Lilek je jednou z nejoblíbenějších surovin pro zapečená jídla. Zapéká se obvykle místo těstovin, a to jak se sýry (nejčastěji s parmazánem), jinou zeleninou (veganské pokrmy), tak i se všemi druhy masa. Vyzkoušejte recept na zdravé lasagne aneb zapečený lilek s mletým masem, budete nadšeni!

• Běžně se pouze rozpůlí, vydlabe a naplní nádivkou. Existuje nespočet variací plněného lilku. Inspirujte se například receptem na zapečený lilek plněný houbami, ve kterém vydlabanou lilkovou dužinu i rovnou zpracujete.

• Celý lilek, ale i pouze vydlabanou zbylou dužinu, můžete zužitkovat při přípravě pomazánky nebo dipu. Obdobně poslouží i jako výborná náplň do těstovin cannelloni!

• Je také vhodnou přílohou k masu, ať už pečený či vařený. Pokud si však nepotrpíte na obyčejné a jednotvárné přílohy, určitě oceníte recept na adžiku, oblíbenou přílohovou omáčku pocházející již z 15. století. Nezapomeňte vyzkoušet variantu s lilkem a česnekem!

• Lilek je stálicí letních grilovaček. Co ho vyzkoušet i jinak, než jen nakrájený na plátky? Na grilu je opravdu všestranný, nebojte se experimentovat, lilek vás příjemně překvapí. Čím dál více oblíbeným receptem se stává například bruschetta se smetanovou směsí grilovaného lilku a sladké cibule.

• Také je jednou z původních a základních surovin francouzského guláše. Nevěříte? Prohlédněte si top recepty na Ratatouille a zjistíte, že ve všech možných variacích je základním prvkem právě lilek.

Druhy lilku: fialový, zelený, bílý i dvoubarevný

Existuje několik druhů a následně dalších nespočet kultivarů rostlin lilku vejcoplodého. Plody se odlišují velikostí, tvarem, barvou, texturou i chutí. V Evropě a Severní Americe jsou nejběžněji k dostání lilky protáhlé a typicky fialové, v Asii pak lilky různých velikostí, tvarů a barev, včetně oranžových, růžových či dvoubarevných.

Americký fialový lilek

Odrůda Globe je tou, kterou běžně najdete nejen v českých obchodech, ale také na českých zahrádkách. Lilky tohoto kultivaru mají spíše kratší tvar a tmavě fialovou až černou barvu. Oproti jiným kultivarům, je tento lilek (také zvaný jako americký) více „masitý“ a sám o sobě chuťově nevýrazný.

Americký fialový lilek (Globe) se kombinuje s rajčaty, dýněmi, paprikami, kořenovou zeleninou, dušeným masem, pečenými rybami, čočkou, cizrnou, bazalkou, petrželí, ovčími a kozími sýry.

Fialový italský lilek

Mezi lilky italské patří například i odrůda Traviata, která se velmi podobá americkému kultivaru, nicméně má podlouhlejší tvar, jinou texturu a chuť. Italský lilek je o poznání křehčí, není tak „tuhý“ a také je jemně nasládlý.

Rajčata, papriky, cukety, brokolice, tuřín, cibule, česnek, rukola, polníček, bazalka, oregano, kapary, olivy, vlašské a piniové ořechy, olivový a rýžový olej, červený vinný ocet, telecí, jehněčí a hovězí maso – to vše v kombinaci s italským lilkem chutná výtečně.

Čínský lilek

Čínské lilky, například odrůda Oriental Charm a Pingtung Long, jsou tenké a dlouhé, obvykle až 20 cm. Také bývají nejen rovné, ale i křivé. Nemají v dužině téměř žádná semena, tudíž nejsou typicky hořké.

Čínský lilek se běžně využívá k přípravě zdravých zeleninových hranolků, jelikož dobře drží tvar. Hodí se k sójovým produktům jako je například Miso, Natto a Tempeh. Také se kombinuje s houbami, fazolemi, česnekem, zázvorem, kmínem, chilli, octem, medem, sezamovým olejem, kuřecím a vepřovým masem.

Zelený lilek

Zelené lilky (například odrůda Little Green) jsou většinou středně velké a hruškovitého tvaru. Jsou velmi podobné fialovým italským lilkům, mají podobně sladkou chuť a křehkou texturu. Tepelnou úpravou získávají krémovou konzistenci, proto se s oblibou přimíchávají do polévek a omáček. Také se obalují ve strouhance a smaží, podobně jako houbové řízky.

K zeleným lilkům se skvěle hodí rýžový a olivový olej, švestkový ocet, tofu, koriandr, kari, kurkuma, sójová omáčka, kokosové mléko, cizrna, kuskus, rýže, brokolice a jablka.

Tchajwanský zelený lilek

Odrůda Thai (Long) Green je velice populární v Číně, Indii a Japonsku, kde se používá převážně jako náhražka masa a to kvůli své pevnosti a „žvýkavosti“. Tento lilek svou sytě zelenou barvu neztrácí ani při tepelné úpravě.

Sójová omáčka, fazole, černý rýžový ocet, fermentovaná sója, ústřice, zázvor, yuzu, sezam, chilli, dýně, ryby, mušle, krevety, čočka a drůbeží maso – suroviny, které se nejčastěji kombinují s tchajwanským lilkem.

Kulatý zelený lilek

Kulaté lilky podobné jablkům (odrůda Apple Green), jsou po uvaření velmi sladké, jemné a máslové. Nezřídka se používají pro přípravu sladkých jídel. Obvykle se také grilují a to v celku.

Malé zelené lilky chutnají skvěle v kombinaci s česnekem, cibulí, vyzrálými, ale i čerstvými sýry, bazalkou, oreganem, koriandrem, petrželí a grilovaným masem či jinou zeleninou.

Bílý lilek

Klasické bílé lilky, například odrůda Cloud Nine, jsou svým tvarem velmi podobné lilkům fialovým. Mají však mnohem pevnější slupku, která se před zpracováním musí oloupat. Bílé lilky jsou velmi chutné, šťavnaté a lehce nasládlé, s minimální hořkostí. Oproti jiným barevným druhům také obsahují mnohem více draslíku.

Bíle lilky se hodí k chilli, rajčatům, dýním, dušenému masu a zelenině, rybám, čerstvým sýrům a mléčným produktům jako jsou jogurty a tvarohy.

Žlutý lilek

Garden Egg lilky patří mezi bílé druhy, i když jsou spíše žluté. Populární jsou především v Africe, kde velmi dobře prosperují. Přestože jsou tyto lilky poměrně hořké, běžně se konzumují syrové, podobně jako například rajčata a papriky. V oblasti Ghany jsou tyto lilky tradičním symbolem přátelství, respektu a plodnosti.

Rýže, banány, kuskus, batáty, ryby, hovězí maso, muškátový oříšek, anýz, citrony, pomeranče, červená paprika, kmín, kari, kokosové mléko, arašídy, med a vanilka – to vše v kombinaci s tímto africkým lilkem chutná skvěle.

Fialovobílý lilek

Graffiti lilek, známý také jako Fairytale, je menší velikosti. Má tenkou pruhovanou slupku, která se nemusí loupat. Je známý především pro svou sladkou a ovocnou chuť.

Tyto lilky se hodí k rajčatům, dýním, červené řepě, hruškám, broskvím, vanilce, skořici, medu, kokosu, quinoe, sýru feta a mozzarelle, jehněčímu masu a batátům.

Pěstování lilku a kdy dozrává?

Lilek se obecně vysazuje až koncem května, protože je velmi teplomilný. Běžným problémem při jeho pěstování je, že sice vykvete, ale neurodí žádné plody. Na vině je skoro vždy nízká teplota, lilek vyžaduje denní teploty nad 30 °C, noční pak nad 18 °C. Období sklizně je velmi variabilní, od července až do října. Doporučuje se však sklízet lilek spíše mladý, kdy je šťavnatější, sladší a tedy chutnější.

Lilek a jeho zajímavosti

Použité zdroje