Mrkev, nedoceněná zelenina, která zdaleka není dobrá jen pro naše oči. Víte, že nemusí být vždy jen oranžová?

Mrkev je jedním z prvních druhů zeleniny, které se děti naučí rozpoznat.

Obvykle si s ní spojujeme především oranžovou barvu a pozitivní vliv na náš zrak.

Tento kořen v sobě ale ukrývá mnohem víc.

Víte, že velmi prospívá i našemu trávení a srdci?

Jaký je vlastně rozdíl mezi mrkví a karotkou?

A jak je tomu s věčnou otázkou, zda mrkev loupat či neloupat?

Pojďme si tuto neobyčejně obyčejnou plodinu představit blíže.

Mrkev, nebo karotka?

Mrkev obecná neboli Daucus carota patří společně s petrželí, celerem, křen či ředkví mezi kořenovou zeleninu. Vlastně je tou úplně nejznámější. Všechny odrůdy mrkve, se kterými se dnes setkáváme, byly původně vyšlechtěny z planě rostoucí mrkve obecné pravé, která se vyznačovala tenkým kořenem bílé barvy.

Typickou barvou dnešní mrkve je oranžová, nicméně v závislosti na odrůdě se lze setkat i s dalšími barevnými variantami, například fialovou, červenou, bílou či žlutou. Výjimkou nejsou ani odrůdy, které mají zvenku jinou barvu než uvnitř.

Co je baby karotka?

V souvislosti s mrkví se často používá též pojem karotka. Jedná se o jednu z raných odrůd mrkve, která má jemnou dužninu se sladkou chutí a tvar jejího kořenu je více zakulacený, nemá typicky špičatý konec.

Patříte k milovníkům baby karotky? Navzdory mylnému přesvědčení mnoha z nás se nejedná o žádnou speciální odrůdu, ale o běžnou karotku nasekanou a obroušenou do typického tvaru. Většinou pochází z mrkve, která by kvůli svému vzhledu v obchodech neobstála, a tak se upraví. Poprvé se objevila na přelomu 80. a 90. let v Americe, odkud se rychle rozšířila i do ostatních zemí.

Co obsahuje mrkev

Mrkev je všeobecně známá zejména jako skvělý zdroj betakarotenu, který se následně v těle přeměňuje na vitamín A. Kromě toho je tato kořenová zelenina bohatá též na další vitamíny a minerální látky, především draslík. V neposlední řadě je též skvělým zdrojem vlákniny. Zajímavé je porovnání mrkve s dalšími dvěma zástupci kořenové zeleniny, petrželí a celerem.

Nutriční hodnoty mrkve

Vitamíny a minerály

Proč jíst mrkev

Díky mnoha vitamínům, minerálním látkám a antioxidantům, které mrkev obsahuje, nám dává nespočet důvodů, proč ji do našeho jídelníčku zařadit.

• Zdraví očí – za tuto svou vlastnost vděčí především velkému množství betakarotenu, který se následně v našem těle přeměňuje na vitamín A. Ten je velmi důležitý pro výživu oční sítnice. Kromě betakarotenu mrkev obsahuje i další látky, například lutein, které náš zrak chrání před různými dalšími problémy a nemocemi, jako je makulární degenerace nebo šedý zákal.

• Trávicí soustava – tato kořenová zelenina obsahuje velké množství vlákniny, která má velmi pozitivní vliv na naše střeva. Jedním z problémů, kterým pravidelná konzumace syrové mrkve pomáhá předcházet, je zácpa. Na druhou stranu vařená mrkev, například v podobě mrkvového pyré, je jednoduchým, ale ověřeným způsobem, který nám pomůže zbavit se průjmu.

• Kardiovaskulární onemocnění  – mrkev by měli pravidelně do svého jídelníčku zařadit všichni, kdo mají potíže s vysokým cholesterolem. Studie totiž prokazatelně ukazují, že pomáhá snížit hladinu cholesterolu, čímž prospívá našemu srdci.

• Imunitní systém – vzhledem k vysokému obsahu rozmanitých antioxidantů a vitamínu C, posiluje konzumace mrkve náš imunitní systém a zabraňuje vzniku různých nemocí a zánětů.

• Regulace hmotnosti – podobně jako ve většině zeleniny najdeme v mrkvi jen velmi málo kalorií a zároveň velké množství vody. Je tak jednou z často doporučovaných potravin při redukčních dietách.

Vařená, nebo syrová mrkev?

Mrkev je jedním z těch druhů zeleniny, kterou je o něco lepší konzumovat ve vařeném stavu než za syrova. Je to právě z důvodu betakarotenu. Zatímco ze syrové mrkve je naše tělo schopné vstřebat přibližně 25 % tohoto důležitého antioxidantu, z vařené mrkve ho vstřebáme dvojnásobek. Mimochodem není pravda, že betakaroten obsahují jen oranžové odrůdy mrkve, najdeme ho ve všech barevných variantách, jeho množství se ale mírně odlišuje.

Loupat, nebo neloupat?

Jedna z otázek, která se v souvislosti s mrkví často diskutuje. Odpověď závisí na několika faktorech, především na způsobu přípravy a osobních preferencí. Někteří lidé totiž nemají rádi nahořklou chuť slupky. Se slupkou samozřejmě odstraníme i některé zdraví prospěšné látky, které se v ní a těsně pod ní ukrývají.

Obecně není nutné mrkev loupat při přípravě salátů, polévek, před dušením či pečením. Vhodnější je ji oloupat při použití do mrkvových moučníků či přípravě dětského pyré. Vhodnost konzumace slupky záleží samozřejmě i na tom, zda byla mrkev ošetřena pesticidy.

Jak naložit s mrkví v kuchyni

Jednou z výhod mrkve je, že se dá připravit na velmi mnoho způsobů, od salátů se syrovou mrkví, přes vaření či dušení až po použití v těstě na pečení.

Syrová mrkev

Také patříte mezi ty, kteří se s chutí zakousnou do syrové čerstvé mrkve? Pak ji nakrájenou na kousky či nastrouhanou využijte při přípravě chutných mrkvových salátů, jedním z těch, které se bez mrkve neobejdou, je například Coleslaw.

Pokud rádi pečete a chcete si nejrůznější buchty a koláče připravit ve zdravější podobě, přidejte do těsta nastrouhanou mrkev. Dodáte tak moučníku nejen nasládlou chuť, ale těsto bude též vláčnější. Víte, jak upéct ten nejlahodnější mrkvový dort, kterým překvapíte všechny vaše návštěvy?

Kromě toho můžete syrovou mrkev samozřejmě též odšťavnit. Šťávu lze následně vypít jen tak, nebo ji zkombinovat s dalšími druhy ovoce a zeleniny a zpracovat je na zdravé detoxikační smoothie.

Vařená mrkev

Mrkev očistěte a v celku či nakrájenou vařte v lehce osolené vodě doměkka, záleží na tom, jak chcete mrkev použít. Jedním ze způsobů je rozmixovat ji do podoby pyré. Uvařenou mrkev můžete promíchat též s máslem a jemně nasekanými čerstvými bylinkami.

Vařenou, ale též dušenou mrkev, velmi využijte v rozmanitých receptech na vepřové na mrkvi. Jak mrkev, tak vepřové maso můžete nejen nakrájet na kolečka, nudličky či kostičky, zajímavě vypadají i plátky vepřového podávané na mrkvových špalíčcích.

V neposlední řadě je vařená mrkev samozřejmě součástí mnoha zeleninových polévek. Rozmixovanou ji, společně s rozmanitým kořením, bylinkami a další zeleninou, můžete použít pro přípravu lahodných mrkvových polévek.

Pečená mrkev

Další ze způsobů, jakým můžete mrkev upravit, je pečení. Očištěnou mrkev nakrájejte na špalíčky či proužky, pokud možno o stejné tloušťce. Následně smíchejte olivový olej se solí a dalším kořením a mrkev v této směsi rovnoměrně obalte. Poté ji rozprostřete na plech s pečicím papírem. Pečte v předehřáté troubě na 200 °C přibližně 25 minut. Takto připravenou pečenou mrkev můžete konzumovat jen tak, nebo ji použít jako přílohu k masu.

Dušená mrkev

Dušenou mrkev si možná pamatujete z dětství ze školní jídelny. Na tyto pokrmy ale zapomeňte, pokud ji totiž zkombinujete s kořením a čerstvými bylinkami, vznikne lahůdka, která svou chutí překvapí každého, kdo k dušené mrkvi přistupuje s předsudky.

Nejjednodušším způsobem, jak dušenou mrkev připravit, je nakrájet ji na kolečka či nudličky, podlít malým množstvím vody, osolit a na malém kousku másla a mírném ohni dusit doměkka. Změklou mrkev se poté doporučuje lehce zaprášit moukou a případně přidat trochu cukru a másla. Způsobů, jak připravit dušenou mrkev, ale existuje mnohem více. Skvěle chutná například s hráškem, bramborami či mletým masem.

Mrkev na páře

Skvělá a velmi chutná je též mrkev připravená na páře. Mrkev očistěte, nakrájejte a umístěte ji do pařáčku nad vroucí vodu. Zakryjte a vařte do křupava. Hotovou mrkev promíchejte s máslem a najemno nasekanými čerstvými bylinkami. Podle chuti dosolte a přidejte pepř.

Karamelizovaná mrkev

Pravou lahůdkou, ze které můžete vykouzlit velmi originální přílohu, je karamelizovaná mrkev. V pánvi rozehřejete malé množství oleje, ve kterém následně rozpusťte máslo. Přidejte mrkev nakrájenou na kolečka či nudličky a restujte ji na mírném ohni. Když vidíte, že mrkev začala tmavnout a měknout, přidejte cukr, který následně nechte zkaramelizovat. Na závěr přidejte sůl, pepř a případně trochu citronové šťávy.

Co s mrkvovou natí?

Pokud si mrkev pěstujete sami, máte kromě kořene k dispozici také její nať. A byla by velká škoda ji vyhodit do koše. Obsahuje totiž mnoho zdraví prospěšných látek, především vitamín C, vápník a železo. Obecně se dá použít velmi podobně, jako nať petrželová, tedy například k dochucení a na ozdobu chlebíčků, polévek, těstovin či pomazánek. Využít ji můžete nejen v čerstvé podobě, ale i sušenou.

Jak pěstovat mrkev

Mrkev patří mezi nejčastěji pěstovanou zeleninu na našich zahradách. Zvolte pro ni slunné místo s měkkou půdou, kterou je třeba před vysetím mrkve dobře zrýt a přidat do ní kompost. Pokud budou v hlíně hrudky či kamínky, mrkev by mohla vyrůst do různých tvarů nebo zakrnět.

Semena vysejte v řádcích maximálně do hloubky 1 cm. Jednotlivé řádky by měly být od sebe přibližně 15 cm. Obvyklou dobou pro setí je polovina dubna, pozdní odrůdy se sejí až koncem jara. Nutná je pravidelná zálivka a péče. Slabé sazenice je potřeba vytrhat a uvolnit místo těm silným a zdravým. Rané odrůdy se sklízejí obvykle 8 týdnů po vysetí, pozdní odrůdy po 12 týdnech. Mrkev je zralá tehdy, když začne vadnout její nať.

Původ mrkve

Mrkev obecná patří do rozsáhlé čeledi miříkovitých, stejně jako petržel, pastinák, fenykl, kmín či kopr. Původně pochází z oblasti, kde dnes najdeme Afghánistán, Írán a Pákistán. Do Evropy se pravděpodobně dostala s nájezdy kočovníků z Asie v průběhu středověku.

Oranžová mrkev, jak ji známe dnes, byla vyšlechtěna v 17. století v Nizozemí. Největším producentem mrkve je v současné době Čína, následovaná Uzbekistánem, Spojenými státy americkými a Ruskem. V Evropě se hojně pěstuje též v Německu, Polsku a na Ukrajině.

Druhy a odrůdy mrkve

V průběhu staletého pěstování se podařilo vyšlechtit mnoho odrůd mrkve, které se dělí do několika skupin či druhů.

Nantes

Původ tohoto druhu sahá do Francie, kde se pěstovala už před 200 lety. Kořeny jsou válcovité, středně dlouhé, s tupým zakončením. Je pro ni typická nasládlá chuť. Když se řekne karotka, jsou to nejčastěji právě odrůdy, které patří do této skupiny.

Chantenay

Pro Chantenay je typický kratší kořen konického tvaru, který je vhodný i pro pěstování v mělkých nebo těžkých půdách. Kořeny jsou sladké a mají příjemnou chuť. Jejich nevýhodou je, že pokud se včas nesklidí, mohou zdřevnatět.

Danvers

Tento druh byl vyšlechtěn roku 1800 v americkém Massachusetts. Jde o robustnější mrkve podlouhlého a špičatého tvaru, které jsou nenáročné na pěstování.

Pro domácí pěstování jsou vhodné tyto odrůdy:

• Scarlet Nantes – sladká odrůda, která se velmi snadno pěstuje
• Neapol
• Bolero – jasně oranžové mohutné mrkve
• Bílý satén – oblíbená odrůda bílé mrkve
• Dračí mrkev – mrkve s fialovou slupkou a oranžovým vnitřkem
• Paris market – jde o netradiční mrkve s krátkým kulatým kořenem připomínajícím oranžové ředkvičky

Skladování mrkve

Mrkev je nejlépe skladovat v chladu a temnu, například ve sklepě, případně též na balkoně. Pokud ji musíte uchovávat v ledničce, neukládejte ji do plastových sáčků. Nejlepším místem je přihrádka na zeleninu s teplotou mezi 0 a 3 °C. Můžete ji zabalit do látkového sáčku nebo ji v ledničce uchovávat ponořenou v misce s vodou.

Použité zdroje