Pažitka, zdravá ozdoba nejen studené kuchyně, kterou si snadno vypěstujete i na parapetu

Nenápadná rostlina, která se svým vzhledem i chutí podobá cibuli a česneku.

Její dlouhé zelené stonky a jemná, lehce pikantní chuť jsou pro mnohé symbolem jara.

Pažitka dodá chuť i barvu polévkám, pomazánkám i pokrmům z vajec či brambor.

Blahodárně působí na naši trávicí soustavu, srdce i kosti a její pěstování zvládne každý.

Víte, že v minulosti se používala i jako afrodiziakum?

Vydejte se s námi po stopách této zajímavé bylinky.

Co je pažitka?

Pažitka pobřežní neboli Allium schoenoprasum je vytrvalá rostlina, která patří do čeledi amarylkovité, konkrétně do rodu allium. To z ní činí příbuznou cibule, pórku a česneku. V Evropě a Asii se používá již tisíce let, v současnosti ji lze najít po celém světě. Lidově se jí často říká šnytlík nebo šnytlich.

Roste v hustých trsech a obvykle je jednou z prvních bylinek, které se na jaře objeví na zahradě. Vytváří dlouhé, tenké a duté listy, které se velmi jednoduše používají v kuchyni. Jedlé jsou ale i růžové až fialově zbarvené květy pažitky. Pažitka se konzumuje především čerstvá.

Druhy pažitky

• Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) – nejběžnější druh pažitky, přirozeně se vyskytuje v Evropě, Asii i Severní Americe.

• Pažitka čínská neboli česneková pažitka (Allium tuberosum) –  forma pažitky pocházející z Číny, je běžnou součástí řady asijských pokrmů. Jak napovídá její název, má výraznější česnekovou chuť a používá se k dodání jemného česnekového nádechu pokrmům. Od klasické pažitky se liší též vzhledem, má širší a plošší listy, které nejsou duté. Odlišný je i tvar a barva květů.

• Pažitka sibiřská (Allium schoenoprasum subsp. sibiricum) – vysokohorský poddruh pažitky pobřežní

Jak vypadá pažitka?

Na pohled je pažitka nejvíce podobná jarní cibulce. Její zářivě zelené listy jsou ale mnohem tenčí a užší, připomínají spíše trávu. Kromě toho se v porovnání s jarní cibulkou u pažitky nepoužívá její cibulka.

Jak chutná pažitka?

Pažitka je známá svou jemnou cibulovou chutí s lehkým česnekovým nádechem. Vzhledem k tomu, že je její chuť mnohem jemnější a slabší než v případě cibule a česneku, používá se především jako ozdoba, nikoliv v průběhu celého procesu vaření.

Obecně pažitka nejlépe chutná, když je čerstvá a v sezóně, což je koncem jara, a těsně po rozkrojení. Květy pažitky jsou jemnější a sladší. V neposlední řadě, i když má pažitka podobnou chuť jako cibule a česnek, není pravděpodobné, že po ní budete mít „nevábně vonící“ dech, a lidem, kteří nemají rádi cibuli či česnek, pažitka obvykle nevadí.

Co obsahuje pažitka?

Přidáním pažitky do rozmanitých pokrmů lze organismu jednoduchým způsobem dodat celou řadu zdraví prospěšných látek. Pojďme tuto bylinku z nutričního hlediska porovnat s jarní cibulkou, se kterou si je v mnohém podobná.

Nutriční hodnoty pažitky

Vitamíny a minerály v pažitce

Pažitka je velmi bohatá na některé vitamíny, zejména vitamín A, C a K. Z minerálních látek nám dodá především železo, hořčík a měď.

Pažitka a zdraví

Pokud jde o léčebné využití, pažitku používali například již staří Římané. Pažitka obsahuje řadu prospěšných živin a má podobné léčivé vlastnosti jako česnek, včetně protirakovinných.

• Trávicí soustava – allylsulfidy a další jedinečné organické sloučeniny ukryté v pažitce mohou účinně zmírnit zažívací potíže. Kromě toho má přirozené antibakteriální vlastnosti, které mohou eliminovat širokou škálu bakterií, zejména těch z čeledi salmonelových.

• Zdraví srdce – jednou z nejdůležitějších organických sloučenin obsažených v pažitce je alicin, který je spojován se snížením hladiny špatného cholesterolu, krevního tlaku a zlepšením zdraví srdce. V kombinaci s účinky draslíku může mít pažitka pozitivní vliv na snížení kardiovaskulární zátěže. V neposlední řadě v pažitce najdeme také kvercetin, který je spojován s prevencí aterosklerózy a snižováním rizika mrtvice a infarktu.

• Zdraví kostí – pažitka obsahuje vitamín K, který je důležitý pro zdraví kostí a srážlivost krve. Vitamín K přispívá k udržení hustoty kostních minerálů a celistvosti kostí. S přibývajícím věkem začíná hustota kostních minerálů klesat, což vede k onemocněním, jako je osteoporóza, a zhoršuje zánětlivá onemocnění, jako je artritida.

• Zdraví očí – karotenoidy lutein a zeaxantin, které v pažitce najdeme, pomáhají předcházet věkem podmíněné makulární degeneraci a oddalují vznik šedého zákalu.

• Imunita – vysoké množství vitamínu C pomáhá zvyšovat účinnost imunitního systému, stimuluje tvorbu bílých krvinek a povzbuzuje tvorbu kolagenu.

• Rakovina a záněty – některé výzkumy naznačují, že rostliny patřící do rodu allium, včetně pažitky, mohou mít protirakovinné a protizánětlivé účinky. Konkrétně se hovoří zejména o rakovině trávicího traktu. Důvodem jsou jejich sloučeniny obsahující síru a antimikrobiální účinky. Zánět je též spojován s různými zdravotními potížemi, včetně srdečních onemocnění a některých druhů rakoviny.

• Spánek a nálada – pažitka obsahuje cholin, což je důležitá živina, která pomáhá udržovat strukturu buněčných membrán. Cholin také pomáhá s náladou, pamětí, ovládáním svalů a dalšími funkcemi mozku a nervového systému.

• Detoxikace – pažitka má mírné močopudné vlastnosti a v kombinaci s antibakteriálními vlastnostmi je dobrým prostředkem k detoxikaci organismu. Tím, že stimuluje močení, pomáhá tělu zbavit se přebytečných toxinů, solí, vody, a dokonce i tuku, udržuje hladký chod orgánových systémů a odstraňuje z nich nebezpečné látky, které by nám mohly uškodit.

Původ a historie pažitky

Původ pažitky sahá až do doby 3 000 let př. n. l., byla rozšířena po celém starověkém Řecku, Číně i Sibiři. Ve starověké Sibiři byla pažitka považována za skvělé afrodiziakum a používala se i jako dar bohům, ve starém Římě se používala k léčbě bolestí v krku a ve středověké Evropě se ve svazcích rozvěšovala po zahradách a domech, aby odháněla hmyz i zlé duchy.

Na co se používá pažitka?

Listy pažitky se obvykle používají jako ozdoba, hodí se téměř k čemukoli. Jejich chuť se dobře snoubí s jakýmkoli slaným pokrmem a jasně zelená barva pokrmům dodává i vizuální přitažlivost. Pozor na to, že pokud přidáte pažitku do pokrmu příliš brzy, má tendenci vadnout.

• Pažitka je nejčastěji považována za skvělou ozdobu především k bramborám, vyzkoušejte ji v receptech na zapečené brambory. Brambory pečené v troubě s máslem, zakysanou smetanou a pažitkou nemají chybu.

• Máte rádi nové brambory? Zkuste si je připravit s česnekovým krémem a pažitkou.

• Jedním z nejjednodušších způsobů, jak pažitku použít, je k posypání rozmanitých polévek. Svou chutí se skvěle snoubí s recepty na bramboračku, ve kterých ji můžete použít společně s petrželkou či libečkem.

• Stejně dobře můžete pažitku využít také při přípravě bramborové kaše. Jen ji do kaše přimíchejte opravdu až těsně před podáváním, jinak vám pažitka zvadne.

• Pažitkové máslo, směs másla vyrobená smícháním nasekané čerstvé pažitky s máslem, je dobrou přílohou ke grilovaným steakům, rybám nebo pečené drůbeži. Skvěle ale chutná i s čerstvým pečivem.

• Kromě brambor se pažitka skvěle snoubí také s vejci. Velmi jednoduše můžete čerstvou pažitkou ozvláštnit rozmanité recepty na vaječné omelety.

• Zelenou barvu i lehce pikantní chuť můžete využít také při přípravě vaječných salátů či vajíčkových pomazánek.

• Stejně dobře se ale pažitka hodí i do rozmanitých variant pomazánek tvarohových.

• Pažitka může být také vítaným doplňkem při přípravě smetanových omáček na těstoviny.

• Na Velikonoce je čerstvá pažitka důležitou ingrediencí pro oblíbenou nádivku. Víte, jak připravit nejlepší nádivku? Použijte do ní co nejvíce čerstvých bylinek, nejen pažitku, kopřivy a petrželku, ale také šalvěj, oregano či tymián.

• Přidat můžete čerstvou i mraženou pažitku také do rozmanitých receptů na mleté maso. Svou chutí a vůní tak může oživit karbanátky, holandský řízek či sekanou.

• V neposlední řadě společně s dalšími bylinkami, oříšky a olivovým olejem můžete pažitku použít na výrobu domácího pesta.

Čím nahradit pažitku?

Ačkoli jarní cibulka od pažitky liší, lze je použít jako účinnou náhradu této bylinky, a to jak po vizuální, tak po chuťové stránce. Chcete-li co nejlépe napodobit chuť pažitky, použijte pouze zelené části cibulky a poloviční množství, protože chuť jarní cibulky je silnější a výraznější. Pokud nemáte ani jarní cibulku, může zkusit použít pórek.

Jak nakrájet pažitku?

Chcete-li pažitku správně nakrájet či nasekat, po ostříhání ji srovnejte na hromádku a omotejte gumičkou, aby listy držely pevně pohromadě. Ostrý kuchařský nůž držte kolmo k délce pažitky a kývavým pohybem pažitku co nejtenčeji nasekejte. Alternativně lze použít též ostré kuchyňské nůžky, kterými listy nadrobno nastříháte.

Skladování pažitky

Čerstvá pažitka vydrží v ledničce zabalená v papírové utěrce a plastovém sáčku asi pět dní. Jednoduše ji lze skladovat též ve vzpřímené poloze ve skleničce s vodou. Nejlepší je umýt ji až těsně před použitím, jinak urychlíte její zkázu.

Abyste měli pažitku po ruce i v zimních měsících, můžete ji zmrazit, a to tak, že ji před uložením do vzduchotěsného mrazicího sáčku na plechu vložíte do mrazáku. Oproti jiným bylinkám se pažitku příliš nedoporučuje sušit, neboť dochází k výrazné ztrátě jejího aroma.

Pěstování pažitky

Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) je velmi oblíbená nejen pro svou chuť a snadné využití v kuchyni, ale také pro svou nenáročnost. Pěstovat ji může téměř každý, ať již na zahrádce, na balkoně nebo na parapetu za oknem.

Roste v trsech, které dosahují výšky okolo 30-40 cm. Dlouhé, úzké a duté listy mají sytě zelenou barvu. V druhém roce od vysazení, přibližně od května do srpna, pažitka vytváří růžové až fialové květy, které velmi lákají včely. Z kulovitých květů následně vznikne tobolka s malými semeny černé barvy.

Jak si vypěstovat vlastní pažitku?

Pažitce vyhovuje hlinitopísčitá půda s dostatkem živin, především vápníku. Pokud ji vysazujete do záhonu, vydrží vám na jednom místě několik let. Na zahradě ji vysaďte pokud možno do polostínu. Silné aroma pažitky odpuzuje některé škůdce, a může vám tak před nimi pomoci ochránit další plodiny. Zahrádkáři ji doporučují vysazovat především do blízkosti mrkve, petržele, celeru či jahod. K nejoblíbenějším odrůdám pažitky patří Bohemia, Praga a Erecta.

Kdy se sází pažitka?

Pěstovat pažitku můžete buď ze semínek, z předpěstované rostlinky, kterou koupíme v obchodě, nebo z trsů, které na podzim vyjmete ze záhonu. Ty pak přesadíme do nádob a můžeme mít čerstvou pažitku k dispozici i v zimních měsících. Semínka lze na rozdíl od většiny ostatních rostlin vysazovat na konci dubna přímo do záhonu, nevyžadují předpěstování v domácích podmínkách.

Již po přibližně 8 týdnech od jejich vysazení můžeme sklízet. Pažitka vyžaduje pravidelnou, ale nikoli přílišnou zálivku. Na přílišné zalévání dáváme pozor především u rostlin pěstovaných v květináči, způsobuje žloutnutí a zasychání listů.

Jak stříhat pažitku?

Pažitku můžeme stříhat po celé vegetační období, tedy od června do září. Obecně se doporučuje nikdy ji nezastřihávat níže než na dva až tři centimetry. Čím častěji pažitku stříháme, tím budou nové listy jemnější. Pokud dáváme přednost pikantnější chuti pažitky, snažíme se průběžně odstraňovat květy, které rostlinu jinak vysilují. U starších rostlin odstraňujeme i zdřevnatělé stonky. Před zimou venkovní pažitku přikryjeme chvojím či mulčovací kůrou, rostlina je mrazuvzdorná a na jaře znovu obroste.

Co s pažitkou, když kvete?

Většina z nás listy pažitky stříhá ještě před květem, případně květy ostříháme a vyhodíme. Nicméně fialové květy pažitky s jemně česnekovou, cibulovou příchutí jsou rovněž jedlé. Jsou skvělé jako ozdoba nebo je můžete dusit, či dokonce péct s kuřecím masem. Z nasekaných květů lez připravit též pažitkové máslo nebo je lze vylouhovat do octa či oleje.

Použité zdroje