Proso zdaleka není jen pro ptáky. Zařaďte ho do vašeho jídelníčku v podobě jáhel!

Obiloviny představují pro lidstvo jeden ze základních zdrojů obživy.

Zatímco pro nás jsou těmi nejdůležitějšími pšenice, ječmen, žito a oves, ve zbytku světa to neplatí.

Jednou z velmi důležitých obilovin v Asii a Africe je totiž proso.

Myslíte si, že v naší kuchyni ho nenajdete?

A víte, že proso jsou i kdysi tradiční jáhly?

Co vše se z nich dá připravit a jaké benefity nám jejich konzumace přináší?

Pojďme si tuto starobylou plodinu představit blíže.

Co je to proso?

Pokud jste měli či máte doma andulku či jiného papouška, pak je velmi pravděpodobně krmíte právě prosem nebo ptačím zobem, jehož je součástí. Kromě toho je proso ale zároveň i velmi starobylou obilovinu, která se stále používá se jak pro lidskou spotřebu, tak jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Na světě existuje více než tři sta různých druhů prosa. Hospodářský význam má ale především proso seté (Panicum miliaceum). Proso jako obilovina hraje důležitou roli v životě milionů lidí, především v Africe a Asii.

V minulosti bylo po dlouhá staletí velmi důležitou plodinou také v Evropě. V poslední době se proso, zejména v podobě jáhel, naštěstí opět vrací na naše stoly. Důvodem nejsou jen jeho skvělé nutriční hodnoty, ale také jeho bezlepkovost.

Co jsou jáhly?

Vzhledem k tomu, že zrníčka prosa mají tvrdou a nepoživatelnou slupku, nedá se neloupané proso konzumovat. Od pradávna se tak proso loupalo a právě pro loupaná zrníčka se vžilo označení jáhly. V kuchyni je lze používat podobně jako například pohanku nebo quinou.

Jak chutnají a vypadají jáhly?

Pokud jde o chuť jáhel, záleží na tom, jak je připravíte, zda nasladko či naslano, neboť velmi lehce přejímají chutě ostatních ingrediencí. Pokud jde o samotné jáhly, většině lidí svým oříškovým aromatem připomínají především quinou, i když svým vzhledem se podobají spíše kuskusu.

Mimochodem při výběru jáhel dávejte pozor, aby byly kuličky lesklé a žluté, nikoli černé. Černé kuličky jsou totiž hořké. Vzhledem k tomu, že časem jáhly žluknou, lze je i na suchém a chladném místě skladovat jen omezenou dobu. Trvanlivost lze prodloužit umístěním do mrazáku.

Proč jíst jáhly?

Proso je obilnina velmi bohatá na rozmanité živiny. Obsahuje velké množství sacharidů, bílkovin i široké spektrum vitamínů a minerálních látek. Díky svým nutričním hodnotám je tak obecně pokládáno za zdravou plodinu, kterou se z mnoha důvodů vyplatí zařadit do jídelníčku.

Největší podíl prosa představují sacharidy, které se po požití pomalu vstřebávají, a pokrmy z jáhel nás tak z tohoto důvodu dobře zasytí. V neposlední řadě obsahují jáhly také významné množství rozpustné i nerozpustné vlákniny.

Nutriční hodnoty, vitamíny a minerály v prosu

O tom, proč zařadit proso do našeho jídelníčku nás přesvědčí i jeho porovnání s dalšími běžnými obilovinami a pseudoobilovinami.

Z minerálních látek proso vyniká především vysokým obsahem zinku, hořčíku, fosforu a selenu. Z vitamínů je bohaté na celou škálu vitamínů skupiny B.

Proso a zdraví

Proso poskytuje více esenciálních aminokyselin než většina ostatních obilovin. Aminokyseliny jsou stavebními kameny bílkovin. Jaká další pozitiva konzumace prosa našemu organismu přináší?   

• Regulace hladiny cukru v krvi – proso je bohaté na vlákninu a neškrobové polysacharidy, které pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. Má též nízký glykemický index, a je tak považováno za ideální obilovinu pro lidi s cukrovkou. Například studie provedená na osobách s diabetem 2. typu zjistila, že nahrazení snídaně založené na rýži snídaní založenou na prosu snížilo hladinu cukru v krvi po jídle.

• Snížení hladiny cholesterolu – tato plodina obsahuje rozpustnou vlákninu, která ve střevech vytváří viskózní látku. Ta následně zachycuje tuky a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu.

• Neobsahuje lepek – jako bezlepková obilovina je vhodnou volbou pro lidi s celiakií nebo pro ty, kteří drží bezlepkovou dietu.

• Trávicí soustava – vláknina, kterou proso obsahuje, prospívá činnosti trávicí soustavy, především střevům. Jeho konzumace je například vhodnou prevencí před problémy se zácpou.

• Antioxidanty – proso je bohaté na fenolické sloučeniny, zejména kyselinu ferulovou a katechiny. Tyto molekuly působí jako antioxidanty, které chrání organismus před škodlivým oxidačním stresem.

Příprava jáhel

Jak jsme již uvedli výše, proso se konzumuje v podobě loupaných zrn neboli jáhel. Příprava jáhel se do značné míry podobá přípravě pohanky či quinoy. Před vlastní přípravou je nutné jáhly propláchnout ve studené vodě. Následně je v hrnci zalijte dvojnásobným množstvím vody, tedy například na jeden šálek jáhel přidejte dva šálky vody.

V případě, že chcete z jáhel uvařit kaši, použijte 3-4 šálky vody. Hrnec zakryjte pokličkou, a když se začne voda vařit, přidejte do ní trochu soli.  Vařte doměkka přibližně 15-20 minut. Pokud chcete jáhly použít jako přílohu, je vhodné je před vařením lehce opražit na malém množství oleje.

Co uvařit z jáhel?

• Velmi chutným a jednouchým pokrmem jsou zapékané jáhly. Lze je připravit na mnoho způsobů. Chuť jáhel se skvěle snoubí například s houbami, zeleninou, sýrem a bylinkami. Existují ale i sladké varianty, v tom případě se často hovoří o jáhelníku či nákypu. Inspirovat se můžete například receptem na jáhlový nákyp s jablky, skořicí a ořechy.

• Velmi oblíbené je použití jáhel k přípravě kaší, a to ve slané i sladké podobě. Jáhlové kaše nasladko se podávají s čerstvým ovocem, oříšky či medem, slané varianty se sýrem, zeleninou či houbami. Inspirací mohou být rozmanité recepty na pohankovou kaši.

• Jáhly se dají velmi jednoduše použít také jako chutná zavářka do polévky, využít je můžete například  při přípravě rozmanitých zeleninových polévek. V neposlední řadě z nich lze do polévky připravit nejen zavářku, ale také knedlíčky.

• Uvařené jáhly můžete použít jako přílohu k mnoha různým pokrmům, podobně jako pohanku, quinou či rýži. Jednou z možností jsou rozmanité recepty na dušené maso se zeleninou.

• Máte slabost pro rizoto? V tom případě zkuste jáhly přidat k rýži, nebo použít pouze je a připravit jáhlové rizoto. Inspiraci můžete načerpat z receptů na masová i zeleninová rizota.

• K přípravě rozmanitých koláčů, lívanců i chleba lze snadno využít též jáhlovou mouku.

• V neposlední řadě jáhly oceníte při přípravě zdravých celerových karbanátků. Přidat je ale můžete i do karbanátků masových, kapustových či květákových placiček.

Co se dělá z prosa?

Z prosa se nevyrábí pouze jáhly, ale i řada dalších produktů, které mají v kuchyni širokou možnost využití.

Jáhlová mouka nebo též prosná mouka je vzhledem ke své bezlepkovosti skvělou alternativou pšeničných mouk. Využívá se při pečení, vaření i zahušťování. Vzhledem k jejímu specifickému aroma je vhodnější kombinovat ji s dalšími moukami.

Jáhlové vločky se vyrábějí podobně jako vločky ovesné, tedy napařováním a rozlisováním zrn. V kuchyni mají velmi široké využití, od přípravy kaší přes zahušťování až po přípravu placiček či pomazánek.

Jáhlová krupice má podobné využití jako jáhlová mouka. Vzhledem k její jemnosti se nejvíce hodí na zahušťování omáček či polévek.

Pro svou rychlost a snadnost použití jsou dnes oblíbené i nejrůznější formy instantních jáhlových kaší.

Jak vypadá proso?

Proso, stejně jako všechny ostatní obiloviny, z botanického hlediska patří do rozsáhlé čeledi lipnicovitých rostlin. Rod proso (Panicum) obsahuje více než tři sta druhů, většina z nich roste především v tropickém a subtropickém pásu.

V závislosti na odrůdě může proso dorůstat výšky od dvaceti centimetrů až do čtyř metrů. Vysoké rostliny mají často tendenci polehávat. Na hladkých stéblech se v době od května do září objeví hroznovité květenství lata, ze kterého později vzniknou klásky se zrny, jejich barva, velikost i tvar závisí na druhu prosa.

Druhy prosa

Nejvýznamnější druh proso seté (Panicum miliaceum), které patří mezi nejstarší obiloviny světa, pochází z východní Asie, kde se pěstuje již nejméně 10 000 let. Kromě něj existuje například ještě proso vláskovité (Panicum capilare), které se pěstuje jako okrasná tráva. Jako krmivo pro nejrůznější exotické ptactvo se využívá především senegalské proso nebo též bér italský (Panicum italicum).

Kde se pěstuje proso?

Oproti jiným plodinám má proso řadu výhod, včetně odolnosti vůči suchu a škůdcům. Je také schopno přežít v drsném prostředí a méně úrodné půdě. V místech, kde je vysoká úrodnost půdy a optimální dostupnost vláhy, dává proso vyšší výnosy než v oblastech, kde jsou tyto podmínky omezeny.

O důležitosti prosa v historii lidstva svědčí mnohé archeologické nálezy. Nalezeno bylo v Evropě v pozůstatcích staveb z doby kamenné i v oblasti starověké Mezopotámie. Proso bylo též oblíbenou stravou Slovanů, kteří z něj připravovali rozmanité kaše a placičky.

Proso je dlouhodobě oblíbenou plodinou v Indii, Číně a v afrických zemích v okolí Sahary. Největším producentem je v současné době právě Indie, následovaná africkými zeměmi, jako je Nigérie, Niger, Mali či Súdán.

Použité zdroje