Rebarbora je zelenina, která se běžně používá jako ovoce. Víte však, že některé její části jsou jedovaté?

Rebarbora, trvalá rostlina, která přináší úrodu několik let a navíc báječně chutná.

Její popularita rok od roku stoupá, jelikož je všestranná, levná, ale také extrémně jednoduchá na zpracování.

Víte, že je zdravější a levnější verzí tolik oblíbeného avokáda?

Jak ji uvařit a na co si dát pozor?

Co je rebarbora?

Reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) je rostlina obecně známá jako rebarbora.
Její stonky se řadí do zeleniny, i když se zpracovávají spíše jako ovoce; mají šťavnatou a nakyslou chuť a těší se velké oblibě. Určitě je znáte, minimálně z receptů našich babiček.

Stonky neboli řapíky jsou zároveň jedinou jedlou částí rebarborové rostliny.

Je rebarbora jedovatá?

Listy, které dorůstají délky i 60 cm, jsou toxické. Obsahují velké množství kyseliny šťavelové tedy nefrotoxinu, který mimo jiné negativně ovlivňuje funkci ledvin, konzumace tedy může zapříčinit tvorbu ledvinových kamenů.

Rebarborové listy také vyvolávají příznaky lehké otravy – zvracení, průjem, dušnost a mdloby. Za toxické množství, které může vést až ke smrti, se obecně považuje 6–8 kg zkonzumovaných listů, u zvířat pak podstatně méně (0,5 kg).

Rebarbora a zdraví

Rebarborové řapíky jsou tvořeny převážně vodou a to z 93 % celkové váhy. Obsahují zanedbatelné množství sacharidů a tuků, oproti tomu jsou však bohaté na vitaminy, obzvláště pak vitamin K. Rebarbora poskytuje až 41 % doporučené denní dávky tohoto vitaminu. Ten je klíčový pro hustotu kostí a to dokonce v takové míře, že značně snižuje riziko zlomenin a je prevencí osteoporózy¹.

Za zeleninu, nejvíce bohatou na vitamin K, se obecně považuje brokolice, špenát a kapusta, z ovoce pak avokádo. Ve srovnání právě s avokádem, je však rebarbora dokonce větším zdrojem vitaminu K.

Vzhledem k nízkému obsahu sacharidů, je rebarbora vhodná pro diabetiky. Extrakt z řapíků by se v budoucnosti mohl stát dokonce doplňkovou léčbou cukrovky. Reguluje totiž hladinu glukózy a tím snižuje riziko hypoglykemického šoku⁴.

Stonky rebarbory obsahují také antokyany – pigmenty, které jim dodávají načervenalou barvu. Antokyany mají prokazatelně protirakovinné účinky a mohly by být využity k výrobě méně toxických léků na rakovinu. Podle posledních studií umí usmrtit i takové rakovinné buňky, které jsou rezistentní vůči chemoterapii⁵. Konkrétně rebarbora vykazuje velmi slibné účinky při léčbě rakoviny střev a žaludku. Navíc bylo zjištěno, že se po tepelné úpravě hladina protirakovinných antokyanů v rebarboře zvýší, oproti jiným plodinám, u kterých se spíše sníží.

Kořen rebarbory

Rebarborový kořen je součástí tradiční čínské medicíny. Pro léčebné účinky se využívají odvary z kořenů rostlin, které jsou staré alespoň 6 let. Léčí se jimi vysoký cholesterol, žaludeční vředy, záněty střev a jater a vůbec nejčastěji pak zácpa. Pro své projímavé účinky je rebarborový kořen nezřídka součástí bylinných olejů k pročištění a detoxikaci střev.

Kořen (stejně tak i řapíky, ale v menším množství) obsahuje látku emodin. Ta má antibakteriální, protizánětlivé a antivirové účinky, kvůli kterým byla dokonce označena jako potencionální lék proti viru SARS-CoV. V laboratorním prostředí významně blokovala vázaní viru na lidské buňky a dokonce snižovala jeho celkovou infekčnost⁶.

Jak dlouho se vaří rebarbora?

Ačkoliv se rebarborové řapíky mohou konzumovat syrové, kvůli své (někdy až extrémně) kyselé chuti se nejčastěji vaří a to s cukrem.

1. Omyté stonky nakrájejte na malé kousky (cca 1 cm velké).
2. Nasypejte je do hrnce, přidejte cukr a vodu. Poměr: 7 hrnků rebarbory / 1 hrnek cukru / 3 polévkové lžíce vody.
3. Za stálého míchání, na mírném ohni vařte 20 minut.
4. Takto uvařenou rebarboru můžete ihned konzumovat.

Sladké recepty a rebarbora v hlavní roli

• Kdo by neznal báječný rebarborový koláč? Tvarohový, s drobenkou či pudinkem nebo na způsob bublaniny, existuje několik variant, všechny však chutnají výtečně. Inspirujte se prvotřídními recepty na koláč s rebarborou a ochutnejte ten, který vás zaujme nejvíce.

• Rebarbora je základní surovinou pro výrobu některých druhů medovin a ovocných vín. Přidejte rozvařenou rebarboru (sirup) do domácích míchaných koktejlů, kombinujte s ginem a citronem, rumem a mátou nebo vodkou a limetkou.

• Za zmínku stojí i zmrzlina z rebarbory, je totiž senzační. V létě ji rozhodně oceníte, jak známou smetanovou verzi, tak i rebarborový sorbet. Obojí snadno a rychle vytvoříte ve zmrzlinovači. Nevíte, který zakoupit? Prohlédněte si velký srovnávací test výrobníků zmrzliny a poznejte výhody jednotlivých strojů.

• Osvěžující, ani sladká ani kyselá – to je rebarborová marmeláda. Můžete ji namazat na pečivo, palačinky nebo přidat do bílého jogurtu. Výborná je také jako náplň do kynutých buchet, vyzkoušejte recept na rebarborový džem a posuďte sami.  

Slané recepty z rebarbory

Rebarbora je nejčastěji součástí sladkých pokrmů, z toho důvodu je její využití ve slaných jídlech méně známé. Avšak, přidejte ji do pikantní salsy či jakékoliv verze chutney, stejně tak do marinády na maso – a budete mile překvapeni!

Jak skladovat rebarboru?

Očištěné a osušené stonky, buď celé nebo nakrájené, skladujte ve vzduchotěsných nádobách v lednici, kde vydrží bez újmy až 1 měsíc. Mraženou rebarboru pak můžete uchovávat až 1 rok.

Před samotným zamražením je vhodné rebarboru nejdříve blanšírovat, tak jako většinu zeleniny. Díky tomu si zachová svoji sytou barvu a šťavnatost. Pokud nevíte, co je blanšírování, přečtěte si tento jednoduchý návod. Rebarbora se blanšíruje bez soli a stačí ji vařit i chladit pouze 30 sekund.

Odrůdy rebarbory

Cherry Red – tato odrůda je neobvykle sladká, není třeba ji doslazovat cukrem, proto je oblíbená při nízkosacharidových dietách.

Canada Red se vyznačuje mnohem širšími stonky oproti ostatním druhům. Také je podstatně šťavnatější, protože obsahuje více vody.  

Crimson Red je oblíbená především v deštivých oblastech, vlhké prostředí ji prospívá, proto mívá mnohem bohatší úrodu.

Prince Albert, odrůda pojmenovaná po manželovi britské královny Viktorie. Stonky se při tepelné úpravě zbarvují do sytě růžové barvy.

Riverside Giant je jedna z nejpomaleji rostoucích odrůd. Obvykle je rebarbora připravena ke sklizni druhým rokem, Riverside Giant až čtvrtým. Stonky nemají klasické červené zbarvení, nýbrž zelené.

Victoria – je nejrozšířenější a nejoblíbenější odrůdou rebarbory, proto je běžně k dostání v obchodech.

Pěstování rebarbory

Rebarbora je jednou z nejméně náročných rostlin na pěstování. Jako trvalka plodí i deset let. Je mrazuvzdorná a proto roste například i na Aljašce. Vysazuje se na podzim a sklízí se na jaře. Nedoporučuje se však rebarboru pěstovat ze semínka, trvá totiž i několik sezón, než rostliny dorostou do výšky vhodné ke sklizni. Nejlepší možností tedy je, zakoupit již několikaleté sazenice.

Sezóna aneb kdy už nejíst rebarboru?

Řapíky rebarbory se sklízí v období dubna a května, nejpozději v červnu. Poté již rostlina přechází do květu, stonky zvyšují svůj obsah kyseliny šťavelové a mohou způsobovat zdravotní problémy podobně jako nejedlé listy.

Použité zdroje