Mít doma bazalku, tymián či oregano jsme si již zvykli.
Šalvěj lékařskou máme stále zafixovanou spíše jako léčivku než rostlinu, kterou lze ochutit mnoho rozmanitých pokrmů.
Jak ji v kuchyni začít používat?
Při jakých potížích nám uleví šalvějový čaj?
A víte, že šalvěj lékařská a rozmarýn jsou blízcí příbuzní?
Pojďme objevit všechna tajemství této nenápadné rostliny.
Co je šalvěj?
Když se řekne šalvěj, většině z nás se vybaví šalvěj lékařská, léčivá rostlina, kterou máme spojenu například s kloktadly. S šalvějí to ale není tak jednoduché. Rod šalvěj (Salvia), který patří do čeledi hluchavkovitých rostlin, totiž zahrnuje přibližně tisíc různých druhů bylin i keřů.
Jedním z druhů šalvěje je například též rozmarýn, přesněji šalvěj rozmarýna. Do stejné čeledi jako šalvěj patří i další bylinky, které často využíváme při vaření, tymián či oregano.
Druhy šalvěje
Z nejznámějších zástupců šalvějí uveďme alespoň:
- Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – rostlina, která byla pro své léčivé účinky používána již ve starověku. Kromě toho se pro své aroma používá též v kuchyni.
- Šalvěj rozmarýna (Salvia rosmarinus) – známý spíše pod názvem rozmarýn. Keř, který je pro své výrazné aroma oblíbený jako koření především ve středomořské kuchyni.
- Šalvěj hispánská (Salvia hispanica) – rostlinka, jejíž semínka jsou známá jako chia semínka, která jsou velmi oblíbenou součástí zdravé výživy.
- Šalvěj divotvorná (Salvia divinorum) – psychoaktivní rostlina, jejíž listy obsahují látky s halucinogenními účinky
- Šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) – známá též jako babské ucho. Tato medonosná rostlina je u nás známá díky filmu Dívka na koštěti, ve kterém ji usilovně sháněla hlavní hrdinka čarodějnice Saxana.
- Šalvěj hajní (Salvia nemorosa) – teplomilná rostlina, která roste ve volné přírodě i na našem území.
Co obsahuje šalvěj?
Stejně jako mnoho ostatních bylinek a koření, je i šalvěj lékařská velmi bohatá na nejrůznější zdraví prospěšné látky. Zajímavé je její porovnání s dalšími bylinkami, které v naší kuchyni často najdeme, jako je rozmarýn, tymián či oregano. Nutriční hodnoty jsou uvedeny v sušené podobě.
Nutriční hodnoty šalvěje
Šalvěj 100 g | Rozmarýn 100 g | Tymián 100 g | Oregano 100 g | |
Energie | 315 kcal | 331 kcal | 276 kcal | 265 kcal |
Voda | 7,96 g | 9,31 g | 7,79 g | 9,93 g |
Sacharidy | 60,7 g | 64,1 g | 63,9 g | 68,9 g |
Bílkoviny | 10,6 g | 4,88 g | 9,11 g | 9 g |
Tuky | 12,8 g | 15,2 g | 7,43 g | 4,28 g |
Vláknina | 40,3 g | 42,6 g | 37 g | 42,5 g |
Vitamíny a minerály
Vzhledem k tomu, v jak intenzivním množství šalvěj lékařská obsahuje nejrůznější vitamíny a minerály, už poutá čajová lžička sušené šalvěje, která odpovídá přibližně 0,7 gramu, pokrývá například 10 % doporučené denní dávky vitamínu K či 1 % doporučené denní dávky železa a manganu.
Šalvěj 100 g | Rozmarýn 100 g | Tymián 100 g | Oregano 100g | |
Betakaroten | 3480 µg | – | 2260 µg | 1010 µg |
Vitamín B1 | 0,754 mg | 0,514 mg | 0,513 mg | 0,177 mg |
Vitamín B2 | 0,336 mg | 0,428 mg | 0,399 mg | 0,528 mg |
Vitamín B3 | 5,72 mg | 1 mg | 4,94 mg | 4,64 mg |
Vitamín B6 | 2,69 mg | 1,74 mg | 0,55 mg | 1,04 mg |
Vitamín C | 32,4 mg | 61,2 mg | 50 mg | 2,3 mg |
Vitamín K | 1710 µg | – | 1710 µg | 622 µg |
Draslík | 1070 mg | 955 mg | 814 mg | 1260 mg |
Fosfor | 91 mg | 70 mg | 201 mg | 148 mg |
Hořčík | 428 mg | 220 mg | 220 mg | 270 mg |
Mangan | 3,13 mg | 1,87 mg | 7,87 mg | 4,99 mg |
Sodík | 11 mg | 50 mg | 55 mg | 25 mg |
Vápník | 1650 mg | 1280 mg | 1890 mg | 1600 mg |
Zinek | 4,7 mg | 3,23 mg | 6,18 mg | 2,69 mg |
Železo | 28,1 mg | 29,2 mg | 124 mg | 36,8 mg |
Na co se používá šalvěj lékařská?
Konzumace šalvěje lékařské má na náš organismus řadu pozitivních účinků. Kromě níže uvedených pozitiv je spojována i s dalšími zdravotními přínosy, například se zmírněním průjmu, podporou zdraví kostí a bojem proti stárnutí pokožky.
- Ústní dutina – šalvěj lékařská má antimikrobiální účinky, které neutralizují mikroby podporující vznik zubního plaku. Kromě toho pomáhá léčit infekce v krku, zubní abscesy, afty infikované dásně a vředy v ústech. Kromě nejrůznějších výplachů a tinktur lze rovněž žvýkat čerstvé šalvějové listy, které navíc osvěží dech.
- Hladina krevního cukru – listy šalvěje lékařské se tradičně používají jako prostředek proti cukrovce, neboť pomáhají snižovat hladinu cukru v krvi.
- Antioxidanty – pomáhají posilovat obranyschopnost vašeho těla a neutralizují potenciálně škodlivé volné radikály, které jsou spojovány s mnoha zdravotními benefity, včetně lepší funkce mozku a nižší riziko rakoviny. Šalvěj obsahuje více než 160 různých polyfenolů neboli sloučenin rostlinného původu, které v těle působí jako antioxidanty.
- Paměť a zdraví mozku – šalvěj obsahuje antioxidanty, u nichž bylo prokázáno, že tlumí obranný systém mozku. Studie potvrzují, že osoby užívající šalvějový extrakt dosahovaly lepších výsledků v testech, které měřily paměť, řešení problémů, uvažování a další kognitivní schopnosti. Kromě toho šalvěj zastavuje odbourávání acetylcholinu, který hraje roli v paměti a jehož hladina klesá při Alzheimerově chorobě.
- Cholesterol – šalvěj pomáhá snížit hladinu LDL cholesterolu, který se může hromadit v tepnách a potenciálně je poškozovat. V jedné studii konzumace šalvějového čaje dvakrát denně snížila špatný cholesterol a celkový cholesterol v krvi a zároveň zvýšila dobrý cholesterol.
- Menopauza – během menopauzy dochází k přirozenému poklesu hormonu estrogenu. To může způsobit celou řadu nepříjemných příznaků, jako návaly horka, nadměrné pocení, vaginální suchost a podrážděnost. Šalvěj se tradičně používá ke zmírnění těchto příznaků
Jak zpracovat šalvěj?
Zařadit šalvěj do svého „jídelníčku“ lze různými způsoby. Konzumovat šalvějové listy lze v čerstvé i sušené podobě. Čerstvé listy šalvěje mají silnou aromatickou chuť a do pokrmů se používají ve střídmějším množství. Sušená šalvěji může být v podobě celých či mletých listů. V neposlední řadě lze čerstvou šalvěj rovněž zmrazit.
Jak zařadit čerstvou i sušenou šalvěj do vašeho jídelníčku?
- Jedním z nejjednodušších způsobů, jak čerstvou šalvěj použít je k posypání rozmanitých polévek. Svou chutí se skvěle snoubí s recepty na cibulové polévky, ve kterých ji můžete použít společně s tymiánem.
- Nejen na Velikonoce čerstvá šalvěj ozvláštní oblíbenou nádivku. Víte, jak připravit nejlepší nádivku? Použijte do ní co nejvíce čerstvých bylinek, a to nejen klasické pažitky, kopřiv a petrželky, ale také šalvěj, oregano či tymián.
- Velmi lahodné a na přípravu jednoduché je šalvějové máslo. Stačí na pánvi nasekané listy smíchat s kouskem másla. Poté směs rozmixujte a přidejte sůl a pepř. Šalvějové máslo se skvěle hodí k zelenině, rybám i drůbeži.
- Velké využití najde šalvěj také při výrobě domácích paštik, ať již se zvěřiny či dalších druhů mas.
- Pokud máte rádi rajskou, využijte nasekané listy šalvěje při přípravě lahodné rajské omáčky. Její chuť i vůně ještě více vynikne.
- V neposlední řadě můžete čerstvou šalvějí ozvláštnit rozmanité recepty na vaječné omelety.
- Sušenou šalvěj oceníte při přípravě mnoha masových marinádách, do kterých můžete naložit plátky masa před grilováním.
- Další možností je posypat sušenou šalvějí zeleninu před tím, než jí dáte péct do trouby.
- Netradiční je použití sušené šalvěje v receptech na bramborovou kaši nebo při přípravě dýňového pyré, kterým dodá příjemné aroma.
Šalvějový čaj
Kromě toho, že šalvějí můžete ozvláštnit celou řadu rozmanitých pokrmů, můžete ji pravidelně popíjet také v podobě šalvějového čaje. Připravit ho lze z čerstvých i sušených listů. V případě sušené šalvěje stačí jednu čajovou lžičku sušených lístků zalít 250 mililitry vroucí vody a nechte několik minut louhovat. V případě čerstvé šalvěje použijte na stejné množství vody asi 4-5 lístků.
Kdy pít šalvěj?
Šalvějový čaj se doporučuje jednak při rozmanitých problémech v dutině ústní, například záněty dásní, problémy se zuby, nebo při potížích se zažíváním, jako je nadýmání či průjem. Pití či kloktání odvaru z šalvěje čajem pomáhá také při bolest v krku či kašli.
Nežádoucí účinky šalvěje
Jednou z látek, kterou šalvěj obsahuje, je thujon. Tato látka může při konzumaci většího množství šalvěje, zejména v podobě šalvějového čaje, způsobit určité nežádoucí vedlejší účinky, neboť na náš organismus může působit toxicky.
Z tohoto důvodu se doporučuje nepřekračovat množství 3 šálků šalvějového čaje denně. Předávkování šalvějí může vyvolat nevolnost, návaly horka, bolesti hlavy, zvracení či ztrátu vědomí. Šalvěj obecně není vhodná pro těhotné a kojící ženy a rovněž pro malé děti.
Co se vyrábí ze šalvěje?
Vzhledem k léčivým účinkům se z šalvěje lékařské vyrábí i celá řada produktů, které můžete zakoupit nejen v lékárně. K nejčastějším patří:
- Šalvějový čaj – v dostání je jak v sypané podobě, tak v čajových sáčcích
- Šalvějové bonbony či pastilky – pomáhají zejména při bolestech v krku
- Šalvějové kloktadlo – opět se používá především při bolestech v krku či zánětech ústní dutiny
- Esenciální šalvějový olej – má rozmanité použit v aromaterapii
- Šalvějový sirup – při nachlazení, potížích dýchacích cest nebo při zažívacích problémech můžete využít účinků šalvějového sirupu, který se vyrábí buď zastudena či zatepla s čerstvých šalvějových lístků, vody, cukru a citronů.
- Šalvějová tinktura
- Šalvějový ocet – vyrábí se louhováním šalvěje ve vinném či jablečném octu. Následně se hodí na dochucování rozmanitých salátů či marinád.
Pěstování šalvěje
Šalvěj lékařská je vytrvalá rostlina, která patří do rozsáhlé čeledi hluchavkovitých. Původně pochází z oblastí Středomoří, kde byla k rozmanitým léčivým účelům používána již od starověku. Ostatně latinská název šalvěje salvia je odvozen od řeckého slova salvare, které znamená léčit. V chladnějších oblastech dorůstá výšky okolo 30 cm, v teplejších oblastech přes půl metru.
V kuchyni i léčitelství se využívají zejména vejčité listy pokryté jemnými chloupky, sbírají se v letních měsících. Jejich zbarvení je nejčastěji stříbřitě zelené, ale existují i odrůdy s jinými barvami. Kromě listů lze využít i kvetoucí nať, květy šalvěje lékařské mají krásnou modrofialovou barvu.
Jak si vypěstovat vlastní šalvěj?
Šalvěj lékařskou lze poměrně snadno pěstovat na zahrádkách jako okrasnou rostlinu i v květináči na balkoně. Vzhledem ke svému jihoevropskému původu jí svědčí místo s dostatkem světla a tepla. Rozhodně ji nedávejte do stínu či průvanu. Nejvíce jí vyhovuje propustná hlinitopísčitá půda.
Vypěstování šalvěje ze semínek vyžaduje čas a trpělivost. Semínka klíčí velmi pomalu, první rostlinky se objevují až po šesti týdnech. Snazší je proto pěstování z řízků. Mladé rostlinky vyžadují pravidelnou, ale nepříliš intenzivní zálivku. V zimních měsících zálivku velmi omezte. V případě, že šalvěj pěstujete v květináči na balkoně, v zimě se vyplatí odnést ji dovnitř, například na chodbu.