Sója – velký souhrn o její všudypřítomnosti aneb pokud si myslíte, že ji nejíte, mýlíte se

Malá a drobná, přesto sója doslova vládne celému světu.

Víte, že se z ní vyrábí několik desítek produktů a to i průmyslových?

Co se týče bezpečnosti konzumace, je sója jednou z nejdiskutovanějších potravin. 

Je tedy zdraví prospěšná nebo naopak?

Co je Natto, Miso a Tempeh?

Vše a mnohem více se dozvíte v tomto obsáhlém článku. 

Co je sója?

Sója luštinatá je rostlina, která se pěstuje pro svá jedlá semena. Ta se ukrývají v luscích a to nejčastěji po čtyřech. Moderní sója, tak jak ji známe, byla domestikovaná ze sóji divoké, poprvé pravděpodobně v Číně v letech 9000-7000 př. n. l.. 

V současnosti, jsou sójové boby jedním ze základních prvků lidské stravy a tím pádem nejdůležitější luštěninou světa.

Druhy sójových bobů

Na světě existuje více než 2 000 odrůd sóji. Liší se především barvou, od bílé a žluté (ty jsou nejběžnější) přes zelenou a červenou až po černou. Některé vyšlechtěné komerční odrůdy jsou dokonce dvoubarevné. 

Sójové boby se rozdělují i podle velikosti. Malé se nejčastěji používají pro výrobu fermentovaných pokrmů, jako je Natto a Tempeh. Středně velké slouží převážně k výrobě nefermentovaných výrobků – Tofu a sójový olej. Velké jsou určeny k dozrání a následně se prodávají jako sušená luštěnina.

Žluté sójové boby

Žlutá sója je nejběžnější odrůdou, takže i nejvíce pěstovanou. Většina sójových výrobků je vyrobena z malých a středních bobů této odrůdy. Současně i velké sušené boby v obchodech seženete nejčastěji právě žluté.

Zelené sójové boby

Pěstují se zejména za účelem výroby sójové mouky, ale i pro mladé fazole a jejich úpravu zvanou Edamame. Čím dál větší oblíbenosti se také těší zelené Tofu, které prozatím není úplně běžné.

Černé sójové boby

Černá sója se často používá k výrobě sušených bobů – luštěnin. Je součástí tradičních jídel v Japonsku a Číně, kde se využívá i k výrobě pokrmu Natto.

Sója a zdraví – je bezpečná?

Co se týče zdravotních přínosů, je sója velmi kontroverzní surovinou. Když ji začali vědci hlouběji zkoumat, objevili značný obsah isoflavonů. Takové množství, které obvykle nebývá součástí běžných potravin. 

Isoflavony jsou sloučeniny podobné estrogenu – ženskému hormonu. V otázce zdravotních přínosů těchto látek, se vědci v minulosti názorově rozcházeli. Jejich nadměrné množství může způsobit narušení funkce štítné žlázy, podpořit růst rakovinných buněk a nebo výrazně omezit plodnost. Avšak přiměřené množství má na lidské zdraví zase úplně opačný účinek. 

Obecně platí, že zdraví prospěšná dávka je až 50 mg isoflavonů na den. 

• x̄ 60 mg – Tofu kostka 200 g
• x̄ 25 mg – malý sójový jogurt 150 g
• x̄ 38 mg – sklenice sójového mléka 300 ml
• x̄ 38 mg – porce Tempehu 100 g
• x̄ 60 mg – porce syrových sušených bobů 20 g
• x̄ 56 mg – porce vařených sójových bobů 50 g
• x̄ 57 mg – sójová mouka 50 g

Některé produkty ze sóji však tyto sloučeniny vůbec neobsahují. Třeba sójový olej a sójová omáčka, nebo výrobky, které jsou zpracovány s dalšími ingrediencemi – sójová zmrzlina, smetana a majonéza. 

Léčivé účinky sóji

Konzumace sójových bobů zajistí tělu dostatečný přísun dietní vlákniny, bez cholesterolu. Poskytují také velké množství antioxidantů, aminokyselin, vitaminů, minerálů a stopových prvků, které lidské tělo jednoznačně potřebuje. 

Za zmínku stojí především vitamin C a B3 (niacin). Z minerálů pak fosfor, hořčík, vápník a železo. Zralá semena sóji nabízí polovinu doporučené denní dávky aminokyseliny L-leucin. Tu si tělo neumí vytvářet samo a je nutné ji přijímat v potravě. Je nejdůležitějším faktorem pro růst a fungování svalů. 

Rakovina prsu a prostaty

Většina studií potvrzuje, že přiměřená konzumace sóji a jejích výrobků snižuje riziko výskytu rakoviny prsu u žen³. Sójové isoflavony a jejich ochranné schopnosti působí velmi účinně i jako prevence rakoviny prostaty mužů⁴. Rakovina prsu a prostaty je jednou z nejběžněji se vyskytujících rakovin, je tedy více než vhodné, zařadit do běžné stravy alespoň minimální příjem sóji.  

Menopauza jedině se sójou

Sója jako součást stravy, dokáže velmi příznivě léčit všechny neduhy a problémy spojené s menopauzou. Konkrétně sójový protein, dokáže ochránit srdce před rizikem vzniku kardiovaskulárního onemocnění včetně infarktu, a to i u rizikových osob – žen po menopauze⁵. Stejně tak u těchto žen, dle posledního výzkumu, dokáže značně ovlivnit kvalitu spánku. Problém s nespavostí dokáže úspěšně vyléčit u 53 % případů⁶. 

Sója a plodnost

Dieta obsahující ideálně kolem 25 mg isoflavonů denně, dokáže při léčbě neplodnosti až 1,5krát zvýšit pravděpodobnost otěhotnění. V těchto případech navíc i pozitivně ovlivňuje schopnost plodu přežít až do porodu⁷. 

Nežádoucí účinky sóji

Všeho s mírou – to platí především pro konzumaci sóji. Citlivým jedincům nebo starším osobám může sója způsobit hypotyreózu – poruchu štítné žlázy. Dobrou zprávou je, že dle výzkumů, se funkce štítné žlázy obnoví již do 1 měsíce po odstranění sóji ze stravy⁸. 

Enormní konzumace sójových výrobků může vést k rychlejšímu stárnutí mozkových buněk. Studie zkoumala populaci, která přes 30 let konzumovala minimálně 2krát týdně Tofu. Výsledky ukázaly, že mozky těchto lidí (ne)fungovaly tak, jako by byly o celé čtyři roky starší⁹.  

Sója jako zdroj bílkovin

Tato luštěnina je přední surovinou pro potravinářský průmysl. Zralá semena obsahují až 36 % bílkovin a 20 % tuků. Sója by v budoucnosti mohla zcela nahradit živočišné bílkoviny. Dle výzkumů, si lidské tělo vystačí se sójovým proteinem, jako s jediným zdrojem bílkovin, a to bez zdravotních obtíží¹⁰.  

Oproti jiným plodinám, jsou na bílkoviny bohatá i mladá semena.

Boby sóji se sklízí jak mladé, tak i zralé, které se následně suší, stejně jako většina luštěnin. Na rozdíl od jiných plodin, nejsou mladá syrová semena jedlá – respektive jsou zdraví nebezpečná. Obsahují lektiny a saponiny, které mohou značně narušit fungování střev a v horších případech způsobit i rozklad červených krvinek. Běžně způsobují průjem a zvracení. Je tedy nutné, mladou sóju tepelně upravit a snížit tak obsah těchto látek.

Mladé sójové boby

Zelené sladké fazolky, známé jako Edamame. Konzumují se bez lusku, dušené v páře nebo vařené, podávané za tepla i studena. Nejčastěji samotné, jen osolené, jako vydatná snídaně či svačina. Nezřídka se také přidávají do těstovin, rizota, polévek nebo čím dál častěji i do receptů na poke bowl. 

Jak je uvařit? 

1. Vhoďte Edamame fazolky do vroucí osolené vody.
2. Nezakrývejte pokličkou – tak si zachovají svoji zelenou barvu.
3. Vařte 5 minut, za prudkého varu.
4. Poté fazolky sceďte, ale vodou neproplachujte.
5. Podávejte teplé, nebo je nechte vychladnout při pokojové teplotě. 

Často se (pro hezčí efekt) nechávají syrové Edamame také naklíčit.

1. Pečlivě opláchněte všechny fazolky.
2. Vložte do nádoby a zalijte vodou v poměru: 4 hrnky vody na 1 hrnek bobů.
3. Takto nechte namáčet alespoň 24 hodin.
4. Následně sceďte a propláchněte studenou vodou.
5. Vlhké boby nechte v sítu nebo cedníku a tak je vložte do hluboké mísy.
6. Mísu zakryjte nejlépe černou látkou, aby se k fazolkám nedostalo světlo. 
7. Proplachujte vodou každých 6 hodin a následně je vždy mokré a v cedníku vraťte zpět do mísy, kterou nezapomeňte zahalit látkou.
8. Za 4 dny můžete sklízet první sójové klíčky. 

V případě klíčků stále platí, že je nutná další tepelná úprava. Naklíčení totiž nesníží množství nebezpečných látek obsažených v mladé sóje. 

Kde koupit sóju Edamame? 

Obvykle ji seženete v obchodech v několika variantách. Čerstvou, obvykle včetně lusků – ty by měly být jasně zelené, pevné (ne vysušené) a bez skvrn. Mraženou vyloupanou, v lusku, ale i naklíčenou. Stejně tak i konzervovanou, nejčastěji ve slaném nálevu. Dokonce je k dostání již uvařená, jako polotovar k okamžité spotřebě; v obchodech, které se specializují na zdravou výživu. 

Skladování

Čerstvé boby je třeba skladovat v lednici, kde bez újmy vydrží 3 dny. Sójové klíčky jsou na tom podobně, ty však můžete v chladu uchovávat až týden. Po zamražení se doba bezpečného skladování v mrazáku prodlouží až na 8 měsíců, u obou variant. 

Sušené sójové boby

Hnědá barva a fazolová chuť – to jsou zralá semena sóji. Sušená jsou samozřejmě o dost menší než ta mladá. Velmi zřídka se využívají v kuchyni, jejich příprava je totiž časově náročná. Avšak, když už, tak převážně jako (nejdřív vařená a pak pražená) náhražka ořechů. 

Příprava

1. Přeberte jednotlivé boby a vyhoďte ty, které jsou tmavě zbarvené, nebo mají hnědé skvrny.
2. Řádně propláchněte vodou.
3. Vložte boby do hrnce či mísy a zalijte vodou, nejlépe v poměru 3 hrnky vody na 1 hrnek luštěnin.
4. Nechte namáčet alespoň 12 hodin. 
5. Sceďte a znovu propláchněte studenou vodou.
6. Změklé fazolky jsou připraveny k dalšímu vaření.

Jak se vaří sušené sójové boby?

1. Přiveďte vodu v hrnci k varu (poměr 3 hrnky vody na 1 hrnek bobů).
2. Přidejte připravená změklá semena a přikryjte pokličkou. 
3. Vařte nejlépe 3 hodiny, do měkka (problémem bývá tvrdá slupka, je opravdu třeba vařit dlouho).
4. V průběhu vaření občas promíchejte a odebírejte slupky, které vyplavou napovrch. 
5. Měkké uvařené fazolky sceďte a konzumujte, nebo dále zpracujte. 

Výborným pomocníkem je v tomto případě tlakový hrnec. Boby musíte i tak namočit minimálně přes noc, ale uvaříte je značně rychleji – za 15 minut. Poté jen hrnec vypnete, počkáte až uvolní nahromaděný tlak (běžně dalších 20 minut) a je hotovo. Pokud tzv. papiňák ještě nevlastníte a zvažujete jeho výhody a nevýhody, určitě vám v rozhodování pomůže přehled zkušeností a recenzí.

O něco rychleji, lze do měkka, namočené sójové boby upéct i v troubě. Na 190 °C to potrvá přibližně 1 hodinu. Plech (pečící papír) nejdříve potřete olivovým olejem a co deset minut boby promíchávejte. Před touto tepelnou úpravou můžete sóju rovnou ochutit kořením.

Zralé boby v obchodech

Tyto jedinečné fazole seženete skoro v každém supermarketu. Prodávají se podobně jako čočka a hrách – semena v sáčku. U specializovaných obchodů můžete zakoupit třeba i 1 kg balení. Občas jsou v prodeji i předvařené a zakonzervované boby, které se již nemusí zdlouhavě vařit. 

Skladování

Sušená semena sóji se skladují úplně stejně jako většina luštěnin. Tedy v uzavíratelné nádobě, nejlépe na temném, suchém a chladném místě. 

Uvařené sójové boby nabízí stále velké množství bílkovin.

V čem je sója?

Sója je populární především v asijských zemích, ale její enormní spotřebě dopomáhá celý svět. V evropských státech připadá na jednoho člověka 61 kg spotřebované sóji ročně¹⁷. Z toho celých 93 % tvoří spotřeba nevědomá. Sója je totiž součástí mnoha produktů, které populace denně konzumuje – nejvíce se vyskytuje v částečně zpracovaných živočišných produktech.

V minulosti, se sójové boby využívaly převážně k výrobě oleje. Při zpracování však, jako vedlejší produkt, zůstávala nevyužitá drť. Výrobní korporáty potřebovaly tento odpad zhodnotit a tak z něho extrahovaly sójový protein. Ten se začal uměle přidávat do většiny polotovarů, jako další zdroj bílkovin. 

Co je polotovar? Produkt, který je většinou určen k přímé konzumaci, někdy i k následující tepelné úpravě, ale bez jakékoliv jiné přípravy. Například mražené hranolky, obalovaný sýr, marinované maso, balený hamburger, instantní polévka.

Alergie na sóju

Tato alergie je zcela běžná, sója patří mezi nejznámější alergeny, stejně jako mléko, vejce nebo ořechy. Rozbory však potvrdily, že enzymy ve fermentovaných sójových produktech, alergeny částečně ničí. Takto zpracované produkty by tak alergikům nemuseli vyvolávat reakce, případně minimální. Jaké produkty jsou fermentované, se také dočtete níže v tomto článku. 

Mezi nejběžnější příznaky alergické reakce na sóju patří:

• brnění rtů a jazyka
• svědění kůže kdekoliv na těle
• červené skvrny na kůži
• chrapot, pocit zábrany v krku, dušnost
• průjem, zvracení, křeče v oblasti břicha

Alergici by se měli vyhnout polotovarům, tedy předem zabaleným potravinám – ty většinou stopy sóji obsahují. Oznámení o obsahuj sóji se na etiketě často skrývá v seznamu přidaného koření. Mnohdy ani ne pod pojmem sója, ale jako E322 – emulgátor lecitin. Ten se běžně vyskytuje v cukrovinkách, čokoládách a pečivu. Pokud máte podezření na alergii, kupujte především potraviny čerstvé – ovoce, zeleninu, ale i maso; pečivo a sladkosti si pečte nejlépe sami doma.

Vzhledem ke svému všestrannému využití, je však sója skutečně všudypřítomná. Obzvláště u silně alergických dětí je nutné vědět, že sója se nenachází pouze v jídle, ale i v běžných předmětech nebo přípravcích. 

Sója může být součástí i těchto výrobků¹⁸: 

• puzzle (nejčastěji lepidlo nebo barvy ze sóji)
• plyšové hračky (často je sója součástí výplně, ale někdy i vnější látky a nití)
• barevné stavebnice (sója obsažena v barvivu)
• pastelky (vyrobeny ze sójového oleje nebo vosku)

• běžné čističe pro domácnost (obzvláště přípravky ekologické)
• čistící ubrousky na povrchy i ruce
• parfémy (především ty s veganským složením obsahují sójový vosk)
• tělové hydratační mlhy a spreje
• balzámy na rty
• produkty na nehty (odlakovače, ale i krémy a oleje)

• čalouněný nábytek (židle, gauče i křesla)
• koberce
• interiéry automobilů
• matrace (součástí paměťové pěny může být sójový olej)

Ekonomická a univerzální

Sója je zároveň nejekonomičtější luštěninou na světě. Nabízí totiž nespočetné množství využití. Jako krmivo pro zvířata se využívá až 75 % celosvětové produkce¹⁹. Při zpracování krmné sójové moučky vzniká velké množství vedlejších výrobků – mouka, olej, protein a další. Sója je tak součástí nejen lidské stravy, ale i třeba ropy, hasících přístrojů, lepidel a jiných chemických produktů.  

Jedlé produkty ze sóji

Výrobky, určené ke konzumaci, se dělí na fermentované a nefermentované. Mezi nefermentované patří třeba sójové mléko, sójová mouka a Tofu. Oproti tomu sójová omáčka a orientální pokrmy Tempeh a Natto, procházejí fermentací. 

Fermentovaná sója 

Sójové boby obsahují nejen kontroverzní isoflavony, ale také goitrogeny – tzv. antinutriční látky, které v lidském těle mohou blokovat tvorbu hormonů. Mimo jiné se v sóje nachází i velké množství kyseliny fytové, ta zabraňuje vstřebávání minerálů a stopových prvků a může přispět k vyčerpání organismu. Proces fermentace snižuje obsah všech těchto látek, a odbourává tak antinutriční a potencionálně škodlivé účinky sóji. 

Nutriční výhody 

Fermentované sójové produkty jsou zdraví prospěšné, obsahují nespočetně živin a navíc jsou dietní. Pro příklad, kvalitní sójové omáčce se v minimu kalorií nevyrovná žádná jiná dochucovací omáčka na trhu. Navíc je plná enzymů a ty podporují trávení, což je při hubnutí více než žádoucí.

Miso

Tradiční hustá sójová pasta, vyrobená fermentací za pomocí bakterie koji (tělu prospěšná kulturní bakterie, která tvoří plíseň). Do některých druhů past, se v průběhu procesu přidávají i obiloviny, nejčastěji rýže. Existuje několik verzí, od různých výrobců a leckteré se kvasí i několik let. Převážně bývají bezlepkové.   

Do čeho použít Miso?

• Běžně se z něho připravuje unikátní miso polévka. Jejím základem je nejen Miso, ale i vývar z mořských řas a uzených ryb. Další suroviny jsou velmi variabilní – houby, kořenová zelenina, brambory, dýně nebo třeba červená řepa. 

• Obvykle se také používá k dochucování masových a zeleninových vývarů, omáček (nejčastěji houbových) a dresinků. Můžete s ním ochutit i máslo nebo margarín. 

Sójové maso Tempeh

Při výrobě Tempehu, se fermentují celé sójové boby společně se specifickou houbovou plísní. Výsledná hmota se následně lisuje do požadovaného tvaru (kostky nebo placky). Tempeh se běžně označuje jako sójové maso. Nejenže je oblíbenou náhražkou masa, také je pro lidské tělo ze všech sójových produktů nejlépe stravitelný. 

Jak uvařit Tempeh

• Můžete jej použít naprosto ve všech receptech místo masa. Fantazii se meze nekladou, Tempeh totiž chutná báječně jakkoliv zpracovaný. Co tedy vyzkoušet? Grilované plátky, guláš, hamburger, špagety alla carbonara a mnoho dalších. Podívejte se na nejlepší recepty z Tempehu a vyberte si pro vás ten nejvhodnější. 

Sójový sýr Natto

Natto neboli také sójový sýr a japonské tvarůžky, se vyrábí podobně jako Tempeh, ale za pomocí jiné bakterie. Z toho důvodu má naprosto odlišnou konzistenci i chuť. Je nezaměnitelný pro své specifické čpavkové aroma, nahořklou příchuť a mazlavou formu. 

Jak Natto konzumovat?

• Ne nadarmo se přirovnává k českým olomouckým tvarůžkům. Můžete ho konzumovat velmi podobně, tedy za syrova s pečivem.

• Pro svou výraznou chuť, která nemusí být každému příjemná, se velmi často podává zakapaný omáčkou – sójovou nebo Worcestrovou.

• Vhodný je také do salátů, těstovin a vaječných omelet. V Japonsku se obvykle servíruje jako tzv. Natto bowl – s rýží, syrovým vejcem, jarní cibulkou a sušenou řasou. 

Sójová omáčka

Pravá asijská sójová omáčka vzniká za účasti hub z rodu Aspergillus. Sójové boby a pšenice se nejdříve uvaří a následně se nechají bakterií fermentovat až 8 měsíců. Z toho důvodu, je omáčka připravovaná podle původních receptur, přirozeně dražší. Levná, průmyslově vyráběná omáčka se nefermentuje a vzniká chemickým zpracováním – na tu pravděpodobně narazíte v běžných supermarketech nejčastěji. 

Druhy sójových omáček a k čemu jsou vhodné?

Světlá sójová omáčka (Light soy sauce) má méně hutnou konzistenci a využívá se podobně jako běžné koření. Je vhodná do dresinků a marinád a je také základní přísadou pokrmu poke bowl.  

Tmavá sójová omáčka (Dark soy sauce) je plná karamelu, takže je hustší a sladší. Do jídel se používá především proto, aby jim „dodala barvu“. Skvěle podtrhuje chuť všech druhů masa, vyzkoušejte ji například v receptech na vepřové závitky. 

Hustá sójová omáčka (Thick soy) se vyrábí z cukru a kukuřičného nebo bramborového škrobu. Je značně sladká a sama o sobě se používá jako dip. Je běžnou součástí tchajwanské kuchyně, kde se s ní polévají rýžové knedlíky, dušená zelenina, ale i slané palačinky. 

Tamari je vyrobena pouze ze sójových bobů, nikoliv i z pšenice. Je tedy bezlepková a při obvyklém zpracování i veganská. 

Shoyu se nejčastěji používá k ochucení za studena, tedy ne do teplých pokrmů. Je tedy vhodná především pro přípravu sushi. 

Nefermentované výrobky ze sóji

Tzv. nekvašené výrobky, které neprochází úpravou za pomocí bakterií. Tyto produkty nejsou zbaveny potencionálně škodlivých látek, proto byste je měli konzumovat s mírou, v přiměřeném množství.

Tofu

Běžné Tofu, zvané také jako fazolový tvaroh, se vyrábí podobně jako sýr. Tedy ze sójového mléka, výsledná hmota se pak lisuje do bloků. V Číně je nejoblíbenějším zdrojem rostlinných bílkovin. Často se využívá místo masa ve vegetariánské a veganské stravě. Tofu je bezlepkové, nízkokalorické, bez cholesterolu a zároveň plné vápníku. Nemá žádnou specifickou chuť, často se tak označuje jako bezchuťová potravina. 

Blokové Tofu

Nejběžnější druh, který seženete v každém obchodě. Prodává se jak verze měkká, tak pevná, a dokonce i ochucená (uzené Tofu). Při tepelné úpravě si zachovává svůj tvar, je tedy vhodné pro grilovaní, pečení a smažení.

Hedvábné Tofu

Při výrobě se nelisuje, je tedy mokré a měkké, svou konzistencí připomíná puding. Lze jej snadno rozmixovat a přidat třeba do smoothie, jogurtu, omáčky a polévky. Opět se vyrábí ve vícero variantách od čerstvého až po pevné. K dostání je převážně ve specializovaných obchodech. 

Jak připravit Tofu

Setkat se můžete s mraženou, sušenou i konzervovanou formou. Nejčastěji však Tofu zakoupíte balené a chlazené. Jakýkoliv druh můžete konzumovat syrový. Pokud se chystáte na tepelnou úpravu, potěší vás, že ať budete Tofu vařit, smažit nebo péct – bude hotové za 3 minuty. 

Příprava před vařením – chlazené blokové Tofu:

1. Rozřízněte obal a vylijte veškerou tekutinu.
2. Připravte si vrstvu savých papírových utěrek.
3. Tofu vyjměte z obalu a položte na utěrky.
4. Nechte sušit alespoň 10 minut. 
5. Pokud se jedná o Tofu měkké nebo středně pevné – je takto již připraveno pro další vaření.
6. Pevné a extra pevné musíte do utěrek (látkových nebo papírových) zabalit a zatížit předmětem s váhou nejlépe až 1 kg.
7. Zatížené nechte minimálně 30 minut, nejlépe hodinu. Během lisování můžete několikrát vyměnit mokré utěrky za suché. 
8. Poté je i to nejpevnější Tofu zbaveno přebytečné vody. 

Co uvařit z Tofu? 

• Tofu, obalované ve strouhance nebo v těstíčku, můžete smažit podobně jako řízky nebo květák.

• Nezřídka se používá jako náhražka masa v pokrmu bun bo nam bo. Pokud tyto mísy, plné zeleniny a rýžových nudlí neznáte, podívejte se na výběr nejlepších receptů. Jsou vážně skvělé!

• Zdravé křoupání – to jsou tofu chipsy. Stačí (nejlépe extra pevné) vylisované Tofu nakrájet na stejně tenké plátky, okořenit dle libosti a v troubě pozvolna péct dokřupava. 

• Rozmixované Tofu je vhodné do pomazánek, dipů a studených omáček. Vůbec nejpopulárnější je pak pomazánka z uzeného Tofu.

• Hedvábné druhy jsou skvělou a univerzální surovinu do sladkých jídel. Můžete je přidat do pudingu nebo domácí zmrzliny, místo mléka a smetany. Také můžete upéct jednoduchý a rychlý tofu cheesecake.  

Skladování

Tepelně neupravené Tofu je poměrně rychle se kazící potravina. Nekonzumujte ho po datu spotřeby, jak je tomu zvykem u většiny potravin. Tofu zpracujte nejlépe celé a ihned po otevření balení. Pokud potřebujete část uchovat, vložte do uzavíratelné nádoby, zalijte studenou vodou, zavíčkujte a skladujte maximálně 3 dny v lednici. Pokud má nakyslou chuť, je zkažené. 

Sójová mouka

Mouka se vyrábí z pražených, jemně mletých sójových bobů a je základem pro následnou výrobu sójového proteinu. Na trhu se vyskytuje v několika verzích – odtučněná (pouze 1 % oleje), nízkotučná (až 9 % oleje) a plnotučná neboli přírodní (kolem 20 % oleje). V jakékoliv své formě je však sójová mouka bezlepková. 

Proč používat mouku sójovou místo pšeničné? 

Vysoký obsah bílkovin – proto je sójová mouka tak skvělá. Díky ní bude vaše kynuté pečivo mnohem nadýchanější; stejně tak i sladké zákusky. Při smažení je nepostradatelná, oproti běžným moukám totiž zabraňuje absorpci oleje do pokrmu. 

Pokud byste chtěli vařit a péct pouze a jen se sójovou moukou, musíte si k tomu vyhledat speciálně upravené recepty. Pouhá výměna v klasických receptech totiž úplně dobře nefunguje a to kvůli jiné struktuře sójové mouky; běžně může nahradit pouze 40 % váhy mouky pšeničné.

Sójový olej

Olej ze sóji se řadí mezi rostlinné oleje a je druhý nejkonzumovanější na světě²³. Kouřový bod má kolem 230 °C, tedy mnohem výše než třeba panenský olivový olej (191 °C). Je vhodný, stejně jako řepkový, pro vysokoteplotní smažení a pečení. 

Co je kouřový bod? Teplota, při které se tuky obsažené v olejích začnou rozkládat, připalovat a produkovat kouř, který může být pro lidské tělo zdraví škodlivý (toxický a karcinogenní). 

Sójový olej se bohatý na vitamín E, omega -3 a omega-6 mastné kyseliny. Proto je hojně přidáván i do kosmetických výrobků – podporuje elasticitu pokožky a vlasů, zadržuje v nich vlhkost, hydratuje. 

Sójové mléko

Namočené sójové boby, připravené k fermentaci, produkují tekutinu – sójové mléko. To v současnosti seženete běžně v jakémkoliv obchodě, jako bezlaktózovou náhradu kravského mléka. Stejně tak snadno jsou k dostání i ochucené varianty – čokoládové, jahodové a další. 

Jak použít sójové mléko?

• Je vhodné pro přípravu snídaní. Použijte ho do smoothie, cereálií nebo kávy. Kravské mléko můžete vyměnit za sójové v receptu na palačinky, muffiny nebo třeba bábovky. 

• Milujete těstoviny? Uvařte ze sójového mléka bešamelovou omáčku a můžete rovnou vyzkoušet třeba i bezmasé lasagne.  

Recept na domácí sójové mléko

1. 1 hrnek změklých sušených sójových bobů (viz postup přípravy/namáčení) vložte do mixéru a zalijte 800  ml vody.
2. Mixujte do naprosto hladké kaše (nejlépe alespoň 10 minut).
3. Přelijte vzniklou směs do hrnce a na mírném ohni, za stálého míchání, vařte 15 minut.
4. Během vaření průběžně odstraňujte pěnu, která bude na hladině vznikat.
5. Uvařené mléko sceďte přes plátýnko.
6. Uchovávejte v lednici a spotřebujte do 2 dnů.

Velký souhrn – jsou sójové náhražky zdravější? 

Jako jedny z mála, jsou rostlinné proteiny obsažené v sóje považovány za plnohodnotné. Obsahují všechny potřebné látky, včetně aminokyselin, které lidské tělo potřebuje pro správný růst a vývoj. 

Sójové mléko je oproti tomu kravskému snadněji stravitelné, neobsahuje laktózu ani cholesterol. 

Mouka ze sóji obsahuje až 3krát více bílkovin než mouka pšeničná. Navíc má nízký glykemický index a mnohem méně sacharidů, je tak vhodná k redukci hmotnosti. 

Majonéza z Tofu (tofunéza) má o polovinu méně tuků než majonéza klasická. Navíc poskytuje tělu nemalé množství vápníku a hořčíku.

Průmyslové produkty sóji

Sójový olej se běžně využívá v průmyslové výrobě. Nalezneme ho například v barvách a inkoustu. U 3D tisku se inkoust na bázi sóji používá téměř pravidelně. Procesem transesterifikace se ze sójových bobů vyrábí i bionafta. Ta je v posledních letech velmi populární, spaluje se totiž mnohem čistěji než nafta z ropy. Je obnovitelným zdrojem a šetrná k životnímu prostředí. 

Sója je také základní surovinou pro biokompozity, které v současnosti s oblibou nahrazují dřevo a desky z dřevotřísky při výrobě nábytku. 

Sójové svíčky

Velké oblibě se těší především svíčky ze sójového vosku. Ten hoří mnohem pomaleji než klasický parafín, svíčky tak mají delší „životnost“. Parafínový vosk se vyrábí z ropy a při pálení produkuje černé zplodiny. Sójový však se však pálí čistě a téměř bez sazí. Také je lepším nosičem vůně, takže sójové svíčky mají přirozeně intenzivnější aroma. 

Pěstování sóji a životní prostředí

Společně s palmou olejnou a chovem hospodářským zvířat je sója odpovědná za 40 % celosvětového odlesňování. Plocha, na které se sója globálně pěstuje, je velká jako Belgie, Německo, Nizozemsko a Francie dohromady³⁰. 

Předpokládá se, že s rostoucím počtem obyvatel vzroste i produkce živočišných produktů – masa, mléka, vajec a to průměrně o 23 % u každého. Bude se tak zvětšovat i plocha potřebná k pěstování sóji, která slouží jako primární krmivo pro zvířata. V současné době však pastviny a orné půdy, využívané pro pěstování krmiva, zabírají již 80 % veškeré světové zemědělské půdy³¹. 

V budoucnosti, by tak všechny zmíněné faktory spojené s pěstováním sóji, mohly mít katastrofální dopady na životní prostředí.

Použité zdroje